Veřejnost - oznamovatelé

Co to je podnět?

Rozumíme jím projev fyzické či právnické osoby, který je adresován Ministerstvu spravedlnosti, odboru střetu zájmů a boje proti korupci, a kterým se jeho oznamovatel zpravidla snaží upozornit na nedostatky v činnosti veřejných funkcionářů, které definuje zákon o střetu zájmů.

Jaký je účel podnětu?

Oznamovatel požaduje, aby jím uvedené skutečnosti byly prošetřeny a při zjištění pochybení byla provedena náprava.

Komu je směřován podnět ohledně podezření nesplnění oznamovací povinnosti z hlediska pravdivosti, správnosti a úplnosti oznámení evidovaných v Centrálním registru oznámení?

Podnět je podáván evidenčnímu orgánu, kterým je pro zákon o střetu zájmů Ministerstvo spravedlnosti, odbor střetu zájmů a boje proti korupci. Výjimka: Pro veřejné funkcionáře = soudce je evidenční orgán Nejvyšší soud.

Kdo může podnět podat?

Podnět může podat kterákoli fyzická či právnická osoba, ale též ho lze podat anonymně.

Jak podat podnět a kam ho poslat?

Lze ho podat:

  • prostřednictvím CRO, v záložce "Podnět k prošetření" (zde);

  • elektronicky bez zaručeného elektronického podpisu na osz@msp.justice.cz;

  • doručením přes datovou schránku – kq4aawz;

  • písemně adresovaný na Ministerstvo spravedlnosti ČR, odbor střetu zájmů a boje proti korupci, Vyšehradská 16, 128 10 Praha 2.

Co musí podnět obsahovat?

Obsahem podnětu musí být ty skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Z podnětu tak musí být zřejmé, čeho se týká a v čem je dle oznamovatele spatřován nesoulad. Obecně formulovaná podání, nesplňující výše uvedené základní požadavky, evidenční orgán zamítne.

Hrozí oznamovateli nějaká sankce za sdělení nepravdivých informací?

Zákon neřeší, jakým způsobem se oznamovatel o skutečnostech, které ve svém podání uvádí, dozvěděl a s podáním ani nespojuje žádné právní důsledky ani žádnou sankci. Nicméně je třeba upozornit na skutečnost, že v případě úmyslného nepravdivého sdělení by tímto mohla být naplněna skutková podstata trestného činu pomluvy, případně by se mohlo jednat o přestupek. Veřejný funkcionář má rovněž právo se v takovémto případě domáhat ochrany soudní cestou na základě občanského zákoníku o ochraně osobnosti.

Jak bude podnět vyřízen?

V úvahu přichází dva způsoby vyřízení:

  • zjistí se, že v údajích uvedených v oznámení nejsou žádné nepravdivé nebo neúplné skutečnosti → podnět je tedy zamítnut,

  • zjistí se, že údaje uvedené v registru jsou nepravdivé nebo neúplné → podnět se postoupí příslušnému správnímu orgánu k projednání přestupku.

Po obdržení podnětu je evidenční orgán povinen do 30 dnů ode dne podání oznámit tomu, kdo podnět podal, jak s jeho podnětem bylo naloženo. To je samozřejmě možné jen v případě, že oznamovatel uvede kontaktní adresu.

Jaké nástroje může evidenční orgán využít pro kontrolu údajů uvedených v Centrálním registru oznámení a potvrdit tak skutečnosti uvedené v podnětu oznamovatele?

Evidenční orgán využívá registry a informační systémy (dále jen "IS") veřejné správy:

  • Registr obyvatel,
  • IS evidence obyvatel,
  • IS cizinců,
  • Katastr nemovitostí,
  • Centrální registr silničních vozidel,
  • Registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,
  • Obchodní rejstřík,
  • Živnostenský rejstřík.

Podnět vs. žádost o nahlížení

Podnět podává oznamovatel a sděluje evidenčnímu orgánu, že v údajích, které veřejný funkcionář uvedl v Centrálním registru oznámení, jsou neúplné nebo nepravdivé informace.

Žádost o nahlížení podává osoba, která chce zpřístupnit k nahlížení oznámení veřejných funkcionářů evidovaných v Centrálním registru oznámení.