Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo návrh zákona o ochraně oznamovatelů do meziresortního připomínkového řízení

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon dnes Ministerstvo spravedlnosti rozeslalo do meziresortního připomínkového řízení. Připomínková místa mají 20 pracovních dní na uplatnění případných připomínek.

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů a související změnový zákon, které transponují směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, do právního řádu České republiky, byly Ministerstvem spravedlnosti rozeslány do meziresortního připomínkového řízení.

Práce na návrzích obou zákonů tak postupují v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2020. Ten předpokládá předložení zmíněných legislativních návrhů vládě v září letošního roku. Zákony by pak měly nabýt účinnosti ke dni uplynutí transpoziční lhůty, tedy 17. prosince 2021.

Tvorbě obou legislativních návrhů předcházely intenzivní práce expertů Ministerstva spravedlnosti, přičemž podoba budoucí právní úpravy ochrany oznamovatelů byla na jednáních Pracovní komise předsedy Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí k whistleblowingu konzultována se zástupci veřejného sektoru, nestátních neziskových organizací i akademické sféry.

Za splnění podmínek uvedených v návrhu zákona budou chráněni oznamovatelé všech trestných činů a přestupků souvisejících s prací a oznamovatelé jiného protiprávního jednání souvisejícího s prací  v zákonem vymezených oblastech. Zákon dále zavádí povinnost vymezených subjektů vytvořit tzv. vnitřní oznamovací systém pro podávání oznámení. Navrhuje se rovněž zřízení Agentury na ochranu oznamovatelů, která bude centrálním vnějším oznamovacím systémem v případech, kdy by oznámení nebylo možné nebo účelné podat prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému. Návrhy zákonů představují také nové kategorie přestupků, jež budou významným prvkem zajištění vymahatelnosti navržené právní úpravy.

Návrh změnového zákona pak posiluje procesní postavení oznamovatelů. Činí tak v případě návrhu na uložení předběžného opatření zavedením vyvratitelné domněnky ve prospěch oznamovatele významného oznámení. A to například tak, že nařídí, aby se zaměstnavatel zdržel jakýchkoliv odvetných opatření nebo aby poskytl oznamovateli alespoň část pracovní odměny. Návrh dále počítá s obrácením důkazního břemene, a bude to tedy žalovaný (např. zaměstnavatel), který bude muset prokazovat, že proti žalobci (oznamovateli) neučinil odvetné opatření.

Související článek o směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, si můžete přečíst na webu Korupce.cz

 

Odbor střetu zájmů a boje proti korupci

30. 6. 2020