Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Přijaté právní předpisy

Novela zákona o Vězeňské službě

Dne 1. 1. 2021 nabyl účinnosti zákon č. 602/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem tohoto zákona je reagovat na situaci, kdy v důsledku rozšíření druhé vlny onemocnění COVID – 19 se zvyšuje počet příslušníků Vězeňské služby s tímto onemocněním a počet příslušníků Vězeňské služby, kteří nemohou plnit své úkoly z důvodu nařízené karantény. Je třeba předejít situaci, kdy by Vězeňská služba neměla dostatek zaměstnanců, kteří by byli schopni plnit úkoly Vězeňské služby, a nebylo by možné zajistit dostatečnou ostrahu vězeňských objektů a osob v nich umístěných. To by ve svém důsledku mohlo vést k ohrožení bezpečnosti České republiky a jejích občanů.

Proto se umožňuje, aby k plnění úkolů Vězeňské služby mohla vláda na nezbytnou dobu povolat (formou nařízení vlády) příslušníky Policie České republiky, kteří by plnili po stanovenou dobu výkon strážní služby, pokud Vězeňská služba není z mimořádných důvodů schopna zajistit plnění těchto úkolů svými silami a prostředky. Nejde přitom jen o stávající epidemii, ale může jít o případ živelné pohromy, jiného onemocnění, hromadné havárie apod. Policisté budou mít oprávnění a povinnosti příslušníků Vězeňské služby, neomezí-li jejich rozsah vláda. 

Tímto zákonem se rovněž upravuje způsob, jakým budou příslušníci Policie České republiky povolaní k plnění úkolů Vězeňské služby prokazovat svou příslušnost k Vězeňské službě. Kromě služebního stejnokroje ji budou prokazovat i předepsaným vnějším označením. Vzor a podrobnosti tohoto vnějšího označení byly upraveny vyhláškou č. 605/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 166/2014 Sb., kterou se stanoví vnější označení příslušníka Vězeňské služby České republiky, prokazování příslušnosti k Vězeňské službě České republiky a zvláštní barevné provedení a označení služebních vozidel, která nabyla účinnosti rovněž dne 1. 1. 2021.

Sbírka zákonů – částka 244/2020

Vyhláška o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení

Dne 7. 12. 2020 byla ve Sbírce zákonů publikována vyhláška č. 508/2020 Sb. o odměně a náhradě hotových výdajů konzultanta přibraného pro účely trestního řízení. Tato vyhláška navazuje na zákon č. 255/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, kterým se mj. novelizoval i trestní řád tak, že konzultantovi, nejde-li o konzultanta v pracovněprávním vztahu ke správnímu úřadu, jinému orgánu, vědecké nebo výzkumné instituci, náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytnutím odborné pomoci, přičemž konkrétní výše a způsob určení odměny a náhrady mají být stanoveny podzákonným právním předpisem.

Konzultantovi bude náležet za každou započatou hodinu práce účelně vynaložené na poskytnutí odborné pomoci odměna ve výši 150 až 225 Kč (polovina sazby odměny znalců, jak je stanovena ve vyhlášce č. 504/2020 Sb. o znalečném). Celková výše odměny pak může být za stanovených podmínek modifikována – odměna se může přiměřeně krátit, popř. zcela odepřít, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně, naopak, bude-li poskytnutí odborné pomoci konzultantem na žádost orgánu činného v trestním řízení provedeno urychleně nebo bude-li prováděno v den pracovního volna, pracovního klidu nebo v noci, je možno odměnu zvýšit.

Vyhláška č. 508/2020 Sb. nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2021.

Novely vězeňských vyhlášek navazujících na zákon č. 165/2020 Sb.

Dne 4. 9. 2020 byly ve Sbírce zákonů vyhlášeny vyhláška č. 362/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 363/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 364/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů. Tyto vyhlášky navazují na zákon č. 165/2020 Sb., který svěřil předsedovi senátu trestního soudu pravomoc rozhodnout o tom, zda těhotná žena nebo matka dítěte do jednoho roku jeho věku, která byla odsouzena za zvlášť závažný zločin, bude mít z důvodu těhotenství nebo péče o dítě povolen odklad výkonu trestu nebo dojde k jeho přerušení, anebo zda bude trest vykonán, tj. po účinnosti tohoto zákona již nebude z důvodů těhotenství nebo péče o dítě mladší jednoho roku trest přerušován nebo odkládán automaticky. Zároveň tímto zákonem došlo ke zpřesnění podmínek výkonu vazby a trestu těhotných žen a žen, které mají ve věznici u sebe své dítě.  

Na tuto úpravu musí reagovat i podzákonné předpisy, uvedené vyhlášky proto upravují řád výkonu vazby a řád výkonu trestu odnětí svobody tak, aby umožňovaly bezproblémovou aplikaci zákona o výkonu vazby a zákona o výkonu trestu odnětí svobody a byly s těmito zákony v souladu. Zároveň reagují na doporučení Evropského výboru pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, resp. na jím prosazované vyšší standardy v oblasti stanovování minimální ubytovací plochy na jednoho vězně (na dva vězně na jedné cele bude nově minimální ubytovací plocha nikoli 8 m², ale alespoň 10 m² bez započítávání sanitárního zařízení), a na některé praktické poznatky Vězeňské služby (např. vyhlášky obsahují zákaz zasílat vězněným osobám v balíčcích potraviny obsahující mák).

Třetí vyhláška zpracovaná v této souvislosti pak upravuje, že peníze zaslané za účelem péče o dítě odsouzeným těhotným a matkám, kterým bylo povoleno mít dítě u sebe, budou osvobozeny od provádění srážek na úhradu nákladů výkonu trestu (obdobný režim je dnes stanoven u peněz zaslaných vězňům za účelem úhrady zdravotní péče).

Všechny tři vyhlášky nabývají účinnosti dnem 1. října 2020, s výjimkou ustanovení čl. I bodu 4 vyhlášky č. 362/2020 Sb. a čl. I bodu 2 vyhlášky č. 363/2020 Sb., která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.

Sbírka zákonů - částka 147/2020

Změna trestních předpisů  - úprava peněžitých trestů, výše hranic škody a další změny vedoucí k zrychlení trestního řízení

Dne 1. 10. 2020 nabývá účinnosti zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Jedním z cílů tohoto zákona je podpora zvyšování počtu uložených peněžitých trestů. Za tímto účelem zákon přináší změny jak hmotněprávních podmínek ukládání tohoto trestu a důsledků jeho nevykonání, tak změny právní úpravy jeho výkonu. Za hlavní změny v oblasti trestního práva hmotného lze považovat zrušení institutu náhradního trestu odnětí svobody a jeho nahrazení přeměnou nezaplaceného peněžitého trestu v trest odnětí svobody podle zákonem stanoveného přepočtu, zrušení možnosti přeměny peněžitého trestu v jiné alternativní tresty a změny v úpravě zahlazení při odsouzení k tomuto trestu. V oblasti trestního práva procesního je třeba se především zmínit o prodloužení lhůt pro placení peněžitého trestu. Procesní otázky spojené s touto změnou jsou řešeny v přechodném ustanovení tak, aby nedocházelo k předávání spisů u trestních řízení zahájených před nabytím účinnosti tohoto zákona.

V průběhu legislativního procesu byly do tohoto zákona promítnuty i legislativní změny obsažené původně v jiném návrhu – sněmovním tisku č. 466. Hlavní zásadní změnou je nepochybně zvýšení jednotlivých hranic škod v trestním zákoníku tak, aby byl reflektován vývoj ekonomického prostředí od doby, kdy byly naposledy stanoveny. Díky postupnému rozevírání nůžek mezi fixně nastavenou hranicí škody v trestním zákoníku a cenovou hladinou došlo k postupné kriminalizaci bagatelních jednání, která dříve byla pouze přestupkem proti majetku. Vzhledem k míře společenské škodlivosti těchto jednání tak docházelo postupně k přepínání trestní represe.

Dále se např. mění právní úprava institutu dohody o vině a trestu tak, aby byla rozšířena využitelnost tohoto institutu, rozšiřuje se možnost prohlásit  skutečnosti za nesporné a po vzoru Slovenské republiky se zavádí nový institut prohlášení viny. Navrhované posílení role stran v trestním řízení by mělo vést k vymezení sporných otázek již na počátku hlavního líčení, což by mělo vést k usnadnění a urychlení jeho dalšího průběhu.

Zákon č. 333/2020 Sb. účinný k 1. 10. 2020

Novela nařízení vlády č. 453/2009 Sb. (zařazení COVID-19 mezi nakažlivé lidské nemoci, jejichž úmyslné či nedbalostní zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření je trestné)

Vláda dne 13. 3. 2020 schválila novelizaci nařízení vlády č. 453/2009 Sb., kterým se pro účely trestního zákoníku stanoví, co se považuje za nakažlivé lidské nemoci, nakažlivé nemoci zvířat, nakažlivé nemoci rostlin a škůdce užitkových rostlin. Nařízení zařazuje nemoc COVID-19 do katalogu lidských nakažlivých nemocí, jejichž zavlečení nebo zvýšení nebezpečí zavlečení nebo rozšíření, ať již ve formě úmyslného nebo nedbalostního jednání, bude trestné.

Nařízení vlády č. 453/2019 nabývá účinnosti 13. března 2020.

Vyhláška č. 13/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 13/2020 Sb., kterou se mění vyhláška č. 225/2013 Sb., kterou se stanoví vzory formulářů a jazyky členských států Evropské unie používané v přeshraničních případech poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů.

Cílem změny vyhlášky č. 225/2013 Sb. je zajistit její soulad s právním řádem tak, aby čestné prohlášení žadatele o peněžitou pomoc podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů, uvedené v závěru přílohy č. 1 této vyhlášky, obsahovalo odkaz na účinný zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, který částečně nahradil již zrušený zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, na který odkazovala předchozí úprava. Zároveň dochází k opravě formálních nedostatků tohoto čestného prohlášení.

Vyhláška č. 13/2020 Sb. nabývá účinnosti dne 1. července 2020.

Zákon č. 315/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Účelem tohoto zákona je zajištění slučitelnosti českého právního řádu s dvěma předpisy Evropské unie, a to se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (dále jen „směrnice") a s nařízením Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (dále jen „nařízení").

V souladu s čl. 17 odst. 1 směrnice jsou členské státy povinny přijmout právní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s ní do 6. července 2019. Citovaná směrnice navazuje na Úmluvu o ochraně finančních zájmů Evropských společenství a protokoly k této úmluvě, jejíž obsah se promítl do českého právního řádu, a proto je většina požadavků vyplývajících z této směrnice již plněna. Nicméně směrnice oproti předchozí úmluvě dílčím způsobem rozšířila požadavky na ochranu finančních zájmů Evropské unie, bylo proto nutné provést určité změny ve vymezení skutkové podstaty trestného činu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 trestního zákoníku.

K trestnímu stíhání pachatelů trestných činů proti finančním zájmům Unie, jak jsou vymezeny ve směrnici, resp. jak budou provedeny ve vnitrostátním právu, jakož i trestných činů s nimi neoddělitelně spjatých, a k jejich postavení před soud bude zásadně příslušný Úřad evropského veřejného žalobce zřízený výše uvedeným nařízením, jehož jménem budou v trestním řízení vystupovat zejména evropští žalobci a evropští pověření žalobci. Bylo proto zapotřebí přijmout adaptační úpravu, která bude řešit právní postavení státních zástupců, kteří budou jmenováni do funkce evropských žalobců a evropských pověřených žalobců. S tím souvisí i úprava trestních předpisů, protože v souladu s nařízením by evropští pověření žalobci i evropští žalobci měli mít k dispozici stejné prostředky jako vnitrostátní státní zástupci a měli by mít možnost získávat veškeré relevantní informace uložené ve vnitrostátních databázích pro vyšetřování trestných činů a databázích donucovacích orgánů, jakož i v dalších příslušných rejstřících orgánů veřejné moci, a to za stejných podmínek, jaké se v podobných případech uplatňují podle vnitrostátního práva.

Zákon č. 315/2019 Sb., účinný od 1. 12. 2019

Zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů

Dne 15. 8. 2019 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 203/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 218/2003 Sb., o odpovědnosti mládeže za protiprávní činy a o soudnictví ve věcech mládeže a o změně některých zákonů (zákon o soudnictví ve věcech mládeže), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 293/1993 Sb., o výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem tohoto zákona je do českého právního řádu implementovat požadavky zakotvené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení. V souvislosti se zákonem o soudnictví ve věcech mládeže se jedná o rozšíření informací, které jsou mladistvému a jeho zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi poskytovány v průběhu trestního řízení, a o zavedení práva mladistvého navrhnout osobu opatrovníka, který je mu ustanoven podle § 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže či o rozšíření poskytování nutné obhajoby mladistvému až do 21 let věku v případě, že trestní řízení začalo před tím, než mladistvý dosáhl osmnáctého roku věku, pokud je to vhodné s přihlédnutím ke všem okolnostem případu, včetně vyspělosti a zranitelnosti dotčené osoby. V rámci zákona o výkonu vazby je pak navrženo prodloužení odděleného umístění mladistvého od dospělých osob ve vazbě, pokud v ní mladistvý dovršil 18 let věku.

Zákon č. 203/2019 Sb., účinný 1. 9. 2019

Nařízení vlády č. 87/2019 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, a vyhláška č. 88/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů

Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno nařízení vlády novelizující nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody, a dále pak navazující vyhláška novelizující vyhlášku upravující srážky z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány.

Společným cílem obou předpisů je především zlepšení sociální situace dětí, jejichž rodič vykonává trest odnětí svobody. Druhým cílem navrhovaných předpisů je pak snížení míry zadluženosti odsouzených již v průběhu výkonu tohoto trestu. Za tím účelem se navrhuje navýšení odměny pracujících vězňů při současném zvýšení podílu, který se z této částky odvádí ve prospěch výživného na nezaopatřené děti. Nově již výše pracovní odměny vězňů nebude stanovena pevnou částkou, ale došlo k jejímu navázání na minimální mzdu, čímž bude do budoucna docházet k postupné valorizaci pracovních odměn; zároveň došlo zvýšení procentního podílu, který je z pracovní odměny vězňů odváděn na výživné z 30 % na 33 %.

Nařízení vlády č. 87/2019

Vyhláška č. 88/2019

Oba právní předpisy nabývají účinnosti dne 1. ledna 2020.

Zákon č. 42/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 43/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků

Ve Sbírce zákonů byl vyhlášen zákon č. 42/2019 Sb., kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a s ním související vyhláška č. 43/2019 Sb., kterou se mění vyhláška č. 227/2016 Sb., o náležitostech formulářů žádosti o opis nebo výpis z evidence Rejstříku trestů a žádosti o opis z evidence přestupků.

Společným cílem obou právních předpisů je zajistit adaptaci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1191, o podpoře volného pohybu občanů zjednodušením požadavků na předkládání některých veřejných listin v Evropské unii a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012, které bylo přijato dne 6. července 2016.

Uvedené nařízení podporuje volný pohyb osob odstraněním některých formalit, které jsou spojeny s předkládáním vybraných veřejných listin jednoho členského státu v jiném členském státě. Nařízení proto mimo jiné zavádí vícejazyčné standardní formuláře u nejčastěji používaných typů veřejných listin s cílem minimalizovat požadavky na pořizování jejich úředních překladů; v resortu Ministerstva spravedlnosti se povinnost v nařízení specifikovaných případech přiložit k veřejným listinám vícejazyčný standardní formulář týká výpisů z evidence Rejstříku trestů, pokud neobsahují žádný záznam o odsouzení.

Vícejazyčné standardní formuláře budou vydávány na žádost oprávněné osoby jako příloha výpisu z evidence Rejstříku trestů, přičemž samy o sobě nebudou vyvolávat žádné právní účinky (nebudou nahrazovat výpis z evidence Rejstříku trestů, nebude je možné předkládat samostatně).

Oba právní předpisy nabývají účinnosti dnem 16. února 2019, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 4 a 5 zákona, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Zákon č. 42/2019 Sb.

Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Hlavním cílem zákona je dostát mezinárodním a evropským závazkům a odstranit legislativní nedostatky zjištěné Výborem expertů pro hodnocení opatření proti praní špinavých peněz a financování terorismu (MONEYVAL) v rámci čtvrtého kola hodnocení České republiky, které podle hodnotitelů ztěžují efektivní trestní postih praní špinavých peněz. V návaznosti na požadavky Výboru MONEYVAL se navrhuje zrušit trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti a všechny typy jednání pojímaných mezinárodními smlouvami a připravovaným návrhem směrnice o boji proti praní peněz prostředky trestního práva včlenit do jedné skutkové podstaty trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti a další formy trestné součinnosti, které bude přizpůsobena i skutková podstata trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti.

Zákon přispívá k zajištění většího souladu české trestněprávní úpravy také s dalšími mezinárodními úmluvami v oblasti trestního práva, zejména v oblasti postihu korupčních jednání a jiných jednání mařících soudní řízení, např. předkládání padělaných důkazních prostředků a podplácení svědků, kdy upravuje novou skutkovou podstatu trestného činu maření spravedlnosti (§ 347a TZ).

Zákon také zajišťuje plnou implementaci směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2017/541 o boji proti terorismu, například se rozšiřuje trestněprávní postih tzv. zahraničních bojovníků či kyberterorismu a odstraňuje nedostatky ve vztahu k Úmluvě Rady Evropy o počítačové kriminalitě (vyhlášené pod č. 104/2013 Sb.m.s.), neboť v souladu s Úmluvou umožňuje nařídit předběžné uchování dat uložených v počítačovém systému nebo na nosiči informací pro účely trestního řízení, přičemž takový příkaz lze použít vnitrostátně i v rámci mezinárodní justiční spolupráce.

Zákon č. 287/2018 Sb., účinný od 1. 2. 2019.

Zákon č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení a o změně některých zákonů (tzv. „fond pro oběti")

Hlavním cílem zákona č. 59/2017 Sb.  je odstranit stávající nežádoucí stav, kdy osoby poškozené trestným činem, kterým byl přiznán nárok na náhradu škody nebo nemajetkové újmy, jež jim byla způsobena trestným činem, nebo nárok na vydání bezdůvodného obohacení, které pachatel na jejich úkor trestným činem získal, nedosáhnou z důvodu nedostatku majetku pachatele plného uspokojení takového nároku, přestože v daném trestním řízení byl zajištěn a prostřednictvím uložených trestních sankcí (trestů a ochranných opatření) odčerpán majetek, který by mohl být využit k uspokojení jejich nároků.

Nová právní úprava zlepšuje postavení poškozených při uspokojení jejich majetkových nároků, neboť umožňuje využít majetek, který byl odčerpán na základě majetkových sankcí uložených v trestním řízení, pro tento účel. Nově tak peněžní prostředky získané z uložených majetkových sankcí v trestním řízení nebudou příjmem státního rozpočtu, ale budou soustředěny na zvláštní účet Ministerstva spravedlnosti a využity k výše uvedeným účelům.

Zákon č. 59/2017 Sb. účinný k 1. 1. 2018.

Nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených a vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb.

Ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno nařízení vlády č. 361/2017 Sb., o výši a podmínkách odměňování odsouzených zařazených do práce ve výkonu trestu odnětí svobody a s ním související vyhláška č. 362/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 10/2000 Sb., o srážkách z odměny osob, které jsou ve výkonu trestu odnětí svobody zaměstnány, o výkonu rozhodnutí srážkami z odměny těchto osob a chovanců zvláštních výchovných zařízení a o úhradě dalších nákladů, ve znění pozdějších předpisů.

Společným cílem obou právních předpisů je docílit snížení jednoho z rizikových faktorů přispívajících k recidivě tím, že zvýšením odměny odsouzených za práci se umožní odsouzeným umořit větší část dluhů, než je tomu v současné době, a zároveň zvýšením částky připadající z odměny odsouzeného za práci na úložné a zvýšením limitu, od kterého může odsouzený za stanoveným účelem použít prostředky z úložného, se umožní odsouzenému vytvořit si určitou finanční rezervu na dobu po svém propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

V návaznosti na výše řečený cíl se v rámci nového nařízení vlády navrhuje odměnu odsouzených za práci, která byla stanovena naposledy v roce 1999 (s účinností od 1. 1. 2000), zvýšit. Sekundárním cílem je jednoznačná úprava postupu při poskytování základní složky odměny podle plnění norem spotřeby práce a vytvoření další skupiny základní složky odměny pro výkon prací, které vyžadují vysokoškolské vzdělání magisterského směru. V rámci novely vyhlášky se navrhuje zvýšit podíl připadající z odměny odsouzeného za práci na úložné (ze současných 2 % na 11 %) a zároveň se navrhuje zvýšit i limit úložného, od kterého mohou odsouzení část peněžních prostředků využít za stanoveným účelem již během výkonu trestu odnětí svobody. Limit úložného se zvyšuje ze současných 2 000 Kč na 35 000 Kč, neboť pokud má sloužit k pokrytí „startovacích" nákladů propuštěného odsouzeného, pak jeho současná výše je zcela nedostatečná.

Nařízení vlády č. 361/2017 Sb. a vyhláška č. 362/2017 Sb. účinné k 1. 4. 2018.

Zákon, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Hlavním cílem zákona je uvést českou právní úpravu do souladu se směrnicí Evropského Parlamentu a Rady 2014/41/EU ze dne 3. dubna 2014 o evropském vyšetřovacím příkazu v trestních věcech (dále jen „směrnice") a zajistit tak řádnou implementaci této směrnice. Implementační lhůta uplynula dne 22. května 2017.

Cílem směrnice je poskytnout jednoduchý a úplný právní rámec pro oblast justiční spolupráce v oblasti přeshraničního získávání důkazů mezi členskými státy EU, zavést do právní pomoci princip vzájemného uznávání a přitom zachovat flexibilitu právní pomoci, zajistit vysokou úroveň ochrany lidských práv a reflektovat dosavadní praktické zkušenosti. V současné době mezi členskými státy EU vedle sebe koexistují jednak právní nástroje právní pomoci v trestních věcech v podobě mezinárodních smluv (úmluvy Rady Evropy, Schengenská prováděcí úmluva nebo Úmluva 2000) a jednak právní nástroje EU založené na principu vzájemného uznávání (rámcová rozhodnutí upravující příkaz k zajištění nebo evropský důkazní příkaz – ty však mají úzký rozsah a nevylučují aplikaci mezinárodních smluv).

Stávající úprava nevyhovuje požadavkům směrnice, neboť směrnice vytváří zcela nový institut – evropský vyšetřovací příkaz – který je třeba reflektovat v zákonu č. 104/2013 Sb. Postupy právní pomoci obsažené v zákonu č. 104/2013 Sb. bude možné užít nanejvýše podpůrně ve vztahu k některým zvláštním úkonům, neboť směrnice obsahuje samostatnou komplexní úpravu postupu při přeshraničním opatřování důkazů mezi členskými státy EU. Navržená právní úprava proto včleňuje do části páté zákona č. 104/2013 Sb. novou hlavu XI implementující směrnici. Díl 1 obsahuje společná ustanovení, díl 2 upravuje postup při zajištění výkonu evropského vyšetřovacího příkazu vydaného orgánem jiného členského státu na území České republiky, díl 3 upravuje postup při vyžadování provedení úkonu za účelem opatření důkazu na území jiného členského státu prostřednictvím evropského vyšetřovacího příkazu vydaného justičním orgánem České republiky a díl 4 pak stanoví některé odlišnosti ve vztahu k specifickým úkonům typu přeshraničního odposlechu, přeshraničního použití agenta nebo provedení předstíraného převodu (skryté vyšetřování) apod.

Zákon č. 178/2018, účinný od 16. 8. 2018

Vyhláška č. 279/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 279/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 280/2017 Sb., kterou se mění vyhláška č. 109/1994 Sb., kterou se vydává řád výkonu vazby, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška č. 279/2017 Sb. navazuje na novelu trestního zákoníku a zákona o výkonu trestu odnětí svobody provedenou zákonem č. 58/2017 Sb., jejímž cílem je umožnit adekvátní diferenciaci odsouzených ve věznicích. Vyhláška zejména konkretizuje kritéria, na základě nichž budou odsouzení zařazení soudem do věznice s ostrahou umisťováni do jednotlivých oddělení věznice s ostrahou (§ 6a řádu výkonu trestu odnětí svobody), a vymezuje situace, kdy se vyhodnocuje možná změna míry vnějších a vnitřních rizik, které odůvodňují zařazení do konkrétního oddělení věznice s ostrahou (§ 11a řádu výkonu trestu odnětí svobody). V této souvislosti dojde i k dalším doplněním a úpravám v procesu umísťování odsouzených a změně terminologie. Další změny vycházejí z poznatků Vězeňské služby České republiky, judikatury Evropského soudu pro lidská práva a ze strategických cílů obsažené v Koncepci vězeňství do roku 2025, schválené vládou ČR.

V návaznosti na tuto novelu byl novelizován řád výkonu vazby (vyhláškou č. 280/2017 Sb.), a to s  ohledem na potřebu jednotné úpravy některých ustanovení v řádu výkonu trestu odnětí svobody a v řádu výkonu vazby.  

Vyhlášky č. 279/2017 Sb. a č. 280/2017 Sb. účinné k 1. 10. 2017.

Zákon č. 58/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Zákon č. 58/2017 Sb. mění dosavadní systém vnější diferenciace věznic, který redukuje ze současných čtyř základních typů věznic na typy dva (věznice s ostrahou a věznice se zvýšenou ostrahou). Věznice s ostrahou pak bude vnitřně diferencována na tři oddělení, a to podle míry jejich zabezpečení; o zařazení do konkrétního oddělení bude rozhodovat ředitel věznice.

Zákon č. 58/2017 Sb. účinný k 1. 10. 2017.

Vyhláška č. 363/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli

Ve Sbírce zákonů byla vyhlášena vyhláška č. 363/2017 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 23/1994 Sb., o jednacím řádu státního zastupitelství, zřízení poboček některých státních zastupitelství a podrobnostech o úkonech prováděných právními čekateli, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška byla připravena v návaznosti na zrušení zvláštní příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 podle § 37 zákona č. 6/2002 Sb., zákona o soudech a soudcích, ve znění pozdějších přepisů, ke kterému došlo s účinností od 30. 9. 2017 novelou zákona o soudech a soudcích provedenou zákonem č. 296/2017 Sb. Podle zrušeného ustanovení § 37 zákona o soudech a soudcích byl Obvodní soud pro Prahu 2 příslušný k řízení v trestních věcech proti pachatelům trestných činů v dopravě. V návaznosti na tuto skutečnost je logickým krokem zrušení této specializace rovněž u Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2.

Vyhláška č. 363/2017 Sb. nabyla účinnosti dnem vyhlášením, a to 7. listopadu 2017.