Reakce Ministerstva spravedlnosti na informace k novele trestního řádu

V článku serveru iDnes.cz „Tichá změna v trestním řádu umožňuje podle provozovatele vypnutí webu" se objevily nepřesné informace k novele trestního řádu, která je účinná od 1. února 2019. Ministerstvo spravedlnosti nad rámec článku uvádí, že podle trestního řádu platí, že je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. Takový příkaz je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu.

Zákonná úprava tedy předpokládá, že takový příkaz může policejní orgán vydat standardně jen s předchozím souhlasem státního zástupce (příp. státní zástupce sám) v rámci přípravného řízení, v řízení před soudem pak příkaz vydává předseda senátu. Pouze v neodkladných případech, kdy je třeba konat neprodleně, jej může vydat policejní orgán sám. Takovou naléhavou situací bude např. nalezení dětské pornografie umístěné na veřejném internetovém úložišti, kde je dán zájem na zabránění sekundární viktimizace dětské oběti a na co nejrychlejším znepřístupnění pornografického obsahu dříve, než se tento obsah dostane do dispozice dalších osob, které jej případně mohou dále šířit. Jako další příklad lze uvést rychle se šířící počítačový virus, který už z jeho samotné povahy může zasáhnout velký počet internetových uživatelů. 

Je přitom na poskytovateli, jakým konkrétním způsobem zamezí přístupu jiných osob k takovým datům (např. smazáním daného nenávistného příspěvku), musí však být zvolen takový způsob, který bude přiměřený množství a intenzitě závadného obsahu. Nelze tedy např. po poskytovateli služeb požadovat znepřístupnění kompletních webových stránek, týká-li se nelegální či jinak závadný obsah jen určitých dat, resp. určitého příspěvku (policejní orgán ostatně může přikázat znemožnění přístupu pouze ve vztahu k přesně specifikovaným uloženým datům, která označí v příkazu). Takové omezení by v tomto případě bylo nedůvodné a představovalo by nepřiměřený zásah do činnosti poskytovatele. Státní zástupce má přitom možnost kontrolovat činnost policejního orgánu v rámci výkonu dozorových oprávnění. Nelze tedy přisvědčit tvrzením, že by tento nástroj mohl být zneužíván pro vypnutí celého webu – takovýto krok by byl opodstatněn pouze v případě, že by byl veškerý obsah webových stránek nelegální či jiným způsobem závadný a mohl by sloužit k páchání další trestné činnosti. Z výše uvedených důvodů proto nejsou obavy ze zneužití tohoto nástroje na místě.

Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

13. 3. 2019