Přijaté právní předpisy

Novela zákona o státním zastupitelství a některých dalších zákonů

Dne 9. dubna 2024 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon, kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 201/1997 Sb., o platu a některých dalších náležitostech státních zástupců, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.

Hlavním cílem tohoto zákona je docílit změny právní úpravy postavení vedoucích státních zástupců, která bude eliminovat riziko nepřípustného politického vlivu nebo tlaku na fungování státního zastupitelství. Dochází tak především ke změnám v procesu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců – z hlavních změn, které lze v této souvislosti zmínit, je zavedení povinných výběrových řízení na obsazení míst okresních, krajských a vrchních státních zástupců a stanovení jejich funkčních období, před jejichž uplynutím je bude možné odvolat pouze rozhodnutím kárného soudu, zakotvení časově omezeného funkčního období nejvyššího státního zástupce a zakotvení zákonných důvodů, pro které bude moci vláda nejvyššího státního zástupce odvolat, což bude přezkoumatelné Nejvyšším správním soudem, a stanovení minimálních požadavků na osoby vedoucích státních zástupců.

Vedle těchto změn zákon obsahuje i některé změny, které vyplynuly z aktuálních potřeb praxe a přichází tak i se změnami v oblasti výkonu netrestní agendy (zakotvení oprávnění státního zastupitelství provádět potřebná zjištění k získání poznatků k výkonu netrestní působnosti aj.), zakotvuje změny vedoucí k úpravě vymezení úkolů, které mohou činit právní čekatelé, zavádí evidenční ochranu státních zástupců aj.

Zákon č. 83/2024 Sb. nabude účinnosti dne 1. 7. 2024, některé části pak 1. 5. 2024.

Novela zákona o výkonu trestu odnětí svobody, zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu zabezpečovací detence

Dne 13. února 2024 byla ve Sbírce zákonů publikována novela předpisů upravujících výkon trestu, vazby a zabezpečovací detence, která komplexním způsobem upravuje postupy při nakládání s příjmy vězněných osob.

Podle současné právní úpravy existují zásadně odlišná pravidla týkající se nakládání s různými druhy příjmů vězněných odsouzených a osob, které vykonávají zabezpečovací detenci (odlišný je postup při nakládání s příjmem z pracovní odměny a s ostatními penězi zaslanými do věznice nebo ústavu pro výkon zabezpečovací detence, jako jsou např. důchody, výsluhové příspěvky, peníze obdržené od příbuzných apod.). V důsledku těchto odlišných pravidel je z některých příjmů tvořena určitá finanční rezerva na dobu po propuštění, ale z jiných však nikoli, někteří odsouzení či osoby ve výkonu zabezpečovací detence pak v důsledku současného systému, byť mají příjem, nemohou disponovat ani minimální částkou na nákupy ve vězeňské prodejně apod.

Přijetím novely došlo k zavedení jednotného systému rozúčtování veškerých příjmů vězněných odsouzených a osob ve výkonu zabezpečovací detence bez ohledu na jejich zdroj, tj. stejná pravidla budou aplikována jak na pracovní odměnu, tak na ostatní finanční prostředky, které budou do věznice nebo ústavu zaslány. Nově tak veškeré příjmy vězněných osob budou uloženy na tzv. zvláštní účet vedený věznicí a dále s nimi bude (s určitými výjimkami) nakládáno obdobným způsobem, jaký je dnes aplikován již dne ve vztahu k pracovní odměně.

Novou právní úpravou tak bude garantováno, že každému odsouzenému a osobě ve výkonu zabezpečovací detence se z jeho peněz bude tvořit finanční rezerva, která mu bude vyplacena po propuštění, čímž dojde k usnadnění přechodu na svobodu, kdy období těsně po propuštění je (právě mj. i s ohledem na nedostatek finančních prostředků) z hlediska recidivy nejkritičtější. Díky nově nastavenému systému bude mít zároveň každý odsouzený, pokud neodmítne pracovat, a osoba ve výkonu zabezpečovací detence k dispozici za kalendářní měsíc alespoň minimální částku, kterou může použít podle vlastní úvahy.

Jelikož s ohledem na aktuální soudní výklad některých ustanovení zákona o výkonu trestu došlo k tomu, že nezanedbatelná část vězněných odsouzených či osob ve výkonu zabezpečovací detence je díky možnosti postihu veškerých jejich finančních prostředků v situaci, kdy nemají dostatek peněz k zajištění základních potřeb nutných pro důstojný život, a zároveň ani nemají nárok na tzv. sociální poukázku, je navrhována i úprava tzv. sociálního kapesného, která by měla nabýt účinnosti dříve než ostatní části návrhu (prvním dnem třetího kalendářního měsíce po vyhlášení zákona). Částku sociálního kapesného se navrhuje zvýšit ze 100 Kč na 150 Kč.

Zákon č. 29/2024 Sb. nabyde účinnosti ke dni 1. lednu 2025 (ustanovení o poskytování sociálního kapesného již k 1. květnu 2024).

Zrušení Rejstříku trestů a převod jeho agendy na Ministerstvo spravedlnosti

Dne 29. prosince 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 427/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákonem dochází zejména ke zrušení Rejstříku trestů jakožto samostatné organizační složky státu a převodu jeho agendy na Ministerstvo spravedlnosti, což přispěje k zefektivnění jeho řízení a provozním úsporám.

Dále se upravuje proces zaznamenávání údajů o odsouzeních českých občanů soudy jiných členských států Evropské unie nebo Spojeného království Velké Británie a Severního Irska tak, že všechna tato odsouzení budou automaticky vykazována nejen v příloze opisu z evidence Rejstříku trestů, ale nově i v příloze výpisu z evidence Rejstříku trestů, čímž dojde k odstranění rozdílnosti mezi způsobem zaznamenávání údajů o odsouzeních soudy jiných členských států Evropské unie nebo Spojeného království u občanů České republiky a státních příslušníků jiných členských států.

V neposlední řadě zákon obsahuje výslovné zakotvení možnosti poskytovat anonymizované nebo pseudonymizované údaje z rejstříku trestů a evidence přestupků pro stanovené účely vybraným institucím a osobám.

Zákon č. 427/2023 Sb. nabyde účinnosti ke dni 1. 1. 2025 (u zaznamenávání údajů o odsouzeních českých občanů soudy jiných členských států pak ke dni 1. 7. 2024).

Novela vyhlášky, kterou se mění vyhlášky, které mění řád výkonu odnětí svobody a řád výkonu vazby

Dne 22. prosince 2023 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 380/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 362/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 363/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Novela odkládá účinnost změny právní úpravy minimální plochy cel a ložnic ve věznicích z 1. ledna 2024 na 1. ledna 2027.

V roce 2020 byla přijata změna této úpravy, která do ní promítla nové zpřísněné nároky Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT), podle kterých v cele nebo ložnici určené pro ubytování více odsouzených musí na jednoho z odsouzených připadat ubytovací plocha nejméně 6 m2 a na každého dalšího nejméně 4 m2. Účinnost těchto změn byla původně stanovena od 1. ledna 2024. Avšak vzhledem k turbulentnímu vývoji posledních let (pandemie covid-19, dopady ruské agrese) a s tím souvisejícímu stavu veřejných financí ve spojení s neustálým nárůstem počtu vězněných osob se ukázalo, že k uvedenému datu nebude možné k těmto změnám přistoupit.

Z údajů poskytnutých věznicemi a vazebními věznicemi vyplynulo, že při zohlednění nového standardu by došlo od 1. ledna ve všech věznicích a vazebních věznicích ke změnám ve výši ubytovací kapacit, přičemž celkový úbytek normové ubytovací kapacity by činil 2806 míst. V některých kategoriích vězněných osob by přepočtem došlo k vysokému přeplnění stanovených ubytovacích kapacit (v některých zařízeních až o 90 %).

Z těchto důvodů bylo zapotřebí přistoupit k posunu účinnosti nového výpočtu.

Vyhláška č. 380/2023 Sb. nabývá účinnosti dnem 23. prosince 2023.

Novela vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

Dne 24. listopadu 2023 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 339/2023 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zavádí další dvě fakultativní specializace soudních oddělení na trestním úseku, a to ve věcech

  1. trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a trestných činů obchodování s lidmi podle § 168 odst. 1 písm. a) a § 168 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku, svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku) a týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), a
  2. mezinárodní justiční spolupráce.

Zavedení specializace ve věcech trestných činů spadajících do mravnostní (sexuální) kriminality a do oblasti domácího násilí má přispět zejména k tomu, aby byl zajištěn citlivý a empatický přístup k zvlášť zranitelným obětem, které se často vyskytují u tohoto typu trestné činnosti.  Nová specializace byla žádoucí i s ohledem na specifika řízení ve věcech těchto trestných činů, která zpravidla kladou zvýšené nároky na tzv. měkké dovednosti (soft skills) soudců a jejich orientaci v mimoprávních oborech, a to v odlišné míře oproti řízením ve věcech některých jiných trestných činů. Zavedením této specializace se zároveň plní úkol vyplývající z Akčního plánu prevence domácího a genderově podmíněného násilí na léta 2023–2026.

Specializace na mezinárodní justiční spolupráci byla zavedena zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o dynamicky se rozvíjející oblast, která se svým charakterem vymyká standardnímu trestnímu řízení. Současně vyžaduje speciální znalost postupů a předpisů upravujících justiční spolupráci, včetně aplikace přímo aplikovatelných nařízení a mezinárodních smluv. S ohledem na přesun kriminality do kyberprostoru lze do budoucna očekávat, že mezinárodní justiční spolupráce bude vyžadována ještě častěji, než je tomu dnes a bude nabývat na stále větším významu.

Obě specializace jsou specializacemi fakultativními, budou tedy zavedeny mimo jiné i s přihlédnutím k personálnímu obsazení soudu.

Vyhláška č. 339/2023 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Novela zákona č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů

Dne 3. listopadu 2023 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 326/2023 Sb. Sb., kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Návrh zákona zefektivňuje správu zajištěného majetku v návaznosti na předchozí analytické a koncepční materiály zpracované v této oblasti a na výstupy z meziresortní pracovní skupiny zřízené za tímto účelem. Hlavní změny v návrhu jsou následující: 

  • zakotvení Centra zajištěných aktiv (oddělení v odboru správy majetku MV; dále jen „CENZA") jako hlavního státního subjektu vykonávajícího správu majetku zajištěného v trestním řízení (jde o přenesení výkonu této agendy z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který ji vykonával okrajově vedle své hlavní náplně, zcela na CENZA),
  • zefektivnění úhrady nákladů na správu majetku zajištěného v trestním řízení (pokud správu vykonává CENZA nebo jiný pověřený státní subjekt, uhradí tyto náklady z vlastních rozpočtových prostředků
    a nadále již nebude tyto náklady přeúčtovávat orgánům činným v trestním řízení, což je spojeno se zbytečnou administrativní zátěží).

Zákon č. 326/2023 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. července 2024.

Novela nařízení vlády č. 453/2009 Sb. (vypuštění COVID-19 ze seznamu nakažlivých lidských nemocí, jejichž zaviněné zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření je trestné)

Dne 19. dubna 2023 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 101/2023 Sb. publikována novela nařízení č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin, ve znění nařízení vlády č. 75/2020 Sb.

Touto novelou se vypouští nemoc Covid-19 z katalogu lidských nakažlivých nemocí, jejichž zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření, ať již ve formě úmyslného nebo nedbalostního jednání, je trestné. Tím se reaguje na epidemiologický vývoj onemocnění Covid-19, které bylo do přílohy č. 1 nařízení vlády č. 453/2009 Sb. zařazeno v době, kdy o něm bylo velice málo relevantních informací, zejména o jeho zdravotních dopadech a důsledcích pro veřejné zdraví. Tehdy nebyla k dispozici ani účinná léčba tohoto onemocnění, ani vhodná preventivní opatření.  Tyto důvody však již pominuly, neboť se podařilo shromáždit dostatečné množství poznatků o tomto onemocnění a je možné zajistit jeho účinnou léčbu a prevenci závažných život ohrožujících stavů. S ohledem na tuto skutečnost bylo možné konstatovat, že důvody pro zařazení této nemoci na seznam nakažlivých lidských nemocí obsažený v příloze č. 1 uvedeného nařízení vlády pominuly, jelikož jednání spočívající v šíření tohoto onemocnění již na základě výše uvedeného nedosahuje takové úrovně společenské škodlivosti, jaká je dána u zaviněného šíření nemocí uvedených v tomto seznamu.

Nařízení č. 101/2023 Sb. nabylo účinnosti dne 20. dubna 2023.

Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních a některých dalších zákonů

Dne 20. prosince 2022 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 422/2022 Sb., který se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Zákon především reaguje na přijetí

  1. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, které nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/187/SVV ze dne 28. února 2002 o zřízení Evropské jednotky pro soudní spolupráci (Eurojust) za účelem posílení boje proti závažné trestné činnosti;
  2. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci, které nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci;
  3. Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021 v části týkající se oblasti justiční spolupráce při zajištění a konfiskaci majetku a při předání osoby na základě zatýkacího rozkazu;
  4. rozsudku pátého senátu Soudního dvora EU ze dne 29. dubna 2021 ve věci C-665/20 PPU, podle něhož platí, že pokud je nějaký důvod odmítnutí mezinárodní justiční spolupráce v právním aktu EU formulován jako fakultativní, nelze jej ve vnitrostátním právu vymezit jako obligatorní.

Zákon dále v souvislosti s adaptační úpravou odstraňuje některé praktické problémy vznikající při aplikaci zákona č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení, a také reaguje na zjištěné nedostatky související s problematikou nakládání s propadlým nebo zabraným majetkem.

Schválením zákona dochází rovněž ke sjednocení postupů v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a odstranění nedostatků, které byly zjištěny v rámci vyhodnocení dosavadní aplikace této právní úpravy (zejména se zpřesňují některá ustanovení zákona tak, aby byl jejich výklad jednoznačný, zjednodušuje se postup v rámci předání a vydání, zajišťuje se funkční model hrazení nákladů mezinárodní justiční spolupráce aj.).

Zákon č. 422/2022 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023.

Novela trestních předpisů transponující přijaté předpisy EU a zvyšující úroveň implementace některých směrnic EU

Dne 27. května 2022 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 130/2022 Sb. publikována novela zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Tento zákon byl Poslaneckou sněmovnou projednáván jako tisk č. 86.

Zákon především reaguje na přijetí

  1. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (zákon přichází se změnou příslušných skutkových podstat trestných činů obsažených ve zvláštní části trestního zákoníku, kdy se nově poskytuje trestněprávní ochrana i platebním prostředkům, které umožňují převod virtuálních aktiv, dále se zakotvuje katalog práv poškozených právnických osob zejména na poskytování určitých informací v souvislosti s trestným činem proti nim spáchaným, a zavádí se speciální poradenství, které by mělo být poskytnuto obětem trestného činu krádeže identity);
  2. směrnice a nařízení v souvislosti se systémem ECRIS a ECRIS-TCN, tj. na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, a na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (účelem tohoto systému je zefektivnit sdílení informací mezi členskými státy o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit; se zřízením ECRIS-TCN souvisí rozšíření příloh výstupů z Rejstříku trestů, které se těchto osob týkají); zákon zároveň v nezbytném rozsahu provádí adaptaci Dohody o obchodu a spolupráci mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska na straně druhé ze dne 30. dubna 2021, a to v části týkající se výměny informací z rejstříků trestů; a
  3. novely zákona č. 300/2016 Sb., o centrální evidenci účtů, kterou se implementovala směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1153 ze dne 20. června 2019 o stanovení pravidel usnadňujících používání finančních a dalších informací k prevenci, odhalování, vyšetřování či stíhání určitých trestných činů a o zrušení rozhodnutí Rady 2000/642/SVV, a provazuje úpravu obsaženou v trestním řádu s touto implementační úpravou.

Zákon dále přichází se zvýšením úrovně implementace některých dalších směrnic EU (z těchto dalších změn lze upozornit např. na zavedení práv osob oběti blízkých na přístup ke službám podpory pro oběti, a to s ohledem na jejich zvláštní potřeby a závažnost újmy utrpěnou v důsledku trestného činu spáchaného na oběti, vymezení pojmu „počítačový systém" pro trestněprávní účely aj.).

Zákon rovněž přináší některé změny v zákoně o obětech trestných činů, zejm. vyjasnění některých otázek souvisejících s poskytováním a vyplácením peněžité pomoci či úpravy lhůty pro podání žádosti o peněžitou pomoc, jde-li o žádost nezletilé oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

V rámci trestního zákoníku se pak zakotvuje nový trestný čin, kterým se postihuje účast na nestátní ozbrojené skupině zaměřené na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu.

Zákon č. 130/2022 Sb. nabývá účinnosti dnem 28. června 2022.

Novela vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů

Dne 28. března 2022 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 71/2022 Sb. publikována novela vyhlášky č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Novelou vyhlášky č. 23/1994 Sb., reagující na dění v souvislosti s invazí Ruské federace na Ukrajinu, došlo k přesunutí výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení u válečných trestných činů, trestných činů proti míru a některých dalších souvisejících trestných činů z krajských státních zastupitelství na vrchní státní zastupitelství. To umožní lepší specializaci a koordinaci výkonu působnosti státních zastupitelství ve vztahu k těmto trestným činům.

Vyhláška č. 71/2022 Sb. nabyla účinnosti dne 29. března 2022.

Novela nařízení vlády č. 454/2009 Sb., které stanoví pro účely trestního zákoníku seznam zakázaných látek s hormonálním účinkem

Dne 4. října 2021 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 359/2021 Sb. publikována novela nařízení vlády č. 454/2009 Sb. stanovujícího, co se pro účely trestního zákoníku považuje za látky s anabolickým a jiným hormonálním účinkem a co se považuje za metodu spočívající ve zvyšování přenosu kyslíku v lidském organismu a jiné metody s dopingovým účinkem ve smyslu trestného činu výroba a jiné nakládání s látkami s hormonálním účinkem.

Nařízení vlády č. 454/2009 Sb. zůstalo od svého vzniku v roce 2009 téměř v nezměněné podobě a naopak na trhu s látkami s hormonálním účinkem dochází k velmi rychlému a neustálému vývoji. Cílem přijaté novely je zajištění účinné reakce na záchyty nových látek s anabolickým či jiným hormonálním účinkem, které bývají zneužívány k dopingu nejen profesionálními sportovci, ale rovněž širokou veřejností, kdy tak dochází k rozšíření dosavadního seznamu o 53 nových látek. Novela taktéž reaguje na dřívější nepřesné zařazení některých látek, případně jejich nepřesné vymezení, což se týká také změny definice genového dopingu jakožto jedné z metod s dopingovým účinkem. 

Nařízení vlády č. 359/2021 Sb. nabývá účinnosti dne 1. ledna 2022.

Novelizace některých vyhlášek reagujících na zákon č. 220/2021 Sb.

Dne 9. 6. 2021 byly ve Sbírce zákonů publikovány tyto vyhlášky, které především reagují na změny vyplývající ze zákona č. 220/2021 Sb., kterým byl novelizován trestní řád, trestní zákoník, zákon o Probační a mediační službě a některé další zákony:

  1. Vyhláška č. 222/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů

    Touto vyhláškou dochází zejména k úpravě postupů při výkonu trestů nespojených s odnětím svobody a při výkonu ochranného léčení, k aktualizaci katalogu úkonů, které mohou činit soudní tajemníci a úkonů, jejichž provedením nelze pověřit justiční čekatele, a v reakci na rozhodnutí Výboru pro sociální práva ve věci ERTF proti České republice se upřesňují podmínky výkonu rozhodnutí vyklizením.

  2. Vyhláška č. 223/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 456/2009 Sb., o kontrole výkonu trestu domácího vězení

    Touto vyhláškou se zohledňuje zejména přesun agendy elektronické kontroly trestu domácího vězení ze sdílené kompetence Ministerstva spravedlnosti a Probační a mediační služby do výlučné kompetence Probační a mediační služby a dále se jí zpřesňuje vymezení podílu jiných osob než probačních úředníků na činnostech souvisejících s výkonem trestu domácího vězení (zejména osob v operačním středisku).

  3. Vyhláška č. 224/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 458/2009 Sb., kterou se stanoví denní sazba připadající na náklady spojené s výkonem trestu domácího vězení a využitím elektronického kontrolního systému a způsob jejich úhrady, ve znění vyhlášky č. 151/2016 Sb.

    V této vyhlášce se promítá nové oprávnění předsedy senátu rozhodovat o nákladech spojených s využitím elektronického kontrolního systému již v průběhu elektronické kontroly, nikoli až po jejím skončení, což dnes bylo možné pouze při využití elektronického kontrolního systému při kontrole trestu domácího vězení.

  4. Vyhláška č. 225/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů

    Touto vyhláškou dochází k vypuštění úpravy, která byla zákonem č. 220/2021 Sb. převzata do zákona o výkonu trestu odnětí svobody a dále se specifikují pravidla, za jakých podmínek lze umístit odsouzeného do cely nebo ložnice, kde na něj připadne menší než stanovená minimální ubytovací plocha (v této části nabude úprava účinnosti až dne 1. 1. 2024).

  5. Vyhláška č. 226/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů

    Touto vyhláškou dochází k vypuštění úpravy, která byla zákonem č. 220/2021 Sb. převzata do zákona o výkonu vazby.

  6. Vyhláška č. 227/2021 Sb., kterou se mění vyhláška č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů

    Touto vyhláškou se reaguje na změny vyplývající z již přijatých zákonů (např.  se zohledňuje nově zakotvený nárok konzultanta přibraného pro účely trestního řízení na odměnu, do vyhlášky se promítá existence Úřadu evropského veřejného žalobce aj.) a dochází k aktualizaci katalogu úkonů, které mohou vykonávat právní čekatelé státního zastupitelství. 

    Tyto vyhlášky nabudou účinnosti dnem 1. ledna 2022, s výjimkou některých ustanovení vyhlášky č. 225/2021 Sb., které nabudou účinnosti 1. 7. 2021 (odstranění některých duplicit) a 1. 1. 2024 (umisťování do cel s nižší než stanovenou minimální ubytovací plochou).

Znění vyhlášek: zde

Novela trestních a dalších právních předpisů - opatření ke zvýšení aplikace a účinnosti alternativních trestů

Dne 9. 6. byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 220/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, který byl Poslaneckou sněmovnou projednáván jako tisk č. 624.

Hlavním cílem tohoto zákona je odstranit praxí zjištěné nedostatky při výkonu alternativních trestů, snížit administrativní náročnost vykonávací agendy a podpořit, aby místo nepodmíněného trestu odnětí svobody byly ve vhodných případech ukládány alternativní tresty a aby jejich výkon plnil svůj účel.

Zákon přináší tyto hlavní změny:

1.  racionalizace procesních postupů při výkonu trestů nespojených s odnětím svobody (v možném rozsahu přenesení rozhodovací pravomoci ze senátu na předsedu senátu a rozhodování mimo veřejné zasedání, zjednodušení procesu nařízení trestu obecně prospěšných prací a změn v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení, změna v pověřování Probační a mediační služby, odbourání nutnosti podávat periodické zprávy ze strany probačních úředníků),

2.  sjednocení postavení probačního úředníka v rámci výkonu jednotlivých druhů trestů (přiznání návrhových oprávnění probačním úředníkům, vymezení povinností odsouzeného, jejichž kontrolou lze pověřit probačního úředníka, rozšíření působnosti probačních úředníků v rámci přípravného řízení a v řízení ve věcech dětí mladších 15 let),

3.  zakotvení pozitivních nástrojů motivace odsouzeného při výkonu trestu (možnost zrušit uložený dohled či opatření v případě řádného plnění uložených povinností),

4.  dílčí změny v oblasti podmíněného propuštění (zrušení samostatného návrhového oprávnění zájmových sdružení občanů, zakotvení principu podávání žádostí odsouzených o podmíněné propuštění prostřednictvím ředitele věznice).

V průběhu legislativní procesu byly na základě pozměňovacích návrhů do tohoto zákona promítnuty i další změny, např. došlo:

  • k rozšíření kategorie zvlášť zranitelných obětí o oběti trestného činu znásilnění, týrání svěřené osoby a týrání osoby ve společném obydlí, kdy již nebude zapotřebí posuzovat jejich zvýšenou zranitelnost v individuálních případech,
  • ke kriminalizaci šíření děl propagujících hnutí směřující k potlačení práv a svobod člověka (zejména tedy děl znázorňujících symboly, zejména loga, vlajky, odznaky, uniformy a jejich části, hesla, výroky, prohlášení, slogany a formy pozdravů, představitele nebo projevy představitelů hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka),
  • k rozšíření využití elektronického monitorovacího systému (tzv. náramků) i v rámci podmíněného odsouzení a podmíněného odsouzení s dohledem,
  • ke změnám ve výkonu trestu domácího vězení – kdy mj. dochází k opětovnému zavedení náhradního trestu odnětí svobody za trest domácího vězení, přičemž náhradní trest se bude zkracovat na polovinu, pokud k příčině přeměny dojde po výkonu poloviny uloženého trestu domácího vězení,
  • k posílení informovanosti soudů při výkonu ochranného léčení – zakotvuje se informační povinnost mezi soudem, který nařídil výkon ochranného léčení, a soudem, v jehož obvodu se ochranné léčení vykonává tak, aby měly včas dostatek informací pro případná rozhodnutí o změně ochranného léčení v jeho průběhu; tyto soudy si budou předávat informace o započetí výkonu ochranného léčení, o propuštění osoby z ochranného léčení, či o jeho ukončení,
  • k doplnění některých skutkových podstat trestných činů – např. dochází ke zpřísnění postihu v případě vydírání těhotných žen aj.

Zákon č. 220/2021 Sb. nabývá účinnosti dne 1. 1. 2022 s výjimkou některých částí, které nabudou účinnosti již k 1. 7. 2021 nebo až k 1. 7. 2023

Novela zákona o Vězeňské službě

Dne 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 602/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem tohoto zákona je reagovat na situaci, kdy v důsledku rozšíření druhé vlny onemocnění COVID – 19 se zvyšuje počet příslušníků Vězeňské služby s tímto onemocněním a počet příslušníků Vězeňské služby, kteří nemohou plnit své úkoly z důvodu nařízené karantény. Je třeba předejít situaci, kdy by Vězeňská služba neměla dostatek zaměstnanců, kteří by byli schopni plnit úkoly Vězeňské služby, a nebylo by možné zajistit dostatečnou ostrahu vězeňských objektů a osob v nich umístěných. To by ve svém důsledku mohlo vést k ohrožení bezpečnosti České republiky a jejích občanů.

Proto se umožňuje, aby k plnění úkolů Vězeňské služby mohla vláda na nezbytnou dobu povolat (formou nařízení vlády) příslušníky Policie České republiky, kteří by plnili po stanovenou dobu výkon strážní služby, pokud Vězeňská služba není z mimořádných důvodů schopna zajistit plnění těchto úkolů svými silami a prostředky. Nejde přitom jen o stávající epidemii, ale může jít o případ živelné pohromy, jiného onemocnění, hromadné havárie apod. Policisté budou mít oprávnění a povinnosti příslušníků Vězeňské služby, neomezí-li jejich rozsah vláda. 

Tímto zákonem se rovněž upravuje způsob, jakým budou příslušníci Policie České republiky povolaní k plnění úkolů Vězeňské služby prokazovat svou příslušnost k Vězeňské službě. Kromě služebního stejnokroje ji budou prokazovat i předepsaným vnějším označením. Vzor a podrobnosti tohoto vnějšího označení byly upraveny vyhláškou č. 605/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, která nabyla účinnosti rovněž dne 1. 1. 2021.

Sbírka zákonů – částka 244/2020

Vyhláška o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení

Dne 7. 12. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 508/2020 Sb. o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení. Tato vyhláška navazuje na zákon č. 255/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, kterým se mj. novelizoval i trestní řád tak, že konzultantovi, nejde-li o konzultanta v pracovněprávním vztahu ke správnímu úřadu, jinému orgánu, vědecké nebo výzkumné instituci, náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytnutím odborné pomoci, přičemž konkrétní výše a způsob určení odměny a náhrady mají být stanoveny podzákonným právním předpisem.

Konzultantovi bude náležet za každou započatou hodinu práce účelně vynaložené na poskytnutí odborné pomoci odměna ve výši 150 až 225 Kč (polovina sazby odměny znalců, jak je stanovena ve vyhlášce č. 504/2020 Sb. o znalečném). Celková výše odměny pak může být za stanovených podmínek modifikována – odměna se může přiměřeně krátit, popř. zcela odepřít, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně, naopak, bude-li poskytnutí odborné pomoci konzultantem na žádost orgánu činného v trestním řízení provedeno urychleně nebo bude-li prováděno v den pracovního volna, pracovního klidu nebo v noci, je možno odměnu zvýšit.

Vyhláška č. 508/2020 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Novely vězeňských vyhlášek navazujících na zákon č. 165/2020 Sb.

Dne 4. 9. 2020 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny vyhláška č. 362/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 363/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 364/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto vyhlášky navazují na zákon č. 165/2020 Sb., který svěřil předsedovi senátu trestního soudu pravomoc rozhodnout o tom, zda těhotná žena nebo matka dítěte do jednoho roku jeho věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, bude mít z důvodu těhotenství nebo péče o dítě povolen odklad výkonu trestu nebo dojde k jeho přerušení, anebo zda bude trest vykonán, tj. po účinnosti tohoto zákona již nebude z důvodů těhotenství nebo péče o dítě mladší jednoho roku trest přerušován nebo odkládán automaticky. Zároveň tímto zákonem došlo ke zpřesnění podmínek výkonu vazby a trestu těhotných žen a žen, které mají ve věznici u sebe své dítě.  

Na tuto úpravu musí reagovat i podzákonné předpisy, uvedené vyhlášky proto upravují řád výkonu vazby a řád výkonu trestu odnětí svobody tak, aby umožňovaly bezproblémovou aplikaci zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu trestu odnětí svobody a byly s těmito zákony v souladu. Zároveň reagují na doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, resp. na jím prosazované vyšší standardy v oblasti stanovování minimální ubytovací plochy na jednoho vězně (na dva vězně na jedné cele bude nově minimální ubytovací plocha nikoli 8 m², ale alespoň 10 m² bez započítávání sanitárního zařízení), a na některé praktické poznatky Vězeňské služby (např. vyhlášky obsahují zákaz zasílat vězněným osobám v balíčcích potraviny obsahující mák).

Třetí vyhláška zpracovaná v této souvislosti pak upravuje, že peníze zaslané za účelem péče o dítě odsouzeným těhotným a matkám, kterým bylo povoleno mít dítě u sebe, budou osvobozeny od provádění srážek na úhradu nákladů výkonu trestu (obdobný režim je dnes stanoven u peněz zaslaných vězňům za účelem úhrady zdravotní péče).

Všechny tři vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. října 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 4 vyhlášky č. 362/2020 Sb. a čl. I bodu 2 vyhlášky č. 363/2020 Sb., která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Sbírka zákonů - částka 147/2020

Změna trestních předpisů  - úprava peněžitých trestů, výše hranic škody a další změny vedoucí k zrychlení trestního řízení

Dne 1. 10. 2020 nabývá účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Jedním z cílů tohoto zákona je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů. Za tímto účelem zákon přináší změny jak hmotněprávních podmínek ukládání tohoto trestu a důsledků jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Za hlavní změny v oblasti trestního práva hmotného lze považovat zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v úpravě zahlazení při odsouzení k tomuto trestu. V oblasti trestního práva procesního je třeba se především zmínit o prodloužení lhůt pro placení peněžitého trestu. Procesní otázky spojené s touto změnou jsou řešeny v přechodném ustanovení tak, aby nedocházelo k předávání spisů u trestních řízení zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona.

V průběhu legislativního procesu byly do tohoto zákona promítnuty i legislativní změny obsažené původně v jiném návrhu – sněmovním tisku č. 466. Hlavní zásadní změnou je nepochybně zvýšení jednotlivých hranic škod v trestním zákoníku tak, aby byl reflektován vývoj ekonomického prostředí od doby, kdy byly naposledy stanoveny. Díky postupnému rozevírání nůžek mezi fixně nastavenou hranicí škody v trestním zákoníku a cenovou hladinou došlo k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla pouze přestupkem proti majetku. Vzhledem k míře společenské škodlivosti těchto jednání tak docházelo postupně k přepínání trestní represe.

Dále se např. mění právní úprava institutu dohody o vině a trestu tak, aby byla rozšířena využitelnost tohoto institutu, rozšiřuje se možnost prohlásit  skutečnosti za nesporné a po vzoru Slovenské republiky se zavádí nový institut prohlášení viny. Navrhované posílení role stran v trestním řízení by mělo vést k vymezení sporných otázek již na počátku hlavního líčení, což by mělo vést k usnadnění a urychlení jeho dalšího průběhu.

Zákon č. 333/2020 Sb. účinný k 1. 10. 2020

Novela nařízení vlády č. 453/2009 Sb. (zařazení COVID-19 mezi nakažlivé lidské nemoci, jejichž úmyslné či nedbalostní zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření je trestné)

Vláda dne 13. 3. 2020 schválila novelizaci nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin. Nařízení zařazuje nemoc COVID-19 do katalogu lidských nakažlivých nemocí, jejichž zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření, ať již ve formě úmyslného nebo nedbalostního jednání, bude trestné.

Nařízení vlády č. 75/2020 nabývá účinnosti 13. března 2020.

Vyhláška č. 13/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 13/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů.

Cílem změny vyhlášky č. 225/2013 Sb. je zajistit její soulad s právním řádem tak, aby čestné prohlášení žadatele o peněžitou pomoc podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, uvedené v závěru přílohy č. 1 této vyhlášky, obsahovalo odkaz na účinný zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který částečně nahradil již zrušený zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, na který odkazovala předchozí úprava. Zároveň dochází k opravě formálních nedostatků tohoto čestného prohlášení.

Vyhláška č. 13/2020 Sb. nabývá účinnosti dne 1. července 2020.

Zákon č. 315/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Účelem tohoto zákona je zajištění slučitelnosti českého právního řádu s dvěma předpisy Evropské unie, a to se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (dále jen „směrnice") a s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „nařízení").

V souladu s čl. 17 odst. 1 směrnice jsou členské státy povinny přijmout právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 6. července 2019. Citovaná směrnice navazuje na Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a protokoly k této úmluvě, jejíž obsah se promítl do českého právního řádu, a proto je většina požadavků vyplývajících z této směrnice již plněna. Nicméně směrnice oproti předchozí úmluvě dílčím způsobem rozšířila požadavky na ochranu finančních zájmů Evropské unie, bylo proto nutné provést určité změny ve vymezení skutkové podstaty trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku.

K trestnímu stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici, resp. jak budou provedeny ve vnitrostátním právu, jakož i trestných činů s nimi neoddělitelně spjatých, a k jejich postavení před soud bude zásadně příslušný Úřad evropského veřejného žalobce zřízený výše uvedeným nařízením, jehož jménem budou v trestním řízení vystupovat zejména evropští žalobci a evropští pověření žalobci. Bylo proto zapotřebí přijmout adaptační úpravu, která bude řešit právní postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropských žalobců a evropských pověřených žalobců. S tím souvisí i úprava trestních předpisů, protože v souladu s nařízením by evropští pověření žalobci i evropští žalobci měli mít k dispozici stejné prostředky jako vnitrostátní státní zástupci a měli by mít možnost získávat veškeré relevantní informace uložené ve vnitrostátních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, a to za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

Zákon č. 315/2019 Sb., účinný od 1. 12. 2019

Zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů

Dne 15. 8. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem tohoto zákona je do českého právního řádu implementovat požadavky zakotvené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. V souvislosti se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže se jedná o rozšíření informací, které jsou mladistvému a jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poskytovány v průběhu trestního řízení, a o zavedení práva mladistvého navrhnout osobu opatrovníka, který je mu ustanoven podle § 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže či o rozšíření poskytování nutné obhajoby mladistvému až do 21 let věku v případě, že trestní řízení začalo před tím, než mladistvý dosáhl osmnáctého roku věku, pokud je to vhodné s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, včetně vyspělosti a zranitelnosti dotčené osoby. V rámci zákona o výkonu vazby je pak navrženo prodloužení odděleného umístění mladistvého od dospělých osob ve vazbě, pokud v ní mladistvý dovršil 18 let věku.

Zákon č. 203/2019 Sb., účinný 1. 9. 2019

Nařízení vlády č. 87/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, a vyhláška č. 88/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů

Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno nařízení vlády novelizující nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, a dále pak navazující vyhláška novelizující vyhlášku upravující srážky z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány.

Společným cílem obou předpisů je především zlepšení sociální situace dětí, jejichž rodič vykonává trest odnětí svobody. Druhým cílem navrhovaných předpisů je pak snížení míry zadluženosti odsouzených již v průběhu výkonu tohoto trestu. Za tím účelem se navrhuje navýšení odměny pracujících vězňů při současném zvýšení podílu, který se z této částky odvádí ve prospěch výživného na nezaopatřené děti. Nově již výše pracovní odměny vězňů nebude stanovena pevnou částkou, ale došlo k jejímu navázání na minimální mzdu, čímž bude do budoucna docházet k postupné valorizaci pracovních odměn; zároveň došlo zvýšení procentního podílu, který je z pracovní odměny vězňů odváděn na výživné z 30 % na 33 %.

Nařízení vlády č. 87/2019

Vyhláška č. 88/2019

Oba právní předpisy nabývají účinnosti dne 1. ledna 2020.

Zákon č. 42/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 43/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 42/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a s ním související vyhláška č. 43/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků.

Společným cílem obou právních předpisů je zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191, o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012, které bylo přijato dne 6. července 2016.

Uvedené nařízení podporuje volný pohyb osob odstraněním některých formalit, které jsou spojeny s předkládáním vybraných veřejných listin jednoho členského státu v jiném členském státě. Nařízení proto mimo jiné zavádí vícejazyčné standardní formuláře u nejčastěji používaných typů veřejných listin s cílem minimalizovat požadavky na pořizování jejich úředních překladů; v resortu Ministerstva spravedlnosti se povinnost v nařízení specifikovaných případech přiložit k veřejným listinám vícejazyčný standardní formulář týká výpisů z evidence Rejstříku trestů, pokud neobsahují žádný záznam o odsouzení.

Vícejazyčné standardní formuláře budou vydávány na žádost oprávněné osoby jako příloha výpisu z evidence Rejstříku trestů, přičemž samy o sobě nebudou vyvolávat žádné právní účinky (nebudou nahrazovat výpis z evidence Rejstříku trestů, nebude je možné předkládat samostatně).

Oba právní předpisy nabývají účinnosti dnem 16. února 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 a 5 zákona, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Zákon č. 42/2019 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Hlavním cílem zákona je dostát mezinárodním a evropským závazkům a odstranit legislativní nedostatky zjištěné Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL) v rámci čtvrtého kola hodnocení České republiky, které podle hodnotitelů ztěžují efektivní trestní postih praní špinavých peněz. V návaznosti na požadavky Výboru MONEYVAL se navrhuje zrušit trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti a všechny typy jednání pojímaných mezinárodními smlouvami a připravovaným návrhem směrnice o boji proti praní peněz prostředky trestního práva včlenit do jedné skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti a další formy trestné součinnosti, které bude přizpůsobena i skutková podstata trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti.

Zákon přispívá k zajištění většího souladu české trestněprávní úpravy také s dalšími mezinárodními úmluvami v oblasti trestního práva, zejména v oblasti postihu korupčních jednání a jiných jednání mařících soudní řízení, např. předkládání padělaných důkazních prostředků a podplácení svědků, kdy upravuje novou skutkovou podstatu trestného činu maření spravedlnosti (§ 347a TZ).

Zákon také zajišťuje plnou implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2017/541 o boji proti terorismu, například se rozšiřuje trestněprávní postih tzv. zahraničních bojovníků či kyberterorismu a odstraňuje nedostatky ve vztahu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (vyhlášené pod č. 104/2013 Sb.m.s.), neboť v souladu s Úmluvou umožňuje nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení, přičemž takový příkaz lze použít vnitrostátně i v rámci mezinárodní justiční spolupráce.

Zákon č. 287/2018 Sb., účinný od 1. 2. 2019.

Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů (tzv. „fond pro oběti")

Hlavním cílem zákona č. 59/2017 Sb.  je odstranit stávající nežádoucí stav, kdy osoby poškozené trestným činem, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, jež jim byla způsobena trestným činem, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel na jejich úkor trestným činem získal, nedosáhnou z důvodu nedostatku majetku pachatele plného uspokojení takového nároku, přestože v daném trestním řízení byl zajištěn a prostřednictvím uložených trestních sankcí (trestů a ochranných opatření) odčerpán majetek, který by mohl být využit k uspokojení jejich nároků.

Nová právní úprava zlepšuje postavení poškozených při uspokojení jejich majetkových nároků, neboť umožňuje využít majetek, který byl odčerpán na základě majetkových sankcí uložených v trestním řízení, pro tento účel. Nově tak peněžní prostředky získané z uložených majetkových sankcí v trestním řízení nebudou příjmem státního rozpočtu, ale budou soustředěny na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti a využity k výše uvedeným účelům.

Zákon č. 59/2017 Sb. účinný k 1. 1. 2018.

Nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených a vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb.

Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody a s ním související vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.

Společným cílem obou právních předpisů je docílit snížení jednoho z rizikových faktorů přispívajících k recidivě tím, že zvýšením odměny odsouzených za práci se umožní odsouzeným umořit větší část dluhů, než je tomu v současné době, a zároveň zvýšením částky připadající z odměny odsouzeného za práci na úložné a zvýšením limitu, od kterého může odsouzený za stanoveným účelem použít prostředky z úložného, se umožní odsouzenému vytvořit si určitou finanční rezervu na dobu po svém propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

V návaznosti na výše řečený cíl se v rámci nového nařízení vlády navrhuje odměnu odsouzených za práci, která byla stanovena naposledy v roce 1999 (s účinností od 1. 1. 2000), zvýšit. Sekundárním cílem je jednoznačná úprava postupu při poskytování základní složky odměny podle plnění norem spotřeby práce a vytvoření další skupiny základní složky odměny pro výkon prací, které vyžadují vysokoškolské vzdělání magisterského směru. V rámci novely vyhlášky se navrhuje zvýšit podíl připadající z odměny odsouzeného za práci na úložné (ze současných 2 % na 11 %) a zároveň se navrhuje zvýšit i limit úložného, od kterého mohou odsouzení část peněžních prostředků využít za stanoveným účelem již během výkonu trestu odnětí svobody. Limit úložného se zvyšuje ze současných 2 000 Kč na 35 000 Kč, neboť pokud má sloužit k pokrytí „startovacích" nákladů propuštěného odsouzeného, pak jeho současná výše je zcela nedostatečná.

Nařízení vlády č. 361/2017 Sb. a vyhláška č. 362/2017 Sb. účinné k 1. 4. 2018.

Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Hlavním cílem zákona je uvést českou právní úpravu do souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (dále jen „směrnice") a zajistit tak řádnou implementaci této směrnice. Implementační lhůta uplynula dne 22. května 2017.

Cílem směrnice je poskytnout jednoduchý a úplný právní rámec pro oblast justiční spolupráce v oblasti přeshraničního získávání důkazů mezi členskými státy EU, zavést do právní pomoci princip vzájemného uznávání a přitom zachovat flexibilitu právní pomoci, zajistit vysokou úroveň ochrany lidských práv a reflektovat dosavadní praktické zkušenosti. V současné době mezi členskými státy EU vedle sebe koexistují jednak právní nástroje právní pomoci v trestních věcech v podobě mezinárodních smluv (úmluvy Rady Evropy, Schengenská prováděcí úmluva nebo Úmluva 2000) a jednak právní nástroje EU založené na principu vzájemného uznávání (rámcová rozhodnutí upravující příkaz k zajištění nebo evropský důkazní příkaz – ty však mají úzký rozsah a nevylučují aplikaci mezinárodních smluv).

Stávající úprava nevyhovuje požadavkům směrnice, neboť směrnice vytváří zcela nový institut – evropský vyšetřovací příkaz – který je třeba reflektovat v zákonu č. 104/2013 Sb. Postupy právní pomoci obsažené v zákonu č. 104/2013 Sb. bude možné užít nanejvýše podpůrně ve vztahu k některým zvláštním úkonům, neboť směrnice obsahuje samostatnou komplexní úpravu postupu při přeshraničním opatřování důkazů mezi členskými státy EU. Navržená právní úprava proto včleňuje do části páté zákona č. 104/2013 Sb. novou hlavu XI implementující směrnici. Díl 1 obsahuje společná ustanovení, díl 2 upravuje postup při zajištění výkonu evropského vyšetřovacího příkazu vydaného orgánem jiného členského státu na území České republiky, díl 3 upravuje postup při vyžadování provedení úkonu za účelem opatření důkazu na území jiného členského státu prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu vydaného justičním orgánem České republiky a díl 4 pak stanoví některé odlišnosti ve vztahu k specifickým úkonům typu přeshraničního odposlechu, přeshraničního použití agenta nebo provedení předstíraného převodu (skryté vyšetřování) apod.

Zákon č. 178/2018, účinný od 16. 8. 2018

Vyhláška č. 279/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 279/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 279/2017 Sb. navazuje na novelu trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody provedenou zákonem č. 58/2017 Sb., jejímž cílem je umožnit adekvátní diferenciaci odsouzených ve věznicích. Vyhláška zejména konkretizuje kritéria, na základě nichž budou odsouzení zařazení soudem do věznice s ostrahou umisťováni do jednotlivých oddělení věznice s ostrahou (§ 6a řádu výkonu trestu odnětí svobody), a vymezuje situace, kdy se vyhodnocuje možná změna míry vnějších a vnitřních rizik, které odůvodňují zařazení do konkrétního oddělení věznice s ostrahou (§ 11a řádu výkonu trestu odnětí svobody). V této souvislosti dojde i k dalším doplněním a úpravám v procesu umísťování odsouzených a změně terminologie. Další změny vycházejí z poznatků Vězeňské služby České republiky, judikatury Evropského soudu pro lidská práva a ze strategických cílů obsažené v Koncepci vězeňství do roku 2025, schválené vládou ČR.

V návaznosti na tuto novelu byl novelizován řád výkonu vazby (vyhláškou č. 280/2017 Sb.), a to s  ohledem na potřebu jednotné úpravy některých ustanovení v řádu výkonu trestu odnětí svobody a v řádu výkonu vazby.  

Vyhlášky č. 279/2017 Sb. a č. 280/2017 Sb. účinné k 1. 10. 2017.

Zákon č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zákon č. 58/2017 Sb. mění dosavadní systém vnější diferenciace věznic, který redukuje ze současných čtyř základních typů věznic na typy dva (věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou). Věznice s ostrahou pak bude vnitřně diferencována na tři oddělení, a to podle míry jejich zabezpečení; o zařazení do konkrétního oddělení bude rozhodovat ředitel věznice.

Zákon č. 58/2017 Sb. účinný k 1. 10. 2017.

Vyhláška č. 363/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 363/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška byla připravena v návaznosti na zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 podle § 37 zákona č. 6/2002 Sb., zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších přepisů, ke kterému došlo s účinností od 30. 9. 2017 novelou zákona o soudech a soudcích provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. Podle zrušeného ustanovení § 37 zákona o soudech a soudcích byl Obvodní soud pro Prahu 2 příslušný k řízení v trestních věcech proti pachatelům trestných činů v dopravě. V návaznosti na tuto skutečnost je logickým krokem zrušení této specializace rovněž u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2.

Vyhláška č. 363/2017 Sb. nabyla účinnosti dnem vyhlášením, a to 7. listopadu 2017.