12.09.2023 Náměstek Karel Dvořák: Na Ministerstvu spravedlnosti jsme se dnes shodli, že je potřeba zajistit větší důvěru a respekt u institutu veřejného opatrovnictví
Na Ministerstvu spravedlnosti se 6. září 2023 uskutečnilo jednání k participaci osob s mentálním postižením na novele občanského zákoníku k veřejnému opatrovnictví. Výsledkem jednání bude snaha o zajištění větší důvěry a respektu u institutu veřejného opatrovnictví.
Opatrovnictví, včetně tzv. veřejného, je upraveno občanským zákoníkem. Ten vymezuje důvody, pro které je možné opatrovníka ustanovit, a práva a povinnosti opatrovníka. Podle zákona o obcích je výkon funkce veřejného opatrovníka obcí výkonem přenesené působnosti.
Stávající právní úprava podstatné praktické otázky výkonu veřejného opatrovnictví neřeší:
- Chybí zejména jasné zakotvení možnosti přenést výkon funkce veřejného opatrovníka mezi obcemi na základě veřejnoprávní smlouvy.
- Chybí zakotvení možnosti jmenovat veřejným opatrovníkem jinou vhodnou obec, není-li primárně místně příslušná obec schopna funkci řádně vykonávat.
- Dále je stávající právní úprava nejednoznačná či nedostatečná v některých otázek souvisejících s dohledem a dozorem nad výkonem veřejného opatrovnictví.
Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí připravuje návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím. „Současná právní úprava neumožňuje efektivní řešení různých problémů vyplývajících z postavení obce při plnění úkolů veřejného opatrovníka. Cílem návrhu je legislativní řešení těchto nedostatků," uvádí k problematice náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
„Jsem rád, že jsme mohli sebeobhájce vyslechnout a diskutovat s nimi o tom, co pro ně plánovaná novela znamená a jaké další problémy v oblasti podpůrných opatření je pálí. Šlo o jedno z prvních, ne-li vůbec první setkání podobného druhu. Ukázalo, jak může participace lidí s postižením na tvorbě zákonů vypadat v praxi a jaké poznatky může přinést těm, kdo právní úpravu připravují. Metodám zajištění participace těchto lidí se budeme v Kanceláři veřejného ochránce práv spolu se sebeobhájci dál věnovat," řekl zástupce ombudsmana Vít Alexander Schorm.
- Je třeba určit ústřední správní úřad příslušný pro oblast veřejného opatrovnictví, kterým by mělo být Ministerstvo práce a sociálních věcí.
- Navrhuje se umožnit přenos veřejného opatrovnictví mezi obcemi prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy a také přenos veřejného opatrovnictví rozhodnutím soudu na jinou vhodnou obec, pokud obec dle bydliště opatrovance není schopna výkon této činnosti zabezpečit.
- Navrhuje se stanovit povinnost sběru dat o počtu osob, jejichž opatrovníkem je obec.
Do rozhodování o změně veřejného opatrovníka je potřeba zapojit i opatrovance, kterých se změna týká. Opatrovanec by měl mít možnost se k navrhované změně vyjádřit a uplatnit svůj pohled na to, kdo by měl být jeho opatrovníkem. Je to také odrazem zásady participace lidí s postižením, která by měla být dodržena i při tvorbě samotné novelizace předpisů, které se lidí s postižením týkají. Zapojení lidí s postižením do tvorby právních předpisů, ale také politik a strategií je jedním z principů a současně hlavních závazků, které vyplývají z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.
„Vytvoření podmínek pro zapojení lidí se znevýhodněním by se mohlo zdát jako náročné. Například je potřeba předat informace ve snadno srozumitelné formě, počítat s dostatkem času nebo různými formami komunikace. Nicméně jedině tak lze získat názor těch, kterých se zákony týkají a kterým mohou významně změnit život. Slyšet hlas lidí s postižením je hlavním předpokladem nejen pro společnou tvorbu zákonů, strategií a politik, ale také hledání řešení každodenních potíží, na které naráží," doplňuje Karel Dvořák.
Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti ČR
12. září 2023