Ministerstvo spravedlnosti modernizuje agendu skutečných majitelů a svěřenských fondů

Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci se soudy, notáři a dodavatelem modernizuje a zefektivňuje práci soudů a notářů v agendě skutečných majitelů a svěřenských fondů, a zároveň mění vzhled stránek těchto informačních systémů k 1. březnu 2021. Ke stejnému datu v rámci tohoto projektu zároveň spouští univerzální centrální komponentu pro autentizaci a autorizaci uživatelů.

Stávající problematika agend skutečných majitelů a svěřenských fondů je řešena ve dvou samostatných informačních systémech. Příslušné agendy spadají do působnosti soudů (tzv. rejstříkových soudů), které řeší také agendu veřejných rejstříků. Jelikož proces v těchto agendách je obdobný, Ministerstvo spravedlnosti minulý rok spustilo projekt zapracování agendy skutečných majitelů a svěřenských fondů do informačního systému veřejných rejstříků (ISVR).

Po konzultaci se zástupci soudů a notářů a na základě rozhodnutí vedení ministerstva bylo rozhodnuto, že stávající technické řešení informačního systému skutečných majitelů a informačního systému svěřenských fondů bude ukončeno a bude nahrazeno novým řešením.

Tento postup, kroky a změny jsou odůvodněny jak plánovanými legislativními změnami v rámci již platného zákona o evidenci skutečných majitelů, který přinese řadu významných změn v rámci této evidence, tak také z důvodu technických požadavků na informační systém a uživatelskou nepřívětivost stávajících systémů.

Cílem projektu bylo navrhnout a vytvořit v rámci ISVR nové moduly pro agendy skutečných majitelů a svěřenských fondů, které pojmou všechny funkcionality stávajících systémů pro tyto agendy, aby tak uživatelé na soudech a u notářů, kteří zpracovávají všechny zmiňované agendy, nemuseli pracovat ve vícero systémech.

Povinnost zřízení evidence skutečných majitelů plyne ze zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů (dále „rejstříkový zákon"), konkrétně z jeho § 118b a násl. Příslušná část rejstříkového zákona pak představuje transpozici čl. 30 a 31 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (tzv. IV. AML směrnice). IV. AML směrnice pojímá evidování skutečných majitelů jako jeden z nástrojů k předcházení využívání finančního systému Evropské unie k praní peněz a financování terorismu. Pro úplnost lze doplnit, že vymezení skutečného majitele a povinnosti spojené s jeho evidováním jsou předmětem zákona č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

Dne 30. května 2018 vstoupila v platnost změnová směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2018/843 ze dne 30. května 2018 (tzv. V. AML směrnice). Tato směrnice zavedla nové požadavky na boj proti praní peněz a financování terorismu, a to včetně nových požadavků na evidenci skutečných majitelů.

K transpozici nových požadavků k evidování skutečných majitelů do českého právního řádu ke dni 29. listopadu 2019 nedošlo. Právní úprava, která má transpozici požadavků vyplývající z V. AML směrnice, byla připravena ministerstvem (ve spolupráci s Ministerstvem financí a Finančním analytickým úřadem) připravena a byla předložena vládě. Legislativní rámec novelizace evidence skutečných majitelů obsahuje zákon č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů a návrh zákona, kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů, a další zákony související s těmito zákony a zákonem o evidenci skutečných majitelů.

Evidence skutečných majitelů a evidence svěřenských fondů budou od 1. března 2021 nově provozovány na technologické platformě ISVR, který z pohledu věcného zaměření a technické připravenosti nejen lépe vyhovuje potřebám samotných evidencí, ale také sjednotí správu a vedení všech evidencí ze strany rejstříkových soudů. Soudy a notáři tak budou nově pracovat pouze v ISVR, do kterého byly implementovány dva nové moduly, tj. modul pro agendu skutečných majitelů a modul pro agendu svěřenských fondů.

Oba moduly budou rozděleny na externí a interní část. Interní část bude rozdělena na soudní a notářskou, tak jak je tomu již teď v ISVR. Soudní aplikace bude sloužit pro zápis návrhů, zpracování řízení, vypravení dokumentů, přehled návrhů, řízení, spisů a dokumentů. Notářská aplikace bude sloužit pro přímý zápis a přehled návrhů, které budou následně odesílány do soudní aplikace. Cílem externí části bude poskytnutí vytvoření návrhů na zápis údajů navázaných na skutečného majitele nebo svěřenský fond a nahlížení do již vytvořených návrhů. Dojde ke změně vzhledu webových stránek těchto agend z pohledu veřejnosti - budou odpovídat vzhledu stránek veřejných rejstříků.

Ministerstvo se spuštěním nových modulů a stránek pro agendu skutečných majitelů a agendu svěřenských fondů spustí zároveň centrální komponentu JAAS (justiční autentizační a autorizační služba), která bude zajišťovat jednotné místo pro autentizaci a autorizaci uživatelů pomocí všech relevantních autentizačních metod, tj. JIP/KAAS (jednotný identitní prostor/katalog autentizačních a autorizačních služeb), ISDS (informační systém datových schránek) a NIA (národní identitní autorita). Spuštění komponenty JAAS bude probíhat ve dvou fázích.

Rezort ministerstva nyní využívá v rámci provozu svých interních informačních systémů proprietární způsoby autentizace. Jedná se o generovaná přístupová hesla, napojení na LDAP (lightweight directory access protocol), JIP/KAAS, využití ISDS či další způsoby. To způsobuje duplicity a nejednotné typy implementací v provozovaných systémech.

Nově dodaný systém zjednoduší autentizaci a autorizaci interních a externích uživatelů informačních systémů resortu do jednoho centrálního bodu, který umožní odstranit duplicity implementované v současných systémech a předejít jejich tvorbě v nových systémech.

Po vybudování centrálního řešení JAAS pak budou jednotlivé provozované systémy využívat standardizovaný způsob komunikace pouze s JAAS, čímž se zjednoduší architektura úřadu i jednotlivých aplikací, zároveň bude možné přidávat další relevantní autentizační metody jednotně pro celý resort bez nutnosti je separátně implementovat do jednotlivých aplikací.

JAAS bude integrován s externími či interními poskytovateli identitních služeb. Typicky bude mezi JAAS a externím či interním poskytovatelem identitních služeb vytvořen tzv. vztah důvěry, který umožňuje akceptovat výsledek autentizace u zvoleného poskytovatele identitních služeb pro přístup do poskytovatelů služeb/aplikací v resortu justice.

Systém je založen na krabicovém řešení postaveném na open source platformě doplněné o registr subjektů a digitálních mandátů, který bude obsahovat informace o zmocnění či mandátech, které opravňují jeden subjekt jednat jménem jiného subjektu.

První fáze nasazení JAAS tak bude odpovídat stávajícímu způsobu přístupu do těchto agend, avšak na pozadí už prostřednictvím jednoho bodu. To znamená, že orgány veřejné moci a jejich konkrétní uživatelé budou moci do evidence skutečných majitelů a evidence svěřenských fondů přistupovat prostřednictvím přihlášení do JIP. Pro ostatní oprávněné subjekty a osoby zůstane zachován stávající způsob přístupu přes unikátní heslo, prozatím do účinnosti nového zákona o evidenci skutečných majitelů.

Druhá fáze spuštění proběhne po účinnosti nového zákona o evidenci skutečných majitelů. Ministerstvo tak jako první úřad spustí registr subjektů a digitálních mandátů a na základě oprávnění jednoho subjektu mu umožní pracovat jménem jiného subjektu v informačních systémech resortu a čerpat data tímto systémem spravovaná či jinak zpřístupněná. Pro veřejnost a zejména právnické osoby to znamená, že pro přístup k evidenci skutečných majitelů nebo evidenci svěřenských fondů bude možné využít také např. elektronickou občanku.

Následně si pak ministerstvo klade za cíl umožnit přístup k těmto evidencím také prostřednictvím Portálu občana. Vedle agendy rejstříku trestů to tak budou další agendy resortu justice umožňující přístup k datům a výpisům na jednom místě.

Ministerstvo díky těmto projektům dopomáhá k naplňování cílů programu Digitální Česko, přičemž poskytování kvalitních digitálních služeb v resortu justice je základním cílem samotné digitalizace resortu. Postupné budování digitálního přístupu ke službám pro veřejnost v podobě dílčích služeb, bude mít nejen dopad na kvalitu fungování justice ve smyslu zvýšení efektivity a přístupnosti služeb, ale také ve smyslu zajištění základních lidských práv a svobod, a zvýšení přístupu ke spravedlnosti.

Nasazení úprav k 1. březnu 2021 bude doprovázet technologická odstávka informačního systému veřejných rejstříků a také informačního systému skutečných majitelů a informačního systému svěřenských fondů. K odstávce dojde ve dnech 27. a 28. února 2021.

Věříme, že plánované technologické změny obou evidencí budou ku prospěchu všem zainteresovaným stranám a nebudou je provázet žádné problémy.

Oddělení architektury a strategie ICT, Ministerstvo spravedlnosti

23. 02. 2021