FAQ - Podpůrný orgán

Přehled otázek:

1. Jak se podpůrný (zapisující) orgán přihlašuje do Centrálního registru oznámení?

2. Co se zapisuje do Centrálního registru oznámení - identifikace veřejného funkcionáře?

3. Zapisují se do Centrálního registru oznámení i veřejní funkcionáři, kteří nemají povinnost podávat oznámení, neboť nevykonávají žádnou z činností dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů?

4. Jak podávají oznámení veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, kteří vykonávají některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů pouze v některých letech výkonu funkce?

5. Jaký je rozsah zapisovaných údajů o veřejných funkcionářích do Centrálního registru oznámení?

6. Jaké jsou metody zápisu veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení?

7. Jak podpůrný (zapisující) orgán získá jméno a heslo pro přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení, aby jej mohl předat veřejnému funkcionáři?

8. Je nějaká doporučená forma, jak přihlašovací údaje veřejným funkcionářům distribuovat?

9. Kteří pracovníci podpůrného (zapisujícího) orgánu mají do Centrálního registru oznámení přístup?

10. Je podpůrný (zapisující) orgán za něco odpovědný?

11. Jak podpůrný (zapisující) orgán zjistí, zda veřejný funkcionář podal oznámení?

12. O čem podpůrný (zapisující) orgán informuje veřejného funkcionáře?

13. Co dalšího poskytuje podpůrný (zapisující) orgán veřejným funkcionářům?

14. Jak má podpůrný (zapisující) orgán přidávat funkce veřejných funkcionářů a provádět další změny?

15. Lze vymazat osobu, která byla zapsaná do Centrálního registru oznámení, ale není veřejným funkcionářem?

16. Co dělat s oznámeními a žádostmi o nahlížení podaných do 31. srpna 2017?

17. Jak postupovat v případě, že podpůrný (zapisující) orgán zapsal veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení po uplynutí zákonné lhůty?

18. Má podpůrný orgán zapsat ukončení výkonu funkce do CRO u těch osob, které od 1. 7. 2022 na základě novely zákona o střetu zájmů nejsou veřejnými funkcionáři?

19. Sporné otázky řešené podpůrnými orgány při zápisech veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení.

20. Jak má podpůrný orgán postupovat v případě, že veřejný funkcionář zemřel?

1. Jak se podpůrný (zapisující) orgán přihlašuje do Centrálního registru oznámení?

Prostřednictvím domény http://cro.justice.cz, v záložce „Přihlásit se jako" → „Podpůrný (zapisující) orgán". Přihlašování probíhá v rámci tzv. Jednotného identitního prostoru (JIP-KAAS/Czech POINT). Podrobné technické náležitosti spojené s tímto přihlašováním jsou popsány v příručce pro lokální administrátory - ke stažení zde (v případě potřeby by měli poskytnout potřebnou součinnost lokální administrátoři příslušného podpůrného orgánu, např. IT pracovník). Lokální administrátoři by měli postupovat podle příručky lokálních administrátorů (viz odkaz výše), a to konkrétně podle kapitoly 3.6.6 Přidělování přístupových rolí do AIS uživateli resp. související kapitoly 3.12 Hromadná správa agentových činnostních rolí. Jedná se o agendu A1941 Střet zájmů, činnostní roli CR12218 Zápis veřejných funkcionářů.

2. Co se zapisuje do Centrálního registru oznámení - identifikace veřejného funkcionáře?

Podpůrný (zapisující) orgán má povinnost zapsat do Centrálního registru oznámení vznik a zánik funkce jakéhokoliv „svého" veřejného funkcionáře v řádném režimu, tj. identifikace osob vykonávajících veřejnou funkci ve smyslu § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů v oboru jejich působnosti a určení, mají-li tyto osoby povinnost podávat oznámení dle zákona o střetu zájmů.

V praxi to znamená, že nejdříve je nutno zjistit, zda funkce konkrétní osoby je uvedena v § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů a dále v případě veřejných funkcionářů uvedených v odstavci 2 posoudit, zdali takový veřejný funkcionář v rámci výkonu své činnosti:

a) je oprávněn nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,

b) bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,

c) rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou příkazu na místě, nebo

d) se podílí na vedení trestního stíhání.

Veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů mají přitom povinnost podávat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 pouze tehdy, splňují-li alespoň jednu podmínku podle výše uvedených písmen a) až d). Pokud tomu tak není, nebude veřejný funkcionář podpůrným (zapisující) orgánem do Centrálního registru oznámení ani zapsán.

Ne. Centrální registr oznámení je primárně registrem oznámení, a nikoli registrem veřejných funkcionářů, proto se veřejní funkcionáři, kteří nemají oznamovací povinnost dle zákona o střetu zájmů, do registru nezapisují.

Pokud činnost z § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů vyplývá přímo z pracovní náplně či organizačního řádu dané instituce, pak by měla být osoba zapsána do CRO již při zahájení výkonu této funkce, a to bez ohledu, zda veřejní funkcionáři po dobu svého zaměstnání (či jiného poměru) některou z činností fakticky vykonali. Pro zápis do CRO postačí pouhá možnost některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů vykonávat.

Pokud by veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, kteří od počátku výkonu funkce žádnou z činností dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů nevykonávali, ale začali některou z nich vykonávat až v průběhu výkonu funkce (např. druhý či třetí rok v důsledku změny pracovní náplně či jiného právního titulu), bere se pro účely podávání vstupního oznámení za den předcházející dni zahájení výkonu funkce den, který předchází dni, kdy veřejný funkcionář některou z činností začal vykonávat - k tomuto dni vzniká rovněž povinnost podpůrnému orgánu zapsat do 15 dní takového veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení. Následně veřejný funkcionář podá standardně do 30 dní ode dne zápisu své vstupní oznámení (dle stavu ke dni předcházejícímu dni, kdy začal některou z činností vykonávat) a posléze podá v zákonných lhůtách průběžná oznámení, a to po celé období, v němž činnosti podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů vykonává, resp. je oprávněn je vykonávat, až do dne, kdy ukončí výkon své funkce, popřípadě kdy dojde k příslušné změně vnitřních předpisů, z nichž oprávnění k výkonu uvedených činností vyplývá; k takovému dni pak veřejný funkcionář podá své výstupní oznámení.

5. Jaký je rozsah zapisovaných údajů o veřejných funkcionářích do Centrálního registru oznámení?

Samotný zápis probíhá v rozsahu těchto údajů:

• jméno a příjmení veřejného funkcionáře,

• datum a místo narození veřejného funkcionáře,

• organizace, ve které veřejný funkcionář působí,

• funkce, kterou veřejný funkcionář zastává,

• adresa pro doručování elektronické pošty

• datum zahájení / skončení výkonu funkce.

Povinnost zápisu veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení v řádném režimu musí podpůrný (zapisující) orgán splnit nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce dotyčného veřejného funkcionáře.

Územní samosprávné celky jsou nově povinny do Centrálního registru oznámení zapisovat spolu s výše uvedenými údaji též údaj o tzv. „uvolněnosti" veřejného funkcionáře, tedy údaj o tom, zda starosta, místostarosta, člen rady nebo člen zastupitelstva byli pro výkon své funkce dlouhodobě uvolněni, nebo nikoliv (v případě členů zastupitelstva jsou veřejnými funkcionáři pouze ti, kteří pro tuto funkci byli dlouhodobě uvolněni). Tato informace je vyžadována z důvodu potřeby diferenciace rozsahu zpřístupňovaných údajů v oznámeních jednotlivých skupin veřejných funkcionářů veřejnosti ve smyslu § 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů.

V případě zápisu ukončení výkonu funkce podpůrný (zapisující) orgán do Centrálního registru oznámení zapíše pouze datum, kdy k této skutečnosti došlo. Zde je třeba zdůraznit, aby podpůrné (zapisující) orgány tuto povinnost důsledně plnily, neboť dochází k případům, kdy veřejný funkcionář podává výstupní oznámení dříve, než ukončení výkonu funkce bylo podpůrným orgánem do registru zapsáno.

6. Jaké jsou metody zápisu veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení?

K dispozici jsou dvě možnosti - individuální a hromadný zápis.

Individuální zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení bude probíhat vyplněním jednoduchého webového formuláře na výše uvedené doméně, s uvedením potřebných údajů.

Hromadný zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení probíhá importem ze souboru ve formátu CSV nebo XLSX. Jde o jednoduché souborové formáty určené pro výměnu tabulkových dat, které sestávají z řádků, v nichž jsou jednotlivé položky odděleny nějakým znakem – typicky čárkou nebo středníkem. Variantu se středníkem přitom používá např. Microsoft Excel; jde tedy de facto o formy excelové tabulky. Šablona pro import (zápis) veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení je podpůrným (zapisujícím) orgánům zpřístupněna přímo v Centrálním registru oznámení (na doméně http://cro.justice.cz) a na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v záložce „Střet zájmů a boj proti korupci" → „Střet zájmů" → "Ke stažení". Vyplněnou šablonu posléze podpůrný orgán nahraje do Centrálního registru oznámení za pomoci jednoduché importní funkce.

7. Jak podpůrný (zapisující) orgán získá jméno a heslo pro přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení, aby jej mohl předat veřejnému funkcionáři?

Vygenerováním, za pomocí speciálního tlačítka přímo při zápisu dotyčného veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení nebo i nezávisle na zápisu.

8. Je nějaká doporučená forma, jak přihlašovací údaje veřejným funkcionářům distribuovat?

Doporučuje se osobním předáním s prokázáním totožnosti veřejného funkcionáře a proti jeho podpisu, případně zasláním do jeho datové schránky, pokud ji má zřízenou a zpřístupněnou, nebo poštou do vlastních rukou (k tomu lze využít šablonu předávacího protokolu pro vstupní oznámení). Distribuci přihlašovacích údajů prostřednictvím elektronické pošty, tím spíše do soukromé e-mailové schránky, nelze doporučit s ohledem na hrozbu zpřístupnění těchto citlivých údajů nepovolané osobě.

Byť zákon o střetu zájmů počítá s modelem, kdy podpůrný (zapisující) orgán vydá veřejnému funkcionáři uživatelské jméno a přístupové heslo do Centrálního registru oznámení k jeho žádosti, není v rozporu s tímto zákonem ani postup, kdy tak podpůrný orgán učiní i bez předchozí žádosti veřejného funkcionáře.

V případě, že veřejný funkcionář požaduje vygenerování nových přístupových údajů (např. při jejich ztrátě), vygeneruje a předá mu je opět jeho podpůrný (zapisující) orgán.

9. Kteří pracovníci podpůrného (zapisujícího) orgánu mají do Centrálního registru oznámení přístup?

Volba pracovníka, který bude odpovědný za zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení, není nijak stanovena zákonem ani prováděcím právním předpisem. Je tak záležitostí jednotlivých podpůrných (zapisujících) orgánů, zda je k výkonu této agendy určen jen jeden zaměstnanec, nebo zda jich je více, jakož i kdo tímto zaměstnancem je.

10. Je podpůrný (zapisující) orgán za něco odpovědný?

Ano, podpůrný (zapisující) orgán je odpovědný za zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení a dohlíží na správnost a úplnost zapsaných údajů. Konkrétní způsob nastavení vnitřních pravidel je na samotném podpůrném (zapisujícím) orgánu.

11. Jak podpůrný orgán zjistí, zda veřejný funkcionář podal oznámení?

Podpůrné (zapisující) orgány mají po přihlášení do svého rozhraní v Centrálním registru oznámení k dispozici přehled všech veřejných funkcionářů, které zapsaly, včetně skutečnosti, zda dotyční veřejní funkcionáři podali svá oznámení, či nikoli. Protože zákon o střetu zájmů podpůrnému (zapisujícímu) orgánu neukládá veřejného funkcionáře vyrozumět o tom, že nepodal včas oznámení, lze takový postup pouze doporučit.

12. O čem podpůrný (zapisující) orgán informuje veřejného funkcionáře?

Jakmile podpůrný (zapisující) orgán provede zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení, má povinnost ho informovat o datu, kdy byl zápis proveden. Veřejný funkcionář je následně povinen do 30 dnů od data tohoto zápisu podat příslušné (vstupní či výstupní) oznámení (k tomu lze využít šablonu předávacího protokolu pro vstupní a výstupní oznámení).

13. Co dalšího poskytuje podpůrný (zapisující) orgán veřejným funkcionářům?

Podpůrný (zapisující) orgán vyřizuje žádosti o vygenerování nových přihlašovacích údajů těch veřejných funkcionářů, kteří patří do jeho působnosti.

14. Jak má podpůrný (zapisující) orgán přidávat funkce veřejných funkcionářů a provádět další změny?

Vznikne-li veřejnému funkcionáři další funkce, je třeba, aby byla tato funkce zapsaná pomocí tlačítka „přidat funkci" v profilu veřejného funkcionáře. Jakékoliv změny prováděné podpůrným (zapisujícím) orgánem je potřeba potvrdit dvakrát. To znamená, že upravuje-li podpůrný orgán nějaký údaj na kartě veřejného funkcionáře, je nutné stisknout tlačítko „uložit" nejprve v detailu funkce a poté znovu na samotné kartě funkcionáře.

V případě, že podpůrný (zapisující) orgán bude chtít v profilu veřejného funkcionáře provést změnu (např. při změně příjmení), je třeba, aby tuto změnu provedl v již existujícím profilu tohoto funkcionáře a nevytvářel profil nový.

15. Lze vymazat osobu, která byla zapsaná do Centrálního registru oznámení, ale není veřejným funkcionářem?

Pokud podpůrný (zapisující) orgán chybně do Centrálního registru oznámení zapíše osobu, která není veřejným funkcionářem, lze provést výmaz takové osoby pouze ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti.

16. Co dělat s oznámeními a žádostmi o nahlížení podaných do 31. srpna 2017?

Podle přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. (čl. II bod 8) měly podpůrné (zapisující) orgány povinnost po dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona, tj. do 1. září 2022, uchovávat oznámení veřejných funkcionářů a žádosti o nahlížení na tato oznámení, které byly podány do 31. srpna 2017, a to v listinné podobě. Po uplynutí pětileté lhůty podpůrné (zapisující) orgány s těmito dokumenty měly naložit v souladu se zákonem č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (typicky mělo dojít k jejich skartaci).

17. Jak postupovat v případě, že podpůrný (zapisující) orgán zapsal veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení po uplynutí zákonné lhůty?

Veřejný funkcionář, který byl veřejným funkcionářem podle zákona o střetu zájmů ke dni 1. 9. 2017 nebo zahájil výkon funkce v průběhu měsíce září 2017, a byl tedy podle zákona o střetu zájmů povinen učinit oznámení podle čl. II bodu 3, jehož předmětem bylo oznámení o činnostech (§ 9 zákona o střetu zájmů), oznámení o majetku (§ 10 odst. 2 zákona o střetu zájmů) a oznámení o závazcích [§ 11 odst. 2 písm. b) zákona o střetu zájmů], je nyní při svém dodatečném zápisu do registru povinen namísto tohoto oznámení učinit vstupní oznámení (§ 12 odst. 1 zákona o střetu zájmů), a to podle stavu ke dni 1. 9. 2017 a hodnoty majetku ke dni podání oznámení. Současně je tento veřejný funkcionář povinen učinit i oznámení podle čl. II bodu 4, jehož předmětem je oznámení o příjmech za období výkonu funkce v roce 2017. Obě oznámení je veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení podpůrným (zapisujícím) orgánem.

Veřejný funkcionář, který zahájil výkon funkce od 1. 10. 2017 do 31. 12. 2017, je povinen učinit vstupní oznámení podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. Současně je povinen učinit průběžné oznámení za dobu výkonu funkce v roce 2017. Obě oznámení je tento veřejný funkcionář povinen učinit do 30 dnů ode dne zápisu do Centrálního registru oznámení podpůrným (zapisujícím) orgánem.

Veřejný funkcionář, který zahájil výkon funkce 1. 1. 2018 a později, je povinen rovněž učinit vstupní oznámení podle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce, a to do 30 dnů ode dne zápisu zahájení výkonu funkce do Centrálního registru oznámení.

Průběžná oznámení je veřejný funkcionář přitom povinen činit vždy do 30. 6. kalendářního roku za dobu výkonu funkce v předchozím kalendářním roce. Pokud dojde k ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře, pak je tento povinen podat výstupní oznámení (§ 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů) ve lhůtě do 30 dnů ode dne zápisu ukončení výkonu funkce do Centrálního registru oznámení podpůrným (zapisujícím) orgánem, a to za období výkonu funkce v kalendářním roce, ve kterém došlo k ukončení výkonu funkce.

18. Má podpůrný orgán zapsat ukončení výkonu funkce do CRO u těch osob, které od 1. 7. 2022 na základě novely zákona o střetu zájmů nejsou veřejnými funkcionáři?

Ne. Od 1. 7. 2022 nesplňují tzv. neuvolnění místostarostové „jedničkových" obcí a neuvolnění členové rady „jedničkových" a „dvojkových" obcí definici veřejného funkcionáře ve smyslu zákona o střetu zájmů. Z Centrálního registru budou zápisy těchto osob spolu s podanými oznámeními, které se týkají výlučně dané funkce, vymazány ze strany Ministerstva spravedlnosti. Podpůrný orgán proto nebude provádět zápis ukončení výkonu funkce a osobám, které byly veřejnými funkcionáři, nevznikne povinnost podat výstupní oznámení (ani průběžné oznámení za část roku 2022).

19. Sporné otázky řešené podpůrnými orgány při zápisech veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení.

i. zastupování, resp. pověření

• Je-li osoba pouze tzv. pověřena určitou funkcí (např. pověření k zastupování ředitele odboru ministerstva či jiného ústředního orgánu), pak tato skutečnost sama o sobě neznamená, že se jedná o veřejného funkcionáře ve smyslu § 2 odst. 1 nebo 2 zákona o střetu zájmů. Pověřený zástupce nepodává oznámení podle zákona o střetu zájmů, pokud sám nemá (resp. již neměl) povinnost podávat své oznámení z titulu výkonu veřejné funkce. Pověřená osoba nemá tuto povinnost bez ohledu na délku doby, po kterou pověření trvá, i bez ohledu na to, zda je daná funkce trvale obsazena či nikoliv. Zastupovaný veřejný funkcionář má naproti tomu i nadále povinnost podávat průběžné oznámení. Podpůrný (zapisující) orgán tedy v tomto případě nebude žádné změny zapisovat.

ii. zařazení mimo výkon služby

• Pokud je veřejný funkcionář zařazen mimo výkon služby, nicméně nedošlo k ukončení služebního poměru (obdobně také v případě pracovního poměru) a současně služební (pracovní) místo, na němž je veřejná funkce vykonávána, nebylo zrušeno, nedošlo tím k ukončení výkonu funkce ve smyslu § 12 odst. 3 zákona o střetu zájmů. Proto podpůrný (zapisující) orgán zařazení mimo výkon služby do registru nezapisuje a veřejnému funkcionáři nevzniká povinnost podat výstupní oznámení. Zůstává naopak zachována povinnost veřejného funkcionáře podat do 30. června následujícího roku za tuto funkci průběžné oznámení.

• Odlišný postup se uplatní v případě, že je veřejný funkcionář postaven mimo výkon služby a jeho místo je zrušeno; v tomto případě se jedná o ukončení výkonu funkce veřejného funkcionáře a podpůrný (zapisující) orgán provede zápis ukončení výkonu funkce do Centrálního registru oznámení s navazující povinnosti veřejného funkcionáře učinit výstupní oznámení.

iii. reorganizace a přesun veřejného funkcionáře v rámci organizační struktury

• V případě, kdy došlo ke změně úrovně řízení a např. z funkce vedoucího odboru přejde veřejný funkcionář nově na funkci vedoucího oddělení po úspěšném absolvování výběrového řízení, a je tedy ze staré funkce odvolán a do nové jmenován, je třeba tuto skutečnost zapsat do Centrálního registru oznámení jako ukončení výkonu funkce a, bude-li veřejný funkcionář i po této změně nadále v pozici veřejného funkcionáře s povinností podávat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů, současně jako zahájení výkonu nové funkce. S těmito zápisy je spojena povinnost podpůrného (zapisujícího) orgánu informovat veřejného funkcionáře o provedeném zápisu, jakož i o datu, do kdy má povinnost podat výstupní, popř. vstupní oznámení.

• Jde-li v případě působení veřejného funkcionáře pouze o změnu názvu pozice, sloučení či rozdělení útvarů, přičemž zaměstnanec – veřejný funkcionář – zůstává na stejné řídící úrovni a není tedy ze své původní funkce odvolán a do nové jmenován, nejedná se o zánik (a případný vznik) funkce. Podpůrný (zapisující) orgán v tomto případě tedy nebude žádné změny do Centrálního registru oznámení zapisovat.

iv. komunální volby a opětovné zvolení veřejného funkcionáře

• Veřejnému funkcionáři, který vykonával funkci uvolněného zastupitele a nebyl zároveň starostou, místostarostou nebo členem rady, skončí výkon funkce prvním dnem voleb. Mandát (znovu) zvolenému zastupiteli vzniká v den, kdy byl zvolen uvolněným zastupitelem na zasedání zastupitelstva (typicky na ustavující schůzi zastupitelstva). Podpůrný (zapisující) orgán tak podle výše uvedených kritérií zapíše do Centrálního registru oznámení ukončení výkonu funkce za předchozí volební období a zapíše (přidá) zahájení výkonu funkce pro nové volební období.

• Jedná-li se o starostu, místostarostu nebo člena rady (uvolnění či neuvolnění), jejich (stará) funkce skončí vždy až dnem, kdy nově zvolené zastupitelstvo zvolí na svém zasedání nové vedení – členy rady, včetně starosty a místostarosty. Bude-li starosta, místostarosta nebo člen rady na zasedání do funkce zvolen, jde v jeho případě o zahájení výkonu nové funkce, a to i v případě znovuzvolení. Podpůrný (zapisující) orgán je v takovém případě povinen zapsat do registru jak ukončení výkonu předchozí funkce (datum ukončení zpravidla bude datum ustavujícího zasedání zastupitelstva), tak zahájení nové funkce (opět se bude jednat zpravidla o datum konání ustavujícího zasedání zastupitelstva). Důležité v této souvislosti je, aby podpůrný orgán nepřepisoval či se nepokoušel o mazání předchozí funkce, ale přidal funkci novou.

20. Jak má podpůrný orgán postupovat v případě, že veřejný funkcionář zemřel?

V případě, že veřejný funkcionář v období výkonu funkce zemřel, podpůrný orgán do profilu dané osoby v Centrálním registru oznámení zapíše datum úmrtí jako datum ukončení výkonu funkce.

Nesplnění oznamovací povinnosti v souvislosti s provedeným zápisem ukončení funkce (tj. nepodání výstupního oznámení, příp. průběžného oznámení) již samozřejmě nebude ze strany Ministerstva spravedlnosti oznámeno správnímu orgánu.

Důvod ukončení výkonu funkce, v tomto případě úmrtí, není třeba Ministerstvu spravedlnosti hlásit.

FAQ - Podpůrný orgán

Můžeme si u vás uložit cookies?