Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Odpovědi na nejčastěji kladené otázky související s poskytováním peněžité pomoci obětem trestné činnosti

Asi se obvykle nestává, že by pachatel trestného činu dobrovolně uhradil škodu, kterou způsobil?

Statistiky o tom, jak je pachateli trestných činů uhrazována škoda, kterou způsobili  svým obětem, neexistují. Ze zkušenosti lze říci, že k dobrovolné náhradě škody pachatelem dochází v případech, kdy jde o ojedinělé překročení zákona. Děje se tak spíše u nedbalostních trestných činů. Z hlediska chování pachatele ve směru odčinění škody lze poukázat také na to, že trestní řád dokonce počítá i s možností podmíněného zastavení trestního stíhání, aniž by došlo k uložení trestu. Jednou z podstatných podmínek ovšem je, že obviněný škodu již uhradil či alespoň k tomu učinil věrohodné kroky. Se souhlasem poškozeného a obviněného může soud schválit tzv.narovnání. Společnými předpoklady pro podmíněné zastavení trestního stíhání nebo schválení narovnání je ovšem zejména to, že obviněný se k trestnému činu doznal a dále to, že uhradí poškozenému škodu způsobenou trestným činem nebo alespoň učiní potřebné úkony k její úhradě, případně jinak odčiní újmu vzniklou trestným činem.

Lze náhradu škody požadovat jen na pachateli trestného činu?

Někdy má poškozený možnost požadovat uspokojení nároku na náhradu škody i od někoho jiného než od pachatele trestného činu. Například při dopravních nehodách odpovídá za škodu provozovatel motorového vozidla nezávisle na tom, zda se řidič dopustil trestného činu či nikoliv. Za provozovatele motorového vozidla má pak povinnost uhradit vzniklou škodu pojišťovna, a to na základě povinně smluvního pojištění odpovědnosti za škodu. Ten, kdo se stane obětí trestného činu v souvislosti s plněním pracovních úkolů, by měl vědět, že má možnost požadovat náhradu škody podle zákoníku práce od svého zaměstnavatele. Jako příklad lze uvést škodu vzniklou v důsledku zranění způsobeného při loupežném přepadení zaměstnanci vykonávajícímu ostrahu majetku.

Co by měl udělat ten, kdo očekává náhradu škody způsobené pachatelem trestného činu, pokud mu škoda není dobrovolně uhrazena?

Ten, komu pachatel trestného činu dobrovolně nenahradil způsobenou škodu, má možnost se s požadavkem na náhradu škody připojit k trestnímu stíhání a navrhnout, aby soud v odsuzujícím rozsudku uložil obžalovanému povinnost škodu nahradit. Návrh je třeba učinit nejpozději u hlavního líčení před zahájením dokazování. Z návrhu musí být patrno, z jakých důvodů a v jaké výši poškozený nárok na náhradu škody uplatňuje. Náhrady škody je možno se domáhat též žalobou podanou v řízení občanskoprávním.

Lze něco dělat, když pachatel trestného činu vůbec není odhalen a dopaden? Anebo co když neplní již uloženou povinnost škodu nahradit?

Na nejzávažnější případy, kdy poškozenému není škoda způsobená trestným činem uhrazena buď proto, že pachatel je insolventní (tedy nemá žádné příjmy ani majetek) nebo proto, že pachatel trestného činu vůbec nebyl zjištěn, pamatuje institut peněžité pomoci obětem trestné činnosti. Ten byl do našeho právního řádu nejprve zaveden zákonem č. 209/1997 Sb. o peněžité pomoci obětem trestné činnosti, nově pak byl převzat a ve prospěch obětí upraven zákonem č. 45/2013 Sb. o obětech trestné činnosti. Zmíněný zákon umožňuje, aby Ministerstvo spravedlnosti oběti trestného činu poskytlo jménem státu v nejzávažnějších případech peněžitou pomoc.

Co jsou nejzávažnější případy?

Peněžitou pomoc lze poskytnout obětem trestných činů, jejichž sociální situace se zhoršila právě proto, že jim byla způsobena škoda na zdraví ve smyslu předpisů práva trestního, přičemž výše peněžité pomoci je odstupňována od závažnosti způsobené zdravotní újmy. Peněžitou pomoc pak lze poskytnout i pozůstalým po osobách, které následkem trestné činnosti zemřeli a též dětským obětem trestného činu týrání svěřené osoby či obětem trestných činů proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, kterým byla činem způsobena nemajetková újma.

 Jak se stanoví  výše peněžité pomoci?

Pomoc  se na žádost oběti poskytne buď  v paušální částce, která může dosáhnout (dle míry způsobené zdravnotní újmy) až 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela. Tato konkrétně určená peněžitá pomoc pak může být poskytnuta až do výše 200.000,- Kč. Při určení výše peněžité pomoci se přihlédne i k výdělku, který oběti ujde v budoucnosti.

Jestliže o náhradě škody bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení pomoci v rozsahu, v jakém o škodě již bylo rozhodnuto.

Jak tomu je v případech, kdy trestným činem byla způsobena smrt?

Pro účely poskytnutí peněžité pomoci se za oběť trestného činu považuje i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem,  manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu. Takové osobě se poskytuje pomoc v paušální částce až 200.000,- Kč.

Je výše peněžité pomoci nějak omezena?

Osobám, jimž byla trestným činem způsobena škoda na zdraví, lze poskytnout peněžitou pomoc  maximálně ve výši 200.000,- Kč.

V případě poskytování peněžité pomoci pozůstalým osobám nesmí pomoc ve svém součtu přesáhnout částku 600.000,- Kč; je-li počet obětí více než tři osoby, poskytovaná částka se u každé oběti přiměřeně krátí.

Kdo peněžitou pomoc poskytuje a jak o ni lze žádat?

Pomoc poskytuje stát a jeho jménem žádosti vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti – odbor odškodňování. O náležitostech žádosti se lze informovat přímo u uvedeného odboru a v souvislosti s trestním řízením proti pachateli u příslušného orgánu činného v trestním řízení.

Žádost o poskytnutí pomoci lze podat u Ministerstva spravedlnosti nejpozději do dvou let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o škodě způsobené trestným činem, jinak právo na poskytnutí peněžité pomoci zaniká. Zákon neumožňuje, aby tato lhůta byla prodlužována či bylo prominuto její nedodržení. Zároveň pak zákon stanoví též objektivní prekluzivní lhůtu v délce 5 let ode dne, kdy byl trestný čin spáchán, po tomto datu pak již také nelze úspěšně o peněžitou pomoc požádat.

Je možno žádat stát o poskytnutí peněžité pomoci v souvislosti se ztrátou na majetku (kompletně vykradený byt, žhářství apod.)?

Takové žádosti by nebylo možno vyhovět. Zákon umožňuje poskytnout peněžitou pomoc v závislosti na tom, že vzniklá újma je důsledkem poškození zdraví.

Z čeho se pozná, že o pomoc skutečně žádá oběť trestného činu a že si zranění žadatel například nezpůsobil sám svou neopatrností?

Ministerstvo spravedlnosti vychází především ze zjištění orgánů činných v trestním řízení a do určité míry může okolnosti vzniku škody posoudit samo. Pomoc se poskytne, nejsou-li na základě výsledků šetření orgánů trestního řízení pochybnosti o tom, že se stal trestný čin, v důsledku kterého byla oběti způsobena škoda na zdraví. Zákon předpokládá, že oběť poskytne nezbytnou součinnost k odhalení a postihu pachatele. Jestliže oběť neposkytla orgánům činným v trestním řízení potřebnou součinnost, zejména tím, že bez zbytečného odkladu nepodala oznámení o trestném činu, v souvislosti s nímž požaduje náhradu škody, pomoc nelze poskytnout. Přihlíží se i k tomu, zda oběť využila všech zákonných prostředků, aby uplatnila nárok na náhradu škody vůči pachateli nebo jiné osobě, která je povinna škodu nahradit.

Může stát požadovat vrácení vyplacené peněžité pomoci?

Nikoliv, ale na stát vyplacením peněžité pomoci přechází ve stejné výši právo oběti na náhradu škody po pachateli. Pokud se tedy oběť již po pachateli náhrady škody domáhá, v příslušné výši do předmětného řízení vstoupí stát a bude zmíněnou částku po pachateli vymáhat sám..

Kde lze uplatnit žádost o přiznání peněžité pomoci?

Žádosti jménem státu vyřizuje Ministerstvo spravedlnosti. Podle organizačního řádu ministerstva tak činí odbor odškodňování.