Novela trestních předpisů zefektivní výkon trestů

Poslanecká sněmovna dne 25. 5. 2021 schválila vládní návrh zákona, kterým se mění trestní řád, trestní zákoník, zákon o Probační a mediační službě a některé další zákony. Přijetí tohoto zákona představuje další krok vpřed ve snaze Ministerstva spravedlnosti zefektivnit ukládání a výkon alternativních trestů.

Hlavním cílem tohoto zákona je odstranit praxí zjištěné nedostatky při výkonu alternativních trestů, snížit administrativní náročnost vykonávací agendy a ve vhodných případech podpořit možnost ukládání alternativních trestů, místo nepodmíněného trestu odnětí svobody.

K odstranění zjištěných nedostatků je navržena celá řada opatření, z nichž lze upozornit zejména na opatření, která mají zabezpečit minimalizaci prodlev vznikajících mezi odsouzením pachatele a zahájením výkonu alternativního trestu, a která zvyšují schopnost příslušných orgánů rychle reagovat na zjištěná porušení podmínek výkonu trestu ze strany odsouzeného. Dojde tak např. ke zjednodušení postupu při nařízení výkonu trestu obecně prospěšných prací a při provádění změn výkonu tohoto trestu a trestu domácího vězení, kdy Probační a mediační služba bude moci bezprostředně reagovat na konkrétní okolnosti výkonu trestu a jeho průběh modifikovat se souhlasem odsouzeného sama, čímž se urychlí proces nařízení trestu, aniž by se přitom zasáhlo do rozhodovací pravomoci soudu přeměnit trest obecně prospěšných prací, přerušit jeho výkon či upustit od jeho výkonu.

Pro účinnost alternativních trestů je zásadní také rychlá reakce na porušení podmínek výkonu trestu pachatelem, na což schválený návrh zákona rovněž reaguje, neboť posiluje postavení probačního úředníka, který bude disponovat návrhovým oprávněním vůči soudu ve všech případech, ve kterých je v rámci vykonávacího řízení činný. Zákon ale zavádí i pozitivní prvky motivace odsouzených ke spolupráci a řádnému plnění povinností, a to jak v rámci uložených alternativních trestů, tak v rámci odklonů, kdy zavádí možnost zrušit uložený dohled nebo uložené přiměřené opatření, přiměřenou povinnost či výchovné opatření, pokud odsouzený vzorně plní veškeré uložené povinnosti, vedením svého života prokázal polepšení a na výkonu dohledu či uložených omezeních již není třeba trvat. Tím bude odsouzený jednak motivován k řádnému výkonu trestu a respektování podmínek odklonů, jednak se tak odbourá výkon dohledu a kontroly nad osobami, u kterých to již není zapotřebí, a který probíhá pouze formálně. Doplňuje se též úprava odklonů tak, aby se ještě zvýšila jejich efektivní aplikace v praxi (umožňuje se např. v rámci odklonu uložit dohled či bude možné přijmout závazek zdržet se určité činnosti i na kratší dobu, než je zkušební doba).

Během projednávání v Parlamentu ČR byl návrh zákona doplněn i o úpravu dalších otázek, z nichž lze poukázat na rozšíření kategorie zvlášť zranitelných obětí o oběti trestného činu znásilnění, týrání svěřené osoby a týrání osoby ve společném obydlí, kdy již nebude zapotřebí posuzovat jejich zvýšenou zranitelnost v individuálních případech, nebo na kriminalizaci šíření díla k propagaci hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (tedy děl znázorňující symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka).

Zákon nabude účinnosti 1. 1. 2022, některé jeho části již k 1. 7. 2021

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

31.05. 2021