Neformální videokonference ministrů spravedlnosti

Dnes proběhla justiční část neformálního videokonferenčního jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci. Na programu ministrů byla diskuze k několika důležitým bodům, a to o přístupu ke spravedlnosti za využití digitalizace, zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce či o strategii EU pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí. Ministři také diskutovali s ředitelem Agentury EU pro lidská práva (FRA) o vzestupu antisemitismu a nenávistných projevů v EU a o možné reakci členských států.

Závěry Rady „Přístup ke spravedlnosti – využití příležitostí digitalizace" reagují mimo jiné na probíhající pandemii. Hlavním posláním je podporovat přístup ke spravedlnosti prostřednictvím digitálních nástrojů a podporovat inovativní technologie, avšak za zachování výlučné rozhodovací činnosti lidského prvku. Pro Ministerstvo spravedlnosti je digitalizace justice (eJustice) jednou z významných oblastí a postupně rozšiřuje nejen technické vybavení soudů a státních zastupitelství, ale také využití nových elektronických nástrojů, které občanům usnadňují přístup k soudu.

29. července 2020 bylo jmenováno kolegium 22 evropských žalobců, kteří se ujali své nové role v Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO). Nyní probíhají na národní úrovni výběrová řízení na tzv. evropské pověřené žalobce, tak, aby mohlo dojít k úplnému zahájení činnosti Úřadu.

Komisařka Ylva Johansson ministrům představila novou evropskou strategii pro účinnější boj proti pohlavnímu zneužívání dětí, která představuje rámec pro komplexní reakci na rostoucí hrozbu pohlavního zneužívání dětí v online i offline formě. Ministři vyslovili podporu nové Strategii, shodli se, že je nutné zajistit ochranu dětských obětí, spolupracovat s technologickými firmami na odstraňování závadného obsahu. Aby vyšetřování a stíhání bylo účinné, je nutná široká mezinárodní spolupráce.

Ministři si také vyměnili názory s ředitelem Agentury FRA o vzestupu antisemitských a nenávistných projevů nejen na internetu, ale i ve skutečnosti. Diskutovaly se zejména možnosti oznamování útoků různými prostředky (osobně, online, anonymně, prostřednictvím nevládních organizací) a také nutnost vedení statistik, které umožní ministerstvům specifické zaměření nejen legislativních úprav, ale i řádné proškolení policie, státních zástupců a soudců, aby bylo možné efektivně tyto útoky řešit. Náměstek ministryně Michal Franěk v diskuzi uvedl, že Česká republika také vnímá dostatečné oznamování nenávistných projevů jako důležité, v České republice je možné nahlašovat tyto incidenty anonymně. Důležitá je podle něho i spolupráce státních složek s nevládními organizacemi, které mohou působit jako mediátor mezi oběťmi a státními institucemi a zvýšit tak vzájemnou důvěru. Je také nutné zajistit řádné vzdělávání všech osob, které se na vyšetřování a stíhání těchto aktů podílejí.

Ministři si dále vyslechli informace o postupu ve sjednávání mezinárodních instrumentů o elektronických důkazech nebo o závěrech Rady k Listině základních práv EU se zaměřením na umělou inteligenci a digitální změnu.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

9. 10. 2020