Pokud ministerstvo obdrží interpelaci či dotaz vyžadující informace o činnosti soudů nebo státních zástupců, je nutná jejich zákonná součinnost

Ministerstvo spravedlnosti zveřejňuje dnes odeslané odpovědi na dotazy podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Dotazy se týkají např. počtu podnětů podaných stranami či občany v trestním řízení, kolik podnětů ministerstvo celkově obdrželo, čeho se týkaly apod. Jedná se o v současné době často skloňované informace, proto jsme přistoupili ke zveřejnění kompletní odpovědi.

Vážená paní Jelínková,

dne 27. 2. 2023 byla Ministerstvu spravedlnosti doručena Vaše žádost o informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, v níž jste požádala o následující informace:

„1. Kolik podnětů podaných stranami v trestním řízení případně od občanů řešil ministr spravedlnosti Pavel Blažek prostřednictvím zákona o státním zastupitelství § 13/1? 2. Čeho se podněty, jež touto cestou řešil, týkaly a jaké jsou jeho výstupy z odpovědí, které obdržel - to znamená, k čemu tyto odpovědi využil? 3. Kolik podnětů podaných stranami v trestním řízení případně od občanů celkově ministr Blažek a MSP obdrželi (zvlášť rozdělit)? 4. V kolika případech ministr vyhověl interpelaci a žádal si na základě tohoto podkladu o informace na základě zákona o státním zastupitelství (opět paragraf 13/1)? 5. Čeho se podněty týkaly? A jaké z toho byly výstupy? 6. Kolikrát byl ministr žádán o interpelaci celkově? 7. Kolikrát a v jakých případech ministr vyhověl interpelaci a ptal se prostřednictvím zákona o státním zastupitelství na probíhající trestní řízení?".

K Vaší žádosti Vám sdělujeme následující:

V úvodu odpovědi si Vám dovolujeme sdělit základní a obecné informace stran právní úpravy a zavedení procesů na Ministerstvu spravedlnosti v případě doručených podnětů, stížností, interpelací atpod. Tyto skutečnosti je nutné mít na paměti u každé z položených otázek.   

Pokud je doručena jakákoliv písemnost (může jít podnět, stížnost, žádost, atpod.), u které je potřebné zjistit informace ze soudů nebo státních zastupitelství, je nutná součinnost těchto subjektů, neboť bez jejich součinnosti by nebylo možné zpracovat odpověď a ministerstvo nebo ministr by tak nedostál svým zákonným nebo dokonce ústavním povinnostem, pokud jde o interpelaci ve smyslu čl. 53 Ústavy. 

Postup při vyžadování součinnosti od soudů a státních zastupitelství je součástí léta zavedené praxe a vychází ze zcela jasného zákonného nastavení vztahů mezi těmito složkami.

Podle platné a účinné právní úpravy Ministerstvo spravedlnosti dohled nad soustavou státního zastupitelství nevykonává a nedisponuje tudíž ani elektronickými systémy, z nichž lze informace ohledně činnosti státních zastupitelství získat. Jediný způsob, jak podklady pro formulování odpovědí na podněty týkající se státního zastupitelství opatřit, je pouze žádost ministra spravedlnosti (nikoliv ministerstva) podle § 13 odst. 1 zákona č. 283/1993, o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZSZ"), a to v každé věci, v níž je dané státní zastupitelství činné, pokud je taková informace potřebná k plnění úkolů ministerstva nebo pokud takovou informaci potřebuje jako člen vlády. Tyto žádosti o součinnost pro pana ministra odbor dohledu a kárné agendy běžně a zcela standardně připravuje. Nejedná se tedy o žádný neobvyklý postup, naopak jak již bylo řečeno výše, jde o zákonný, běžný a léty zavedený způsob praxe na ministerstvu spravedlnosti, který fungoval za každého ministra nebo ministryně.   

V případě vyžadování informací týkajících se soudů a konkrétních soudních řízení je způsob vyžadování informací (součinností) rozdílný, neboť tyto jsou vyžadovány z úrovně ředitelů odborů či vedoucích oddělení příslušných útvarů (odborů), a to u předsedy konkrétního soudu. Zákon totiž dává tuto pravomoc ministerstvu, nikoliv jen ministrovi jako v případě zákona o státním zastupitelství. Ministerstvo rovněž v rámci dohledu disponuje přístupem do některých soudních informačních systémů. V souladu s právní úpravou je totiž přímo ministerstvo oprávněno provádět dohled nad soudním řízením, a to z hlediska rychlosti řízení, důstojnosti řízení a etiky soudců, přičemž nesmí zasahovat do rozhodovací činnosti nezávislého soudu.

Závěrem k úvodnímu vymezení zákonné úpravy a funkčního nastavení je potřeba ještě zdůraznit, že nikdy nešlo, ani nejde o dotazy ministra, či ministerstva, ale vždy jde o dotazy stěžovatelů nebo v případě interpelací poslanců. Nejde tak o žádosti o informace, nýbrž o zákonné žádosti o součinnost při zpracování odpovědí ministra či ministerstva na interpelace poslanců a stížnosti občanů. Ministr, případně ministerstvo je „pouze" adresátem těchto podání a jeho ústavní či zákonnou povinností je zajistit dotazujícím se co nejpřesnější odpověď.  

Důležitá je pak skutečnost, že ministr spravedlnosti má postavení kárného žalobce jak ve vztahu ke státním zástupcům, tak ve vztahu k soudcům. Je tedy jeho zákonnou povinností se každým podnětem zabývat. Ministr, ani ministerstvo nemůže nijak ovlivnit počet, ani frekvenci stížností, žádostí a interpelací. Pokud v krátký časový okamžik přijde několik stížností na shodnou věc, je nutné se všem stížnostem věnovat shodně, není možné je jakkoliv selektovat.

1. Kolik podnětů podaných stranami v trestním řízení případně od občanů řešil ministr spravedlnosti Pavel Blažek prostřednictvím zákona o státním zastupitelství § 13/1?

Ročně odboru dohledu a kárné agendy Ministerstva spravedlnosti napadá zhruba 1200 podání. Jde o stížnosti, podněty a další různá podání směřující na činnost justičního sytému. Tyto jsou s ohledem na efektivitu vyřizování vedeny společně v jednom rejstříku spisové služby; není přitom důvod statisticky sledovat, zda podnět směřoval proti postupu soudu, soudce, zaměstnance soudu, státního zastupitelství, státního zástupce, zaměstnance atd., či zda se jednalo o trestní, správní, či civilní řízení. Zároveň není statisticky sledováno, jestli je pisatelem podnětu strana řízení či jiný subjekt (může jít, o advokáta, neziskovou organizaci, rodinné příslušníky aj.). 

Odbor dohledu a kárné agendy statisticky nesleduje, ani nijak neeviduje v kolika případech byla vyžadována potřebná součinnost soudu nebo státního zastupitelství. Z dohledaných údajů ze spisové služby ministerstvo spravedlnosti evidovalo 31 stížností občanů na činnost státního zastupitelství, ve všech případech se dotazovalo na součinnost podle § 13 odst. 1 ZSV. Ve všech případech bylo vždy odpovězeno.

Soudům ministerstvo pak zasílá přibližně 300 žádostí ročně (přesný údaj by musel být dohledám podrobnou lustrací všech rejstříku spisové služby). Opět ve všech případech bylo vždy odpovězeno.

Ve všech shora uvedených případech nešlo o informace, nýbrž o zákonné žádosti o součinnost při zpracování odpovědí ministra či ministerstva na stížnosti.

Závěrem je pak třeba ještě doplnit, že pan ministr má oprávnění kárného žalobce jak ve vztahu ke státním zástupcům, tak ve vztahu k soudcům. Je tedy zákonnou povinností všechny došlé podněty prošetřit.  

2. Čeho se podněty, jež touto cestou řešil, týkaly a jaké jsou jeho výstupy z odpovědí, které obdržel - to znamená, k čemu tyto odpovědi využil?

Podněty se týkají celkově činnosti justice, směřují proti postupu soudu, soudce, zaměstnance soudu, státního zastupitelství, státního zástupce, zaměstnance atd.

Podněty, u nichž bylo vyžádáno vyjádření podle § 13 odst. 1 ZSZ, se týkaly činnosti konkrétního státního zastupitelství či státního zástupce. Byly vždy využity pro formulování odpovědi pisateli či event. posouzení možné kárné odpovědnosti konkrétního státního zástupce, což je zcela standardní, zákonný a léty zavedený postup.

Velká část podnětů se též týkala postupu soudů v konkrétních věcech a v případě, že to bylo shledáno účelným, byl předseda soudu požádán o vyjádření, event. jeho prostřednictvím i konkrétní soudce. Zaslaná vyjádření byla využita pro formulování odpovědi pisateli či event. posouzení možné kárné odpovědnosti konkrétního soudce což je zcela standardní, zákonný a léty zavedený postup.

Ve všech případech šlo o zákonné žádosti o součinnost při zpracování odpovědí, které byly stěžovatelům zaslány.

3. Kolik podnětů podaných stranami v trestním řízení, případně od občanů celkově ministr Blažek a MSP obdrželi (zvlášť rozdělit)?

Viz odpověď na otázku č. 1. Podněty napadlé ministerstvu nejsou děleny dle typu podatele – fyzická/právnická osoba, účastník řízení, obviněný/obžalovaný/odsouzený či poškozený apod. Zároveň není rozlišováno, zda je pisatel adresuje přímo panu ministrovi nebo Ministerstvu spravedlnosti.

4. V kolika případech ministr vyhověl interpelaci a žádal si na základě tohoto podkladu o informace na základě zákona o státním zastupitelství (opět paragraf 13/1)?

Každý poslanec má podle čl. 53 odst. 1 Ústavy právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti, a to ústně na schůzi Sněmovny nebo písemně prostřednictvím předsedy Sněmovny. Tomuto právu poslance odpovídá ústavní povinnost člena vlády na interpelaci v ústavou dané lhůtě odpovědět.

Ministr spravedlnosti má ústavní povinnost na interpelaci v Ústavou dané 30 denní lhůtě odpovědět, nemá žádnou možnost uvažovat, zda vyhoví nebo ne, jeho povinností je odpovědět, a to se znalostí věci v rámci jeho kompetencí. Pokud nedisponuje informacemi z vlastní úřední činnosti, je povinen si je v souladu se zákonem obstarat. K tomu pak právě slouží zákonné kompetence ministra, resp. ministerstva ve vztahu k soudům a státním zastupitelstvím.  

Ministr spravedlnosti na všechny interpelace odpověděl v ústavou dané lhůtě. V kontextu Vaší otázky tak sděluji, že ministr spravedlnosti „vyhověl" všem. Ve všech případech, kdy se interpelace týkala činnosti státního zastupitelství, tak odbor dohledu a kárné agendy standardně navrhnul panu ministrovi podání žádosti podle § 13 ZSZ.

Ve všech případech nešlo o dotazy ministra, ale poslanců, ministr vždy učinil zákonnou žádost o součinnost při zpracování odpovědí na interpelace, na které musí na základě Ústavy, nikoliv jen zákona, odpovědět. Orgánům státního zastupitelství v celé republice byly poslány žádosti na 39 interpelací. Vždy obratem dorazily odpovědi.  

5. Čeho se podněty týkaly? A jaké z toho byly výstupy?

Dovolujeme si odkázat na 2. otázku.

6. Kolikrát byl ministr žádán o interpelaci celkově?

Ke dni 13.3.2023 bylo celkem evidováno 51 interpelací, toto číslo se však může každým dnem měnit.  

7. Kolikrát a v jakých případech ministr vyhověl interpelaci a ptal se prostřednictvím zákona o státním zastupitelství na probíhající trestní řízení?

Dovolujeme si odkázat na 4. otázku.

Závěrem si Vám pak dovoluji sdělit, že ministr spravedlnosti svůj postoj a postup popsal již v prohlášení ze dne 27.2.2023, které bylo doručeno i Vaší redakci Seznam zprávy. Možná se k Vám nedostalo, tak Vám jej zasíláme v příloze. K věci se také pro deník Právo ze dne 4.3.2023 veřejně vyslovil prezident Soudcovské unie Libor Vávra a Nejvyšší statni zástupce Igor Stříž (ze dne 11.3. 2023). Oba rozhovory pro Vaši hlubší informaci taktéž přikládáme v příloze (resp. v uvedených odkazech).

Oddělení styku s veřejností Ministerstva spravedlnosti

14. března 2023