Přejít k obsahu

Městský soud v Praze

Agregátor obsahu Agregátor obsahu

Městský soud v Praze

 

Budova Spálená

Centrum Městského soudu v Praze se nalézá v historické soudní budově na Karlově náměstí ve Spálené ulici č. 2, kde je sídlo vedení Městského soudu. Tato nová soudní budova na Karlově náměstí v těsné blízkosti Novoměstské radnice byla postavena v roce 1903 podle plánů vídeňského architekta Főrstra.

Budova byla původně projektována pro potřeby zemského soudu trestního, který ji užíval do roku 1933, kdy byl krajský soud trestní přemístěn do nové soudní budovy na Pankráci. Správu budovy převzal okresní soud trestní, který ji spravoval i po roce 1948. Tehdy byl tento soud přejmenovaný na lidový soud trestní. V jeho péči byl až do března 1960, kdy starost o budovu převzal nově vzniklý městský soud v Praze ke dni 1. dubna 1960. Ustanovení městského soudu odstartoval zákon Národního shromáždění ze dne 9. dubna 1960, ve kterém se uvádí v §2: „Území hlavního města Prahy tvoří samostatnou územní jednotku; dělí se na deset obvodů. Zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení."

Výstavba nového justičního paláce v Praze pro zemský soud trestní byla povolena výnosem c. k. místodržitelství pro Království české ze dne 14. prosince 1900 a tímto výnosem byly také schváleny plány na stavbu budovy. Kolaudace budovy byla provedena dne 22. června 1903. Původně byla tato stavba projektována jako nová porotní síň pro zemský soud trestní a ostatní místnosti byly určeny pro soudce a soudní úředníky. Dne 31. července 1928 byly dokončeny všechny práce spojené s nástavbou třetího patra. V budově byly vyčleněny i byty pro zřízence a vězeňské dozorce. Od té doby se zde vystřídalo mnoho justičních složek od nejnižších stupňů až po bývalý unitární Nejvyšší soud.Jednou z mnoha zajímavostí, které se pojí s budovou Městského soudu v Praze ve Spálené ulici, je skutečnost, že zde u trestního soudu v roce 1907 absolvoval svoji druhou polovinu povinné právní praxe Franz Kafka.

 

Budova Slezská

V rozmezí let 1926–1928 byla postavena tato budova původně jako palác Čs. Tabákové režie č. p. 2000, Slezská 9, Sázavská 23 podle projektu architekta Aloise Dryáka. Jedná se o čtyřpatrovou rozsáhlou trojkřídlou budovu o dvou nárožích nepravidelného půdorysu. Autorem fasády a reliéfů je Josef Jiříkovský. Reliéfní výzdobu vrat a schodišťové podesty projektoval Jaroslav Horejc.

Objekt je nemovitou kulturní památkou, zapsanou v středním seznamu kulturních památek pod r. č. U.s.100265/2335 a je v památkové zóně Vinohrady, Žižkov, Vršovice, prohlášené vyhláškou HMP č.10/1993 Sb., o prohlášení části území hl. m. Prahy za památkové zóny a o určení podmínek jejich ochrany. V budově se později vystřídala řada institucí mj. Generální ředitelství hutnictví železa, Federální výbor životního prostředí. Federální ministerstvo hospodářství, jako majitel nemovitosti, uzavřelo dne 31. 12. 1992 smlouvu s ministerstvem spravedlnosti ČR o převodu vlastnictví a práva hospodaření. Následující smlouvou ze dne 1. 1. 1993 převedlo Ministerstvo spravedlnosti ČR svá práva na Krajský obchodní soud. V letech 1993–2001 sídlil v této budově Krajský obchodní soud, od roku 2001 je pak v této budově obchodní agenda Městského soudu v Praze.