Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Aktuální informace

7. 12. 2018 - Ministerstvo spravedlnosti reaguje na výzvu Sdružení místních samospráv o odložení řízení s těmi, kteří nepodali majetková přiznání

Sdružení místních samospráv ČR vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti a místně příslušné správní úřady, aby odložily řízení s komunálními politiky, kteří nepodali majetková přiznání. Sdružení to odůvodňuje tím, že by úřady měly vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu, u něhož senátoři napadli zákon o střetu zájmů. 

Ministerstvo spravedlnosti k výzvě uvádí, že má zákonnou povinnost oznamovat jednání, která mají znaky přestupku. Správním orgánům pak plyne povinnost se těmito oznámeními zabývat. Není možné se rozhodnout neplnit ji na základě svého vlastního uvážení a nic na tom nemění ani návrh senátorů na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů, který aktuálně čeká na projednání před Ústavním soudem.

Dokud platný a účinný právní předpis (zde zákon o střetu zájmů, resp. jeho části) není Ústavním soudem zrušen, nelze se povinností z něj plynoucích nijak zprostit. Opačný závěr by vytvořil absurdní stav zcela prolamující princip právní jistoty, v němž by každý adresát právní normy subjektivně posuzoval, zda tato norma zasahuje do jeho základních práv a svobod způsobem přiměřeným, nebo naopak nepřiměřeným, a tedy zda je tato norma podle jeho subjektivního názoru ústavní, nebo protiústavní – a na základě tohoto posouzení by se pak rozhodoval, zda se právní normou řídit bude, či nebude. 

Naprostá většina veřejných funkcionářů svou zákonnou oznamovací povinnost za rok 2017 přitom splnila. Do konce června tohoto roku mělo této povinnosti dostát celkem 33 235 osob. V řádném termínu svou povinnost nesplnilo 24 621 z nich. Díky následné výzvě Ministerstva spravedlnosti a prodloužením termínu pro podání oznámení do konce srpna se toto číslo však podařilo výrazně snížit, a to na výsledných 7 568 osob. Dalších 2 478 osob pak podalo oznámení pouze za část období, k němuž se oznamovací povinnost vztahovala. Celkově tedy svou povinnost řádně a v termínu do konce srpna splnilo 23 189 veřejných funkcionářů, tedy necelých 70 % z těch, na které povinnost dopadala.

Dále tvrzení, že majetková přiznání komunálních politiků – přesněji řečeno oznámení podle zákona o střetu zájmů – jsou plošně komukoliv veřejně dostupná, není zcela přesné. Oznámení komunálních politiků jsou sice veřejnosti dostupná prostřednictvím internetu bez jakýchkoliv administrativních překážek (na rozdíl od oznámení např. vedoucích úředníků, jejichž oznámení jsou dostupná až na základě předchozí žádosti, kterou posuzuje ministerstvo). Tato oznámení však nejsou veřejnosti dostupná zdaleka v celém svém rozsahu. 1. července tohoto roku nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů (zákon č. 112/2018 Sb.), která byla odrazem velice obtížně dosahovaného kompromisu na půdě Poslanecké sněmovny a která podstatným způsobem omezila dostupnost údajů z oznámení komunálních politiků. Konkrétně je na základě této novely v případě komunálních politiků veřejnosti zcela skryto oznámení o všech movitých věcech včetně peněz na účtu i v hotovosti a oznámení o závazcích; jde-li pak o neuvolněné komunální politiky (s výjimkou politiků statutárních měst), je veřejnosti skryto navíc i oznámení o příjmech a jiných majetkových výhodách nabytých v průběhu výkonu funkce. Viditelné veřejnosti tak nadále zůstávají především údaje týkající se nemovitých věcí (a to dokonce s výjimkou jejich identifikace) a údaje týkající se vykonávaných činností – činností v pracovněprávním vztahu, podnikání atp. Jde tedy v zásadě o údaje, k nimž má veřejnost přístup též z jiných registrů a informačních systémů veřejné správy (např. z obchodního rejstříku, živnostenského rejstříku, katastru nemovitostí apod.). Obava o ochranu soukromí komunálních politiků tedy od účinnosti zmíněné novely zcela není na místě.

 

 

17. 10. 2018 – Hromadné postoupení veřejných funkcionářů za nepodání oznámení dle zákona o střetu zájmů

Ministerstvo spravedlnosti provedlo v uplynulých týdnech kontrolu a vyhodnocení plnění oznamovací povinnosti veřejných funkcionářů za období výkonu funkce v kalendářním roce 2017.

Do 30. 6. 2018 byli veřejní funkcionáři povinni podat buď:

  1. oznámení podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří byli ve funkci ke dni 1. 9. 2017 nebo ji zahájili v průběhu měsíce září 2017, nebo
  2. oznámení podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů (tzv. průběžné oznámení), pokud jde o veřejné funkcionáře podle písmene a), kteří v rozporu se svou zákonnou povinností neučinili oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., nebo pokud jde o veřejné funkcionáře, kteří zahájili funkci v období od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017.

V srpnu 2018 vyzvalo Ministerstvo spravedlnosti veřejné funkcionáře k dodatečnému splnění oznamovací povinnosti do 31. 8. 2018, neboť z celkového počtu 33 235 tuto povinnost nesplnilo 24 621 veřejných funkcionářů. Prostřednictvím této výzvy se podařilo celkový počet veřejných funkcionářů s nesplněnou oznamovací povinností snížit na 7 568. Dodatečné splnění oznamovací povinnosti do 30. 8. 2018 pak Ministerstvo spravedlnosti vyhodnotilo jako jednání, které nedosahuje potřebné míry společenské škodlivosti, aby bylo posouzeno jako přestupek. Všechny ostatní případy nesplněné oznamovací povinnosti byly jako přestupek oznámeny příslušným správním orgánům (obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, místně příslušným podle místa trvalého pobytu veřejného funkcionáře).

Pro zajímavost přikládáme tabulku s celkovým počtem oznámených případů nesplněné oznamovací povinnosti veřejného funkcionáře dle jednotlivých krajů:

KRAJ POČET OZNÁMENÝCH PŘÍPADŮ
Hl. město Praha 388
Jihočeský kraj 639
Jihomoravský kraj 719
Karlovarský kraj 150
Kraj Vysočina 695
Královéhradecký kraj 465
Liberecký kraj 272
Moravskoslezský kraj 483
Olomoucký kraj 431
Pardubický kraj 490
Plzeňský kraj 516
Středočeský kraj 1 330
Ústecký kraj 494
Zlínský kraj 365
Celkem 7 437 1)

Příklad:

  1. veřejný funkcionář byl ve funkci od 24. 11. 2014 → období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (bylo-li podáno oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.), bylo od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017
  2. veřejný funkcionář byl ve funkci od 1. 10. 2017 → období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů, bylo od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017
  3. veřejný funkcionář byl ve funkci od 24. 4. 2017 – období, na něž dopadala oznamovací povinnost podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (bylo-li podáno oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb.), bylo od 24. 4. 2017 – 31. 12. 2017.

Ve všech případech se předpokládá, že veřejný funkcionář do konce kalendářního roku svou funkci neukončil (v opačném případě by mu namísto povinnosti učinit oznámení podle čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. nebo podle § 12 odst. 2 zákona o střetu zájmů vznikla povinnost učinit oznámení podle § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů, tzv. výstupní oznámení).

 

8. října 2018 - V souvislosti s komunálními volbami byl podpůrným orgánům zaslán dopis s podrobnými informacemi, jak při zápisu veřejných funkcionářů postupovat. Dopis je k dispozici zde.

 

2. října 2018 - KOMUNÁLNÍ VOLBY 2018 A STŘET ZÁJMŮ

Koho se povinnosti dle zákona o střetu zájmů týkají?

Povinnosti dle zákona o střetu zájmů se týkají pouze veřejných funkcionářů. Podle § 2 odst. 1 písm. o) až q) zákona o střetu zájmů jsou veřejnými funkcionáři tito volení funkcionáři obcí:

  1. uvolnění členové zastupitelstva obcí a hl. města Prahy, městských částí a městských obvodů,
  2. starosta, místostarosta a členové rady obce, městské části a městských obvodů, a to i pokud nejsou uvolněni.

Výše uvedená definice se vztahuje i na funkcionáře zvolené pro volební období let 2014 – 2018. Dne 5. 10. 2018 (první den voleb do obecních zastupitelstev) přitom zanikne voleným funkcionářům uvedeným v písmeni a) jejich mandát. Mandát nově zvoleným zastupitelům vzniká dne 6. 10. 2018. Voleným funkcionářům uvedeným v písmeni b) pak zanikne mandát až v den zvolení nových členů rady včetně starosty a místostarostů; v tento den zároveň vznikne mandát nově zvoleným členům rady, starostovi a místostarostům.

Jaké povinnosti dle zákona o střetu zájmů bezprostředně navazují na komunální volby?

V první řadě je příslušná obec (jí pověřená osoba) povinna zapsat do Centrálního registru oznámení ukončení a zahájení výkonu funkce v případě všech veřejných funkcionářů, jimž zanikl nebo vznikl mandát podle pravidel popsaných výše.

Na zápis provedený obcí navazuje povinnost veřejného funkcionáře učinit příslušné oznámení – zápis ukončení výkonu funkce se pojí s povinností učinit tzv. výstupní oznámení, zápis zahájení výkonu funkce se naproti tomu pojí s povinností učinit tzv. vstupní oznámení.

Vykonává-li veřejný funkcionář více funkcí, podává vstupní oznámení za každou funkci zvlášť, přičemž pro rychlejší vyplnění může využít již odeslané oznámení jako šablonu (vzor) pro podání zbylých oznámení bez toho, aby byl nucen všechna oznamovaná data vypisovat znovu. Průběžné oznámení lze pak podávat za všechny funkce najednou.

Pozn.: Povinnost zápisu a oznamovací povinnost se týká i těch komunálních politiků, kteří byli ve volbách do zastupitelstev obcí zvoleni opětovně, jsou-li (byli-li) veřejnými funkcionáři podle zákona o střetu zájmů (k tomu viz výše).

Příklad:

Petr Novák, byl zvolen starostou obce Nová dne 1. 11. 2014 a v komunálních volbách v roce 2018 opět kandidoval a byl znovu zvolen do zastupitelstva obce. Jako starosta obce Petr Novák ve faktickém výkonu funkce pokračuje až do zvolení nového starosty obce. Dne 29. 10. 2018 se pak koná ustavující schůze zastupitelstva obce, kde se podaří zvolit nového starostu obce, Kamila Drobného, jenž v předchozím volebním období nebyl politicky aktivní a dne 6. 10. 2018 byl zvolen do obecního zastupitelstva. Pan Petr Novák je na téže ustavující schůzi zastupitelstva obce zvolen místostarostou obce. Jak postupovat v Centrálním registru oznámení:

  1. Petr Novák podá výstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni ukončení výkonu funkce, tedy ke dni 29. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),
  2. Petr Novák podá vstupní oznámení za funkci místostarosty ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí),
  3.  Kamil Drobný podá vstupní oznámení za funkci starosty podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, tedy ke dni 28. 10. 2018 (termín: do 30 dnů ode dne zápisu této skutečnosti do Centrálního registru oznámení obcí).

Více informací naleznete zdeOdkaz na Centrální registr oznámení je k dispozici zde. Pro Vaše dotazy můžete využít i náš e-mail osz@msp.justice.cz.

 

 

15. června 2018

  1.           Změní se rozsah zveřejňovaných údajů - v případě uvolněných komunálních politiků nově nebude zveřejňována část oznámení, která se týká věcí movitých a závazků; v případě neuvolněných komunálních politiků s výjimkou statutárních měst a jejich městských obvodů a městských částí (neuvolnění komunální politici v těchto městech mají stejný režim jako uvolnění komunální politici) nově nebude zveřejňována část oznámení, která se týká věcí movitých, závazků a příjmů.
  2.           Vzniknou nové podpůrné orgány zapisující veřejné funkcionáře vykonávající funkci v oboru jejich působnosti. Konkrétně se podpůrnými orgány stanou veřejné vysoké školy, Akademie věd, Technologická agentura ČR a Grantová agentura ČR.
  3.           Ministerstvu spravedlnosti bude založeno oprávnění získávat data z katastru nemovitostí již v okamžiku přijetí a zaevidování oznámení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení. Cílem této změny má být umožnit veřejnému funkcionáři při oznamování nemovitých věcí tyto identifikovat pouze pomocí názvu katastrálního území a čísla listu vlastnictví. Všechny ostatní identifikační údaje a údaj o způsobu nabytí nemovité věci si Ministerstvo spravedlnosti bude schopno obstarat z Centrálního registru oznámení. Tato změna nabývá účinnosti až 1. 6. 2019, aby bylo možné na ni Centrální registr oznámení technicky připravit.

 

5. června 2018

  1.                   obecná část metodiky byla rozšířena o kapitolu 2 podávající výklad o základních povinnostech veřejných funkcionářů vyplývajících ze zákona č. 159/2006 Sb.;
  2.                   kapitola 5 obecné části byla doplněna o informace týkající se rozsahu nahlížení veřejnosti do Centrálního registru oznámení, resp. viditelnosti oznamovaných údajů.
  1.                  vymezení další činnosti v pracovněprávním a obdobném vztahu a ve služebním poměru,
  2.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k majetku sloužícímu k výkonu podnikání,
  3.                  způsobu oznamování většího množství nemovitých věcí a zahraničních nemovitých věcí,
  4.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k virtuálním měnám (kryptoměnám),
  5.                  oznamovací povinnosti ve vztahu k jiným peněžitým příjmům ve formě starobního či jiného důchodu, výsluhového příspěvku, peněžité pomoci v mateřství a rodičovského příspěvku.

 

9. května 2018