Ve Vídni se uskutečnila konference o potřebnosti hromadných řízení ve spotřebitelských sporech

Ministerstvo spravedlnosti pokračuje v přípravách návrhu zákona o hromadných žalobách a zástupkyně legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti Anežka Janoušková se v této souvislosti zúčastnila mezinárodní konference o kolektivní ochraně spotřebitelských práv v soudním řízení. Závěry této konference ukazují, že při přípravě návrhu zákona o hromadných žalobách se ministerstvo vydalo správným směrem.

V pátek 17. května 2019 se ve Vídni uskutečnila celodenní konference s názvem „Překážky při kolektivním prosazování spotřebitelského práva". Konference pořádané pod záštitou rakouského Ministerstva práce, sociálních věcí, zdravotnictví a ochrany spotřebitele se zúčastnilo přes 100 hostů reprezentujících ministerstva, advokacii, justici či podnikatelský a neziskový sektor především z Rakouska, Německa a Švýcarska. Setkání si nenechal ujít ani legislativní odbor Ministerstva spravedlnosti. Rezort nyní vyhodnocuje došlé připomínky k návrhu zákona, podrobnosti jsou k dispozici zde.

V příspěvcích zaznělo, že hromadná řízení jsou ve spotřebitelských sporech zcela nezbytná. Mezi zúčastněnými panovala na tomto závěru jednoznačná shoda. Potvrzuje se, že němečtí i rakouští spotřebitelé jsou v tomto směru o krok napřed. Z  obsahu diskuze bylo zřejmé, že ačkoliv jsou Německo a Rakousko v pojetí hromadné procesní ochrany spotřebitele dál, nejsou jejich systémy bezchybné. Zejména německý model založený na vzorových určovacích žalobách čelil kritice.

V oblasti dalšího směřování legislativních úprav v jednotlivých členských státech Evropské unie a jejího možného zlepšení upozorňovali vystupující na to, že by bylo vhodné ochranu rozšířit i na vztahy mezi podnikateli (vztahy b2b) a upravit zvláštní proces pro hromadné uplatňování nízkých nároků, pro který se spíše hodí tzv. opt-out. Zaznělo i doporučení, aby vedle reprezentativních žalob mohly hromadná řízení zahájit i samotní spotřebitelé.

Z hlediska praktického uplatňování pak bylo zmíněno, že negativní vliv na funkčnost systémů v praxi má obvyklá důkazní nouze žalobce či že alfou a omegou dobře fungujícího systému je zajištění odpovídajícího financování hromadného řízení.

Česká republika se pohybuje ve stejném legislativním rámci jako Rakousko či Německo,
a proto nepřekvapí, že všechny výše uvedené překážky byly identifikovány i při přípravě českého návrhu zákona o hromadných žalobách. Tuzemský návrh se nicméně snaží na tyto problémy pamatovat a hned od počátku jim předejít.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

22. 5. 2019