Práva a povinnosti subjektů – veřejní funkcionáři

Kdo je veřejný funkcionář?

Zákon o střetu zájmů rozlišuje dvě kategorie, a to:

1/ veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů

1. poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky,
2. senátor Senátu Parlamentu České republiky,
3. člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,
4. náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,
5. vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,
6. inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,
7. předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,
8. člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,
9. člen Rady Energetického regulačního úřadu,
10. člen bankovní rady České národní banky,
11. prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,
12. předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,
13. veřejný ochránce práv a jeho zástupce,
14. člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
15. člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,
16. člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo
17. starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce s pověřeným obecním úřadem, obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce s rozšířenou působností, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Na osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů dopadají povinnosti podle tohoto zákona včetně povinnosti podávat oznámení vždy.

2/ veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů

1. ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb,
2. člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení a s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,
3. vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,
4. vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby, nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby,
5. vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy,
6. soudce,
7. státní zástupce,
8. voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, nebo
9. ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.

Na osoby uvedené v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů se povinnosti dle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů vztahují (tj. oznámení o činnostech, o majetku, o příjmech a závazcích), jestliže v rámci výkonu činnosti (veřejné funkce) zároveň splňují některou z následujících podmínek:

• jsou oprávnění nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,
• podílí se bezprostředně na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,
• rozhodují ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo
• podílí se na vedení trestního stíhání. 

Veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) až m) zákon o střetu zájmů nesmí:

• podnikat nebo provozovat jinou samostatnou výdělečnou činnost,
• být členem statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká (pokud není stanoveno jinak),
• být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru (nevztahuje se to na ten, ve kterém je funkce veřejného funkcionáře vykonávána).

Veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 zákon o střetu zájmů nesmí:

• provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk ani být členem obchodní společnosti, která toto provozuje → povinnost ukončit tuto činnost do 60 dnů ode dne zahájení výkonu funkce.

Veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) = člen vlády:

• je-li ovládající osobou (alespoň 25 %) obchodní společnosti, nesmí se tato účastnit zadávacích řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Nesmí jí být zadána ani zakázka malého rozsahu,
• je-li ovládající osobou (alespoň 25 %) obchodní společnosti, je této zakázáno poskytnutí dotací nebo investičních pobídek podle rozpočtových pravidel a zákona o investičních pobídkách.

Veřejný funkcionář podle § 2 odst. 1 písm. c) až p) a odst. 2 písm. b) až g) nesmí:

• po skončení své veřejné funkce působit v právnické osobě, o které (ve smyslu uchazeče o veřejnou zakázku) ve veřejné funkci rozhodoval, tj. platí zákaz konkurence (§ 6).

Oznámení o osobním zájmu (§ 8)

Toto oznámení se nezapisuje do Centrálního registru oznámení, podává se ústně do protokolu (zápisu), zpravidla při jednání zastupitelstva, rady obce, na plénu Poslanecké sněmovny, Senátu aj., a jde o povinnost veřejného funkcionáře vystoupit a oznámit svůj poměr k věci před orgánem, kterého je členem a který má právo projednávat a rozhodovat o věci, jež mu může přinést osobní výhodu (ale i ujmu).

Typy oznámení, oznamované skutečnosti

Ve vztahu k Centrálnímu registru oznámení mají veřejní funkcionáři jednu základní povinnost - podávat formou čestného prohlášení oznámení o činnostech (§ 9), o majetku (§ 10), o příjmech a závazcích (§ 11). Každý veřejný funkcionář má povinnost podat tato oznámení ve formě tzv. vstupního, průběžného a výstupního oznámení, a to v rozsahu a za podmínek stanovených zákonem o střetu zájmů.

• Vstupní oznámení podává veřejný funkcionář do 30 dnů ode dne, kdy jej do registru oznámení zapíše příslušný podpůrný orgán. Veřejný funkcionář v tomto případě oznamuje veškeré relevantní činnosti, majetek a nesplacené závazky, které má ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce.
• Průběžné oznámení veřejný funkcionář podává vždy do 30. června kalendářního roku za předchozí kalendářní rok, a to po celou dobu výkonu funkce. Veřejný funkcionář v tomto případě oznamuje veškeré relevantní činnosti, které vykonával ke dni 31. prosince kalendářního roku, za nějž se oznámení podává, dále majetek, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, které nabyl v průběhu výkonu funkce, a nesplacené finanční závazky ve stavu ke dni 31. prosince kalendářního roku, za nějž se oznámení podává.
• Výstupní oznámení veřejný funkcionář podává do 30 dnů ode dne, kdy příslušný podpůrný orgán do registru zapíše, že došlo k ukončení výkonu funkce. Veřejný funkcionář v tomto případě oznamuje veškeré relevantní činnosti, které vykonává, dále majetek, peněžité příjmy nebo jiné majetkové výhody, které nabyl v průběhu výkonu funkce a dosud neoznámil v průběžném oznámení, a nesplacené finanční závazky; všechny tyto skutečnosti veřejný funkcionář oznamuje ve stavu ke dni ukončení výkonu funkce.

Veřejný funkcionář (resp. osoba, která byla veřejným funkcionářem) je povinen výše uvedená oznámení činit i tehdy, jestliže nedojde ke skutečnostem, které jsou uvedeny v § 9 až § 11 zákona o střetu zájmů (jde o tzv. negativní oznámení).

Způsob podávání oznámení

Veškerá oznámení  podává veřejný funkcionář (resp. osoba, která byla veřejným funkcionářem) Ministerstvu spravedlnosti v elektronické podobě prostřednictvím Centrálního registru oznámení (zde), a to s výjimkou soudců, kteří podávají oznámení písemně (v listinné podobě) Nejvyššímu soudu.

Přihlašovací jméno a přístupové heslo do Centrálního registru oznámení vydá veřejnému funkcionáři podpůrný (zapisující) orgán. V případě zapomenutí hesla se veřejný funkcionář obrátí na svůj podpůrný (zapisující) orgán s žádostí o vygenerování nového hesla. Veřejný funkcionář má možnost se do Centrálního registru oznámení přihlásit také jedním z prostředků elektronické identifikace (Identita občana). Oznámení do registru oznámení může veřejný funkcionář podat též prostřednictvím portálu veřejné správy datovou zprávou s ověřenou totožností veřejného funkcionáře způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.

Oznámení veřejní funkcionáři podávají ve struktuře a formátu, které Ministerstvo spravedlnosti blíže specifikovalo vyhláškou č. 79/2017 Sb. Pro podávání jednotlivých oznámení existuje v Centrálním registru oznámení jednoduchý webový formulář obsahující základní kontrolní funkci stran správnosti a úplnosti oznamovaných údajů. Veřejní funkcionáři mají rovněž možnost rozpracovaný formulář uložit a po jeho kompletním vyplnění jej přímo prostřednictvím registru odeslat Ministerstvu spravedlnosti.

Zákon o střetu zájmů dále stanoví, že po podání oznámení odešle Ministerstvo spravedlnosti neprodleně veřejnému funkcionáři do jeho datové schránky informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení (§ 12 odst. 5). Toto ustanovení však nelze vykládat jako povinnost všech veřejných funkcionářů si datovou schránku zřídit a zpřístupnit; informování tak bude vykonáváno pouze ve vztahu k těm veřejným funkcionářům, kteří datovou schránkou disponují a uvedou ji v Centrálním registru oznámení. Rovněž Nejvyššímu soudu je uložena povinnost neprodleně odeslat informaci o uskutečněném a zaevidovaném oznámení na adresu příslušného soudce. 

Nahlížení do registru ze strany veřejnosti

Každý má právo bezplatně nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě a v rozsahu stanoveném zákonem do registru oznámení. Oznámení veřejných funkcionářů jsou veřejnosti přístupná pouze na základě žádosti.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností veřejného funkcionáře.

Rozsah nahlížení

Z nahlížení jsou vždy vyňaty tyto údaje: datum a místo narození veřejného funkcionáře, identifikace nemovité věci a údaje, které Ministerstvu spravedlnosti veřejní funkcionáři poskytli dobrovolně.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1

1. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. a) až o) a u členů rady kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni - přístupné jsou všechny uvedené skutečnosti oznámené podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích, jiné věci movité určené podle druhu), příjmech a závazcích.

2. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. p) a u primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města a městské části hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni -  přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c), a § 11 odst. 2 písm. a) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry a podíly v obchodních korporacích), příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

3. u veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 1 písm. q), s výjimkou primátora a náměstka primátora statutárního města, starosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosty městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy a členů rady statutárního města, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy - přístupné jsou uvedené skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) až c) a § 12 odst. 4 → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti, cenné papíry, podíly v obchodních korporacích). Jinými slovy nejsou viditelné údaje o jiných věcech movitých určených podle druhu a údaje z oznámení o příjmech a závazcích.

Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 2

U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a  podíly v obchodních korporacích) a příjmech. Jinými slovy nejsou viditelné údaje o cenných papírech, jiných věcech movitých určených podle druhu a oznámení o závazcích.

Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace rovněž některé další orgány veřejné moci. Konkrétně jde o orgány příslušné k projednání přestupků podle zákona o střetu zájmů (místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů), soudy, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, orgány Finanční správy a Ministerstvo financí.

Poznámka: V případě, že Ministerstvo spravedlnosti dospěje k závěru, že je dána podstatná disproporce mezi majetkovými hodnotami nabytými veřejným funkcionářem v průběhu výkonu funkce a jeho příjmy, předá věc Finanční správě k dalšímu postupu podle § 38x a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. V případě, že Ministerstvo spravedlnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, oznámí je v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, státnímu zástupci nebo policejním orgánům.

Často kladené otázky