Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Aktuální informace

25. 11. 2020 - Ve dnech 20. a 23. 11. 2020 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace o dopadech rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 10. 2020, čj. 9 As 173/2020-32 na dosavadní praxi ohledně přístupu veřejnosti k oznámením veřejných funkcionářů prostřednictvím registru oznámení a povinnosti veřejných funkcionářů činit oznámení podle zákona o střetu zájmů. Obsah sdělení je dostupný zde.

20. 11. 2020 - V sekci – „Ke stažení" – „Informace pro správní orgány" byla k „Doplnění semináře pro správní orgány – často kladené otázky a odpovědi" zveřejněna aktualizovaná odpověď na otázku č. 53 „Může se veřejný funkcionář obrátit na MSp, aby se dozvěděl, kdo nahlížel na jeho oznámení? (zde)

18. 11. 2020 - V sekci "Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná Metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů. (zde)

K aktualizaci metodiky došlo s ohledem na opatření přijatá Ministerstvem spravedlnosti v návaznosti na rozsudek Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020. Ode dne 6. 11. t.r. bylo přistoupeno k omezení možnosti nahlížet na oznámení veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů. Oznámení těchto veřejných funkcionářů jsou nyní dostupná pouze na základě předchozí žádosti.

Povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů nebyla rozsudkem Nejvyššího správního soudu nijak dotčena.

13. 11. 2020 - S ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020 byly upřesněny informace v sekci „Zpracování a ochrana osobních údajů" (zde), „Centrální registr oznámení – základní informace" – „Práva a povinnosti subjektů – veřejní funkcionáři" (zde) a „Základní právní úprava" - „Nahlížení do registru" (zde)

12. 11. 2020 - S ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020 byly upřesněny informace v sekci „Veřejnost – oznamovatelé" (zde), „Často kladené dotazy" – „FAQ – Veřejnost" (zde) a „Ke stažení" – „Viditelnost údajů v oznámení" – „Tabulka viditelnosti údajů v oznámení (zde).

10. 11. 2020 - V sekci „Veřejnost – žadatelé o nahlížení" byly s ohledem na praktické dopady rozsudku Nejvyššího správního soudu čj. 9 As 173/2020 – 32 ze dne 29. 10. 2020, upřesněny informace týkající se nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů evidovaných v Centrálním registru oznámení. (zde)

10. 11. 2020 - Nejvyšší správní soud omezil nahlížení do Centrálního registru oznámení

S ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu z 29. října 2020[1] omezilo Ministerstvo spravedlnosti od pátku 6. listopadu 2020 přístup k oznámením politicky veřejných funkcionářů[2] evidovaným v Centrálním registru oznámení. Oznámení těchto veřejných funkcionářů, převážně politiků, budou nově dostupná pouze na základě předchozí individualizované žádosti. Rozsah zpřístupňovaných údajů se touto změnou nijak nemění.

Nejvyšší správní soud dále argumentoval tím, že závěr Ústavního soudu o protiústavnosti úpravy zpřístupňování oznámení v Centrálním registru oznámení v nálezu z 11. února 2020[3] brání tomu, aby správní orgány sankcionovaly porušení povinnosti podat oznámení podle zákona o střetu zájmů, a to i v době před nabytím vykonatelnosti tohoto nálezu. Ministerstvo spravedlnosti proto přistoupilo k tomu, že zjištěné přestupky veřejných funkcionářů spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti v období ode dne vyhlášení předmětného nálezu Ústavního soudu do 6. listopadu 2020, kdy byl přístup k jejich oznámením omezen, nebudou oznamovány příslušným správním orgánům k zahájení řízení o přestupku.

Popsaný postup zajistí, že nadále nebude docházet k nepřiměřenému zásahu do práva na soukromí a práva na informační sebeurčení veřejných funkcionářů, který byl motivem přijetí citovaného nálezu Ústavního soudu i rozsudku Nejvyššího správního soudu. Současně s tím nicméně odpadá jakákoliv překážka, pro kterou by veřejní funkcionáři nemohli řádně podávat oznámení podle zákona o střetu zájmů.

 

2. 10. 2020 - V sekci „Ke stažení" ve složce „Hromadný zápis veřejných funkcionářů" je k dispozici aktualizovaná šablona pro hromadný zápis veřejných funkcionářů. (zde)

Aktualizace se týká rozšíření číselníku funkcí pro krajské úřady, konkrétně byly přidány funkce „hejtman", „náměstek hejtmana" a „uvolněný člen zastupitelstva". Dále byl do šablony přidán sloupec „Uvolněnost" s nastavením číselníku „uvolněný" a „neuvolněný" pro funkce hejtman, náměstek hejtmana, člen Rady, člen zastupitelstva, starosta a místostarosta/zástupce starosty.

10. 9. 2020  Odbor střetu zájmů a boje proti korupci zpracoval materiál „Metodika pro orgány I. stupně příslušné k projednávání přestupků podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů".

Cílem metodiky je poskytnout základní východiska a vodítka pro projednávání přestupků na úseku střetu zájmů, s akcentem na přestupky spočívající v porušení oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů, a tím alespoň částečně přispět ke sjednocení správní praxe v dané oblasti. Text metodiky je zasílán obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a je ke stažení zde.
 

11. 8. 2020 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v první polovině roku 2020 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v první polovině roku 2020 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Všechny případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Výstupní

Hl. m. Praha

40

38

Středočeský kraj

42

34

Jihočeský kraj

14

18

Plzeňský kraj

11

10

Karlovarský kraj

7

4

Ústecký kraj

8

7

Liberecký kraj

14

15

Královéhradecký kraj

7

4

Pardubický kraj

14

9

Kraj Vysočina

15

8

Jihomoravský kraj

25

30

Olomoucký kraj

10

7

Zlínský kraj

7

8

Moravskoslezský kraj

8

14

Celkem

222

206

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Výstupní

poslanec

0

0

senátor

0

0

člen vlády

0

0

zastupitel kraje

0

0

zastupitel obce

110

80

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 1)

2

2

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů 2)

110

124

Celkem

222

206

1) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků a vojáci z povolání.

15. 6. 2020 - Ve dnech 12. až 14. 6. 2020 byla všem právnickým osobám nebo jejich orgánům nebo organizačním složkám dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů zapisujícím veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení rozeslána prostřednictvím datové schránky informace k podávání průběžného oznámení veřejnými funkcionáři do 30. 6. 2020 s žádostí o součinnost při předávání relevantních informací veřejným funkcionářům. Obsah sdělení je dostupný zde.  

8. 6. 2020 - Blíží se termín pro podání průběžného oznámení podle zákona o střetu zájmů

Do 30. 6. 2020 mají veřejní funkcionáři podle zákona o střetu zájmů povinnost podat průběžné oznámení za období výkonu funkce v roce 2019. Vykonával-li veřejný funkcionář funkci po celý kalendářní rok 2019, pak období, za které oznámení činí je od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019; vykonával-li veřejný funkcionář funkci pouze část kalendářního roku 2019, pak období, za které oznámení činí je od data zahájení výkonu funkce do 31. 12. 2019. Pokud veřejný funkcionář v kalendářním roce 2019 ukončil výkon funkce a došlo-li ze strany příslušného orgánu dle § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů k řádnému zápisu ukončení výkonu funkce, pak toto průběžné oznámení nepodává; namísto průběžného oznámení podává výstupní oznámení, a to za období od 1. 1. 2019, popř. od data zahájení výkonu funkce (došlo-li k zahájení výkonu funkce po 1. 1. 2019) do dne ukončení výkonu funkce.

Předmětem průběžného oznámení je oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích. Oznamují se vykonávané činnosti, majetek a příjmy nabyté ve výše uvedeném období a závazky podle stavu ke dni 31. 12. 2019.

Povinnost podat průběžné oznámení se vztahuje i na případy, kdy veřejný funkcionář v uvedeném období nevykonával žádné činnosti, nenabyl žádný majetek, nezískal žádné příjmy, ani neměl závazky, na něž dopadá oznamovací povinnost.

Průběžné oznámení je třeba učinit elektronicky prostřednictvím Centrálního registru oznámení, nebo datovou zprávou (s použitím funkce Centrálního registru oznámení Export do PDF) na ID datové schránky: kq4aawz. Akceptovat lze však pouze podání z datové schránky veřejného funkcionáře, nikoli z jiné datové schránky (např. organizace, ve které působí). Pro přihlášení do Centrálního registru oznámení na výše uvedené internetové adrese veřejný funkcionář zvolí záložku „Přihlásit se jako" – „Veřejný funkcionář" a zadá přihlašovací údaje, které mu byly předány po zápisu do registru. V případě ztráty přihlašovacích údaje je třeba se obrátit na právnickou osobu, její orgán nebo organizační složku, která zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení provedla.

Nedodržení lhůty pro podání průběžného oznámení, tj. 30. 6. 2020, příp. uvedení nesprávného období, Ministerstvo spravedlnosti oznamuje jako přestupek příslušnému správnímu orgánu, za který lze uložit pokutu ve výši od 1.000 Kč do 50.000 Kč.

Odpovědi na často kladené dotazy jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v sekci „Střet zájmů a boj proti korupci" – „Střet zájmů" – „Často kladené dotazy" – „FAQ Veřejný funkcionář", zde. V případě dalších dotazů se lze rovněž obrátit na Odbor střetu zájmů a boje proti korupci na uvedené e-mailové adrese OSZ@msp.justice.cz

5. 6. 2020 - V sekci "Ke stažení" je k dispozici aktualizovaná metodika pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů. (zde)

K aktualizaci metodiky pro veřejné funkcionáře došlo především v těchto bodech:

OBECNÁ ČÁST

  • Upřesnění definice veřejného funkcionáře dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů ve vztahu k osobě pověřené určitou funkcí, včetně poznámky pod čarou č. 1 (kapitola 1, str. 7–8)
  • Upřesnění informace ohledně povinnosti vyplývající z ustanovení § 5 zákona o střetu zájmů o odměňování osob vykonávajících funkci člena řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu podnikající právnické osoby ve vztahu k funkci veřejného funkcionáře (kapitola 2, str. 11)
  • Přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení (kapitola 4, str. 18, obr. A a B)
  • Podávání oznámení veřejným funkcionářem (vysvětlení pojmů „ULOŽIT ROZPRACOVANÉ OZNÁMENÍ", „ODESLAT OZNÁMENÍ DO REGISTRU" „EXPORT DO PDF" v oznámeních) - (kapitola 4, str. 19, obr. C)
  • Možnost využití šablony při podávání oznámení (kapitola 4, str. 19, obr. D)
  • Přidání poznámky pod čarou č. 7 o nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/17 ze dne 11. 2. 2020 (149/2020 Sb.), (kapitola 5, str. 20)

ZVLÁŠTNÍ ČÁST

  • Upřesnění informace o datu zahájení výkonu funkce státních zástupců a přidání příkladu č. 2 (kapitola 3, str. 28)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k osobě, která vykonává činnost na základě autorské smlouvy a která nemá živnostenské nebo obdobné oprávnění (kapitola 5.1, str. 29)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k věcem nemovitým v souvislosti s možností zadání údajů pomoci tlačítka „Import z katastru nemovitostí" nebo „Individuální zadání" (kapitola 6.1, str. 38–39)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k peněžním prostředkům na účtech u finančních institucí v případě průběžného a výstupního oznámení (přidání příkladů č. 1 a č. 2 o založení/zřízení nového účtu u banky nebo jiné finanční instituce v období, za nějž se oznámení podává), (kapitola 6.4, str. 48–49)
  • Oznamovací povinnost ve vztahu k závazkům veřejného funkcionáře v případě průběžného nebo výstupního oznámení [přidána informace (FAQ) o rozhodném okamžiku vzniku závazku v důsledku podepsané úvěrové smlouvy a čerpání úvěru, o závazku vzniklém a splaceném ve stejném období, za nějž se oznámení podává, a o vzniku závazku a jeho zániku formou odpuštění dluhu ve stejném období, za nějž se oznámení podává], (kapitola 7.2, str. 57)

12. 3. 2020 - Ústavní soud zrušil část zákona o střetu zájmů; údaje z Centrálního registru oznámení mají být zpřístupněny jen na základě žádosti

Dne 11. března 2020 Ústavní soud vyhlásil nález (ve věci Pl. ÚS 38/17) reagující na návrhy dvou skupin senátorů na zrušení zákona o střetu zájmů ve znění zákona č. 14/2017 Sb. Z větší části Ústavní soud navrhovatelům nepřisvědčil a podpořil stávající osobní působnost zákona i široce koncipovanou oznamovací povinnost veřejných funkcionářů. Ústavní soud se však neztotožnil s potřebností aktivního zveřejňování údajů z oznámení všech „politických" veřejných funkcionářů a příslušnou část zákona jako protiústavní zrušil. Ministerstvo spravedlnosti má čas na reakci do konce tohoto kalendářního roku.

Ústavní soud nejprve vyjádřil ústavní konformitu samotné procedury přijetí zákona a dále posuzoval jeho osobní působnost [navrhovatelé se domáhali zrušení § 2 odst. 1 písm. q), tedy vyjmutí neuvolněných volených funkcionářů obcí z dosahu zákona]. Ústavní soud konstatoval (bod 84), že „Je-li totiž legitimním cílem právní úpravy též prevence střetu zájmů spojená se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci, pak zahrnutí osob vymezených v § 2 odst. 1 písm. q) do režimu zákona o střetu zájmů je prostředkem nepochybně způsobilým daný cíl naplnit. Zároveň jde o prostředek potřebný […]. Uvedený prostředek nelze shledat ani jako nepřiměřený, neboť při vstupu do veřejné funkce lze počítat s určitými omezeními, které s sebou veřejná funkce, resp. povinnost a odpovědnost s ní spojená, přináší. Zde je opět nutno připomenout, že nejde o regulaci směřovanou vůči soukromým subjektům, ale o jistou podobu samoregulace veřejné moci v zájmu jejího řádného výkonu." Na jiném místě (bod 83) pak Ústavní soud k požadavku navrhovatelů rozlišovat mezi uvolněnými a neuvolněnými volenými funkcionáři územních samosprávných celků dovodil, že „Kritériem pro začlenění konkrétních osob do režimu zákona o střetu zájmů je totiž potencionální riziko střetu zájmů spojené s výkonem konkrétní funkce v rámci veřejné moci. Zde pak není rozdílu mezi funkcionáři uvolněnými a neuvolněnými, neboť rozsah jejich kompetencí při výkonu veřejné moci je stejný."

V navazujících částech nálezu se Ústavní soud vyjádřil k široce koncipované oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů (navrhovatelé se domáhali zrušení § 10 odst. 2 a 3 a § 11 odst. 3; konkrétně zákonu vytýkali požadavek na příliš podrobnou identifikaci oznamovaného majetku, příjmů a závazků, včetně uvedení identifikačních údajů třetích osob – věřitelů a původců příjmů či jiných majetkových výhod –, a dále požadavek na oznamování majetku ve společném jmění manželů) a společně shrnul (bod 105), že „ve vztahu k prvnímu typu zásahu do práva na soukromí spočívajícímu v samotném poskytování údajů o majetku, příjmech a závazcích […] shledal napadenou právní úpravu proporcionální ve vztahu k výše vymezenému legitimnímu cíli [prevenci střetu zájmů spojené se zvýšením důvěry veřejnosti v činnost orgánů veřejné moci]". Stran zákonného požadavku na oznamování majetku ve společném jmění manželů Ústavní soud konstatoval (bod 93), že Vyloučením majetku spadajícího do společného jmění manželů by navíc nebylo možno účel zákona zcela naplnit, neboť majetek nabývaný za manželství bude zpravidla spadat do společného jmění manželů.". K otázce podávání vstupních oznámení v rozsahu stanoveném zákonem Ústavní soud zmínil (bod 96), že tyto požadavky „nepovažuje […] za nepřiměřené. Zavedení vstupních oznámení má vést k možnosti porovnat majetkové poměry veřejného funkcionáře při nástupu do výkonu funkce s tím, k jakému zmnožení majetku docházelo v průběhu výkonu funkce.".

V závěru tedy Ústavní soud navrhovatelům přisvědčil pouze v otázce zveřejňování údajů z oznámení všech veřejných funkcionářů bez předchozí žádosti, když dovodil, že takové nastavení není potřebné (krok druhý, resp. třetí testu proporcionality) ve vztahu ke sledovanému cíli, když pro jeho dosažení ve srovnatelné míře postačí zveřejňování údajů z oznámení na základě předchozí žádosti. V této souvislosti Ústavní soud podotkl (bod 133), že „Má-li být cílem nahlížení do registru prevence či odhalení střetu zájmů, resp. zvýšení důvěry veřejnosti v činnost veřejné moci […], nelze považovat formální bariéru v podobě podání individuální žádosti za překážku, která by naplnění uvedeného účelu bránila. […] Poskytováním údajů z registru na žádost je zároveň dostatečně naplněna i preventivní funkce zpřístupňování údajů, tedy vědomost veřejných funkcionářů o možnosti kohokoli, kdo se identifikuje, zjistit údaje z registru oznámení a případný střet odhalit.".

Aby Ministerstvo spravedlnosti mělo čas na nález Ústavního soudu reagovat, odložil Ústavní soud jeho vykonatelnost až uplynutím dne 31. prosince 2020.

9. 3. 2020 - Plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 – výsledky kontrolní činnosti Ministerstva spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti provedlo kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů v roce 2019 vyplývající z:

  • § 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. vstupní oznámení po zahájení výkonu funkce veřejného funkcionáře,
  • § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. průběžné oznámení za období výkonu funkce za kalendářní rok 2018 a
  • § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tj. povinnosti učinit tzv. výstupní oznámení po ukončení výkonu veřejné funkce.

Všechny případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře), popř. jako jednání, které má znaky přestupku, jiným orgánům podle zvláštních právních předpisů.

KRAJ

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

Hl. m. Praha

56

322

71

Středočeský kraj

135

878

131

Jihočeský kraj

60

491

65

Plzeňský kraj

46

371

43

Karlovarský kraj

14

132

20

Ústecký kraj

25

284

42

Liberecký kraj

20

232

30

Královéhradecký kraj

16

322

25

Pardubický kraj

39

384

35

Kraj Vysočina

33

551

61

Jihomoravský kraj

53

669

68

Olomoucký kraj

28

318

33

Zlínský kraj

23

311

30

Moravskoslezský kraj

42

331

44

Celkem

590

5596

698

FUNKCE

POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ

Vstupní

Průběžné

Výstupní

poslanec

0

6

0

senátor

0

9

0

člen vlády

0

0

1

zastupitel kraje

0

6

0

zastupitel obce 1)

406

4341

482

ostatní veřejní funkcionáři dle
§ 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů 2)

 

0

 

7

 

0

veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2
zákona o střetu zájmů 3)

 

184

 

1227

 

215

Celkem

590

5596

698

2) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří další představitelé ústředních orgánů státní správy, např. Úřadu pro ochranu osobních údajů, Českého telekomunikačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání či nezávislých orgánů, jako např. Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

3) Do této skupiny veřejných funkcionářů patří např. ředitelé a vedoucí příslušníci bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu, členové statutárního, řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu a vedoucí zaměstnanci 2. až 4. stupně řízení právnické osoby zřízené zákonem nebo příspěvkové organizace státu či územního samosprávného celku a dále pak vedoucí úředníci územních samosprávných celků a vojáci z povolání.

18. 2. 2020 - Ústavní soud nevyhověl návrhům prezidenta republiky Miloše Zemana a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, konkrétně:

§ 4a, tj. zákazu provozování rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydávání periodického tisku pro vybrané skupiny veřejných funkcionářů,

- § 4b, tj. zákazu obchodních společností s majetkovou účastí členů vlády účastnit se zadávacích řízení podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek,

§ 4c, tj. zákazu poskytování dotací nebo investičních pobídek obchodním společnostem s majetkovou účastí členů vlády a

§ 9 písm. e), tj. povinnosti v oznámení o činnostech uvést, že veřejný funkcionář je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku, anebo společníkem, členem nebo ovládající osobou právnické osoby, která je provozovatelem rozhlasového nebo televizního vysílání nebo vydavatelem periodického tisku.

3. 1. 2020 - V sekci „Ke stažení" byl přidán nový dokument týkající se viditelnosti údajů v oznámení veřejných funkcionářů. (zde)

12. 9. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde

12. 9. 2019 - V sekci „Ke stažení" byly aktualizovány PDF soubory formulářů oznámení veřejných funkcionářů a nápovědy k jejich vyplnění reflektující právní úpravu účinnou ode dne 1. 6. 2019 a informace dle aktualizované metodiky pro podávání oznámení veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů.

8. 7. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 8)" byla upřesňěna informace týkající se zpřístupňování odeslaných oznámení. (zde)

28. 6. 2019 – Generování přihlašovacích údajů a hesel do Centrálního registru oznámení ve dnech 29. a 30. června 2019.

Vyzýváme veřejné funkcionáře, aby se s žádostmi o vygenerování nových přihlašovacích údajů pro účely plnění oznamovací povinnosti ve dnech 29. a 30. června 2019 obraceli přímo na své podpůrné orgány. Žádosti tohoto druhu zaslané Odboru střetu zájmů a boje proti korupci budou vyřizovány až v pondělí 1. července 2019.

25. 6. 2019 - V sekci "Veřejný funkcionář - životní situace" a "Často kladené dotazy - veřejný funkcionář (otázka č. 33)" byla upřesňěna informace týkající se importu dat z katastru nemovitostí. (zde

 

Starší aktuality naleznete - zde