23.08.2023 Představení legislativních návrhů k nesporným rozvodům, výživnému a násilí na dětech

Na Ministerstvu spravedlnosti se dnes uskutečnilo pracovní setkání, jehož tématem byly legislativní návrhy k nesporným rozvodům, výživnému a násilí na dětech. Setkání se zúčastnili náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav a poslankyně Eva Decroix.

„Ministerstvo spravedlnosti ve spolupráci s poslankyní Evou Decroix zpracovalo legislativní návrh zákona, kterým se mění občanský zákoník a další související zákony. Plníme tak další z bodů Programového prohlášení, podle něhož vláda podpoří konsensuální řešení rodičovských konfliktů. Navrhovaná opatření směřují ke zjednodušení a zrychlení rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu," uvedl na setkání náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.

„Hlavním důvodem změny legislativy je zájem o rodinu. Rodina se vyvíjí, mění se formy soužití. Zákony však toto nereflektují. Návrh stojí na dvou pilířích, na jedné straně je respekt k manželství jako instituci a druhým pilířem je liberalizace procesu ukončení manželství. Návrhem se snažíme docílit toho, aby byl rozvod levnější, rychlejší a současně také přátelštější," doplnila poslankyně Eva Decroix.

Návrh reformy rozvodů

U rozvodů se navrhují následující opatření:

• Zrušit obecný požadavek na zjišťování příčin rozvratu manželství.
• Zavádí se smluvený rozvod ve formě sloučeného řízení rozvodového a opatrovnického, který v případě shody manželů umožňuje vyslovení rozvodu v rámci jednoho řízení, namísto dvou dosavadních.

Zachován má být požadavek, podle něhož je podmínkou rozvodu manželství soudní úprava poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu. I v případě smluveného rozvodu má být zachována podmínka schválení dohody manželů o úpravě poměrů nezletilého dítěte soudem.

Zastoupení dítěte kolizním opatrovníkem v řízení týkajícím se úpravy jeho poměrů a v řízení péče soudu o nezletilé obecně by již nadále nemělo být obligatorní.

Nastavení soudních poplatků podporující smírné a rychlé způsoby řešení záležitostí manželů a dítěte.

„Upravit se dále navrhuje také předběžná úprava poměrů dítěte. Do občanského zákoníku se vkládá   ustanovení upřesňující, že důstojnosti dětí se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření. Jedná se deklaratorní právní úpravu, žádné sankce pro rodiče se nezavádí. Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů," doplnila Eva Decroix.

Výživné - dekriminalizace

Neplacení výživného vnímá Ministerstvo spravedlnosti jako velmi závažnou problematiku. Dotýká se především matek samoživitelek, jak ukazují statistky. V nich se dále uvádí:

• Neplacení výživného je problémem významně regionálně podmíněným. Častěji se vyskytuje a závažnější dopady má v určitých krajích (Ústecký, Moravskoslezský). V jiných krajích je jeho význam a dopady marginální (Zlínský, Vysočina).
• Míra a dopady neplacení výživného jsou významně závislé na ekonomickém cyklu. Svědčí o tom kupříkladu porovnání údajů o počtu objasněných trestných činů zanedbání povinné výživy v letech konjunktury (2007 – 10 223 a 2018 – 8 347) a v letech hospodářské krize (2011 – 15 288).
• Převažuje počet případů, kdy je neplacení výživného řešeno cestou trestní represe, v porovnání s případy, kdy je vymáháno exekučně.

Za neplacení výživného aktuálně hrozí, pokud vyživovaná osoba není vystavena nebezpečí nouze, 1 rok odnětí svobody, pokud se pachatel úmyslně vyhýbá plnění této povinnosti, tak 2 roky odnětí svobody. Pokud však tímto jednáním pachatel vystaví vyživovanou osobu, tj. nejčastěji nezletilé dítě, nebezpečí nouze, může mu být uložen trest odnětí svobody v délce až 3 roky. Trest ale nesplňuje daná očekávání. Ve věznicích většina z těchto odsouzených nepracuje a jejich dluh narůstá. Alarmující je u těchto případů i recidiva, která dosahuje až 50 %.

„V plánované novele trestního zákoníku tedy navrhujeme ponechat tento trestný čin jen pro nejzávažnější případy a zároveň maximální délku trestu snížit. Novela trestního zákoníku proto ponechává jako trestný čin pouze úmyslné neplacení výživného, a to jen v případě, že dítě by bylo vydáno nebezpečí nouze," vysvětluje náměstek Antonín Stanislav.

Násilí na dětech

Evropský výbor pro sociální práva shledal, že v českém právním řádu není výslovně ani prostřednictvím jasné a přesné judikatury zakotvena nepřijatelnost všech forem tělesných trestů na dětech, které mohou ovlivnit jejich fyzickou integritu, důstojnost, rozvoj a duševní pohodu. Zákonná úprava tedy dovoluje tělesné tresty z výchovných důvodů a postihuje jen takové, které dosáhnou zvláštního stupně závažnosti, čímž Česká republika porušuje článek 17 Evropské sociální charty.

„Tělesné tresty dětí jsou nejen dle mezinárodních standardů v rozporu s lidskou důstojností. Jsou nepřijatelné, a to i v domácím prostředí. Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání. Např. Švédsko příslušnou legislativu přijalo v roce 1979, Německo v roce 2000, Maďarsko v roce 2004 a Polsko v roce 2010," uvádí náměstek ministra spravedlnosti.

Podoba právní úpravy v občanském zákoníku:

• Rozhodnutí by mělo být implementováno deklaratorní právní úpravou, nikoli zavedením nových postihů pro rodiče, kteří se ojediněle k fyzickému usměrnění dítěte uchýlí.
• Souběžně by měla být přijata nelegislativní opatření v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí, jakými jsou osvěta, kampaně k pozitivnímu rodičovství a zejména dostupné podpůrné služby pro rodiče a děti.
• Změna občanského zákoníku by mohla být poměrně prostá. Občanský zákoník již nyní při úpravě vztahu dítěte a rodiče obsahuje ustanovení, která nemají povahu právního pravidla vymáhaného pod hrozbou sankce, ale představují spíše deklaraci určitého cílového, chtěného stavu, např. že „rodiče mají být všestranně příkladem svým dětem" nebo „dítě je povinno dbát svých rodičů". Obdobným způsobem by bylo možno zakotvit nepřijatelnost tělesného i psychického trestání.

„Cílem tedy není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů," doplňuje Antonín Stanislav.

Mgr. Vladimír Řepka, tiskový mluvčí Ministerstva spravedlnosti

23. srpna 2023