Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Právní předpisy v legislativním procesu

Novela trestních předpisů transponující nově přijaté předpisy EU a zvyšující úroveň implementace některých směrnic EU

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Předložený návrh zákona především reaguje na přijetí

  1. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/713 ze dne 17. dubna 2019 o potírání podvodů v oblasti bezhotovostních platebních prostředků a jejich padělání a o nahrazení rámcového rozhodnutí Rady 2001/413/SVV (návrh přichází se změnou příslušných skutkových podstat trestných činů obsažených ve zvláštní části trestního zákoníku, kdy se nově poskytuje trestněprávní ochrana i platebním prostředkům, které umožňují převod virtuálních aktiv, dále se zakotvuje katalog práv poškozených právnických osob zejména na poskytování určitých informací v souvislosti s trestným činem proti nim spáchaným, a zavádí se speciální poradenství, které by mělo být poskytnuto obětem trestného činu krádeže identity); a

  2. směrnice a nařízení v souvislosti se systémem ECRIS a ECRIS-TCN, tj. na přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, a na přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV (účelem tohoto systému je zefektivnit sdílení informací mezi členskými státy o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí, osob bez státní příslušnosti a osob, jejichž státní příslušnost se nepodařilo zjistit; se zřízením ECRIS-TCN souvisí rozšíření příloh výstupů z Rejstříku trestů, které se těchto osob týkají).

Návrh dále přichází se zvýšením úrovně implementace některých dalších směrnic (z těchto dalších změn lze upozornit např. na zavedení práv osob oběti blízkých na přístup ke službám podpory pro oběti, a to s ohledem na jejich zvláštní potřeby a závažnost újmy utrpěnou v důsledku trestného činu spáchaného na oběti, vymezení pojmu „počítačový systém" pro trestněprávní účely aj.).  

Sněmovní tisk č. 980

Zavedení kompetenční dělené správy justičních pohledávek

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Úprava přenáší na Celní správu příslušnost k vymáhání dobrovolně nezaplacených justičních pohledávek, při jejichž správě placení se postupuje podle daňového řádu (náklady řízení, pořádkové pokuty, peněžité tresty, náklady výkonu vazby a trestu odnětí svobody atp.). Tyto pohledávky v současnosti vymáhají soudy, státní zastupitelství a Vězeňská služba, a to buď samy, nebo prostřednictvím soudního exekutora. Jde o zavedení tzv. kompetenční dělené správy podle daňového řádu.

Cílem návrhu je zavést jednotný způsob vymáhání předmětných pohledávek, snížit náklady spojené s jejich vymáháním v rámci resortu justice, omezit trend rostoucího objemu neuhrazených justičních pohledávek a v neposlední řadě též snížit náklady pro dlužníka v případech, kdy bylo vymáhání pohledávek přeneseno na soudního exekutora. Celní správa je specializovaným orgánem státu, který má vyšší potenciál úspěšně vymoci zaplacení justiční pohledávky.

Tato problematika byla původně obsažena v návrhu zákona cílícího na častější ukládání peněžitých trestů (sněmovní tisk č. 453) a s ním prošla připomínkovým řízením. Pro vyřešení personálních dopadů byla z tohoto materiálu vydělena a nyní, poté, co byly tyto otázky mezi Ministerstvem spravedlnosti a Ministerstvem financí dořešeny, je předkládána samostatně.

Sněmovní tisk č. 762

Opatření ke zvýšení aplikace a účinnosti alternativních trestů

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 257/2000 Sb., o Probační a mediační službě a o změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (zákon o Probační a mediační službě), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Cílem tohoto návrhu je reagovat na limity právní úpravy, které snižují efektivitu vykonávacího řízení.

Návrh přináší tyto hlavní změny:

  1. racionalizace procesních postupů při výkonu trestů nespojených s odnětím svobody (v možném rozsahu přenesení rozhodovací pravomoci ze senátu na předsedu senátu a rozhodování mimo veřejné zasedání, zjednodušení procesu nařízení trestu obecně prospěšných prací a změn v průběhu výkonu trestu obecně prospěšných prací a trestu domácího vězení, změna v pověřování Probační a mediační služby, odbourání nutnosti podávat periodické zprávy ze strany probačních úředníků),

  2. sjednocení postavení probačního úředníka v rámci výkonu jednotlivých druhů trestů (přiznání návrhových oprávnění probačním úředníkům, vymezení opatření, jejichž kontrolou lze pověřit probačního úředníka, rozšíření působnosti probačních úředníků v rámci přípravného řízení a v řízení ve věcech dětí mladších 15 let),

  3. zakotvení pozitivních nástrojů motivace odsouzeného při výkonu trestu (možnost zrušit uložený dohled či opatření v případě řádného plnění uložených povinností),

  4. dílčí změny v oblasti podmíněného propuštění (zrušení samostatného návrhového oprávnění zájmových sdružení občanů, zakotvení principu podávání žádostí odsouzených o podmíněné propuštění prostřednictvím ředitele věznice).

    Navržené změny směřují v první řadě ke zvýšení efektivity vykonávacího řízení snížením jeho administrativní náročnosti, zejména odstraňují příliš formalistický postup při změně podmínek výkonu alternativních trestů, u kterých Probační a mediační služba zajišťuje výkon, a zabezpečují rychlou odezvu soudu na zprávy probačních úředníků o porušení podmínek výkonu trestů.

    Sněmovní tisk č. 624

Novela zákona o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (Eurojustu a reakce na požadavky praxe)

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů.

Cílem návrhu je:

  1. v nezbytném rozsahu adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1727 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust) a o nahrazení a zrušení rozhodnutí Rady 2002/187/SVV, a

  2. reagovat na požadavky praxe na sjednocení postupů v rámci mezinárodní justiční spolupráce ve věcech trestních a odstranění nedostatků zjištěných v rámci vyhodnocení dosavadní aplikace právní úpravy obsažené v zákoně o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (zpřesnit některá ustanovení tak, aby byl jejich výklad jednoznačný, zjednodušit postup v rámci předání a vydání, zajistit funkční model hrazení nákladů mezinárodní justiční spolupráce, zpřesnit povinnost opatřit či předložit překlad písemností včetně výjimek z této povinnosti aj.).

Sněmovní tisk č. 682

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů

Vláda schválila návrh Ministerstva spravedlnosti na vytvoření nové skutkové podstaty podle § 321a trestního zákoníku, na základě kterého by byl umožněn trestní postih osob, které se účastní činnosti nestátních ozbrojených skupin zaměřených na působení v ozbrojeném konfliktu probíhajícím na území jiného státu způsobem, jenž představuje vážné riziko pro bezpečnost nejen České republiky, ale i státu, kde ozbrojený konflikt probíhá.

Tyto osoby si během své účasti v dané skupině osvojí řadu vojenských praktik s rizikem jejich využití po svém následném návratu do České republiky. Po svém návratu mohou mít rovněž sklon k zakládání různých radikálních či extremistických skupin či k členství v nich nebo ke snaze získat své následovníky v boji. Ve vztahu ke státu, v němž se ozbrojený konflikt odehrává, pak zapojování těchto osob do ozbrojeného konfliktu představuje jedno z rizik nežádoucího prodlužování tohoto konfliktu, včetně všech negativních jevů, které s sebou ozbrojený konflikt přináší. Je navrženo, aby za tento nový trestný čin mohla trestní odpovědnost zaniknout účinnou lítostí.

Podle stávající právní úpravy trestního zákoníku není možné takové jednání vždy postihnout, neboť trestné činy, které by zde mohly přicházet do úvahy - § 321 trestního zákoníku (služba v cizích ozbrojených silách), § 312a trestního zákoníku (účast na teroristické skupině) či § 361 trestního zákoníku (účast na organizované zločinecké skupině) není z různých důvodů vždy možné aplikovat.

Návrh zákona rovněž rozšiřuje způsob poskytování nebo přijímání výcviku ke spáchání teroristického trestného činu o výrobu nebo používání materiálů, které jsou svou povahou obdobné výbušninám, zbraním nebo nebezpečným látkám (např. určité pyrotechnické výrobky, jejichž destruktivní vlastnosti jsou obdobné destruktivním vlastnostem výbušnin).

Sněmovní tisk č. 639

Novelizace zákona o státním zastupitelství

Ministerstvo spravedlnosti zaslalo vládě k projednání návrh novely zákona o státním zastupitelství a novely zákona o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů.

Za hlavní cíl předkládané nové právní úpravy lze považovat změny v procesu jmenování a odvolávání vedoucích státních zástupců, kdy se navrhuje zakotvit pevné funkční období pro vedoucí státní zástupce, včetně nejvyššího státního zástupce, v délce 7 let, přičemž odvolat je z výkonu jejich funkce před uplynutím funkčního období bude možné pouze pro spáchání kárného provinění, a to rozhodnutím kárného soudu v kárném řízení. Zákon nově stanoví i minimální požadavky na osoby, které mají být jmenovány do funkce vedoucího státního zástupce. Pro jmenování vedoucího státního zástupce ministrem spravedlnosti se zakotvují povinná výběrová řízení.

K postupné obměně vedoucích státních zástupců dojde až v době spadající do doby po parlamentních volbách a doby ustanovení nové vlády. 

Vedle těchto změn návrh obsahuje i některé změny, které vyplynuly z aktuálních potřeb praxe (zavedení oprávnění nejvyššího státního zástupce rušit či měnit nezákonné příkazy a nařízení ukládané státními zástupci v rámci výkonu netrestní působnosti, úpravu vymezení úkolů, které mohou činit právní čekatelé, zavedení evidenční ochrany státních zástupců, úpravu hlášení tzv. vedlejších činností aj.).

Návrh zákona:

Platné znění s vyznačením změn:

Důvodová zpráva:

Novela trestních předpisů adaptující nařízení o příkazech k zajištění a ke konfiskaci

Vláda dne 6. 1. 2020 schválila a předložila Poslanecké sněmovně PČR k projednání návrh zákona, kterým se mění zákon č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Cílem předmětné úpravy je v nezbytném rozsahu adaptovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1805 ze dne 14. listopadu 2018 o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a příkazů ke konfiskaci. Uvedené nařízení přímo upravuje postupy justiční spolupráce mezi členskými státy Evropské unie při přeshraničním uznávání příkazů k zajištění a ke konfiskaci majetku v trestním řízení a ve vztahu k majetku, který neslouží k důkazním účelům, nahrazuje vůči státům, které jsou nařízením vázány, dosavadní rámcové rozhodnutí Rady 2003/577/SVV ze dne 22. července 2003 o výkonu příkazů k zajištění majetku nebo důkazních prostředků v Evropské unii a rámcové rozhodnutí Rady 2006/783/SVV ze dne 6. října 2006 o uplatňování zásady vzájemného uznávání příkazů ke konfiskaci. Uvedené nařízení ve spojení s adaptační úpravou se tak uplatní vůči všem členským státům Evropské unie, kromě Irska a Dánska. V rámci adaptačních ustanovení se řeší nezbytné otázky spojené s procesem uznání a výkonu příkazu k zajištění a příkazu ke konfiskaci, s procesem vracení majetku a uspokojování majetkových nároků poškozených a s procesem sdílení majetku s jinými členskými státy Evropské unie. Předpokládá se, že podrobněji budou tyto postupy vysvětleny v interních předpisech.

V souvislosti s adaptační úpravou se v návaznosti na první vyhodnocení poznatků aplikační praxe odstraňují některé praktické problémy vznikající při aplikaci úpravy obsažené v zákoně č. 59/2017 Sb., o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí uložených v trestním řízení,. Tyto změny nejsou sice přímo adaptační, ale souvisejí s adaptací nařízení, neboť přispívají k jeho efektivnější aplikaci. Dále se v reakci na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 1. 2019, č. j. 9 As 423/2018-29 navrhuje změna zákona o obětech trestných činů, která jednoznačně stanoví, v jakém rozsahu stát poskytuje peněžitou pomoc obětem trestných činů, a též se reaguje na některé aplikační problémy.

Sněmovní tisk č. 699