obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Civilní legislativa

I. Legislativní změny z poslední doby

Novela občanského soudního řádu, zákona o zvláštních řízeních soudních a některých dalších zákonů (zákon č. 296/2017 Sb.)

Novela má dělenou účinnost: převážná část ustanovení nabyla účinnosti dnem 30. 9. 2017, s výjimkou ustanovení týkajících generátoru přidělování insolvenčních věcí, která nabydou účinnosti dnem 1. 3. 2019.

V úpravě občanského soudního řádu došlo ke změně věcné příslušnosti z okresních soudů na krajské v některých věcech zejména týkajících se obchodních korporací, zvýšení skládané jistoty v případě opakovaného podání návrhu na předběžné opatření, připuštění posuzování místní příslušnosti u žalovaných fyzických osob subsidiárně dle místa jejich trvalého pobytu, zavedení podrobnější právní úpravy využití videokonferenčního zařízení v civilním řízení, vytvoření opravného prostředku proti předběžným opatřením, která pozbyla účinků nebo byla zrušena (reakce na judikaturu Evropského soudu pro lidská práva) či byl rovněž nově upraven výkon rozhodnutí vyklizením bytu. Dále byly zavedeny dílčí změny v úpravě dovolání, které směřují ke snížení nápadu věcí na Nejvyšší soud a podpoře podmínek pro jeho rozhodovací činnost v otázkách se skutečným judikatorním přesahem.

Přijatá právní úprava se rovněž dotkla zákona o zvláštních řízeních soudních. Zejména se umožnilo soudu vyslovit v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu, že rozsudek je předběžně vykonatelný i bez výslovného návrhu účastníků, odstranila se možnost jmenovat opatrovníkem dítěte orgán sociálně právní ochrany dětí v případech, kdy tento orgán podal návrh na zahájení řízení, nebo se postavilo najisto, kdy je rozhodováno usnesením a kdy rozsudkem v řízení péče soudu o nezletilé. Taktéž byl v návaznosti na dříve přijatou novelu občanského zákoníku provedenou zákonem č. 460/2016 Sb. vyjasněn procesní režim rozhodování o úrocích z prodlení s placením pohledávky výživného. Podle něj bude možné v případě nezletilých dětí o této otázce rozhodnout na návrh již v samotném řízení o jejich výživě, a to i podmíněně ve vztahu k dávkám splatným v budoucnu.

Změny v zákoně o soudních poplatcích mají za cíl prohloubit regulační funkci soudních poplatků a administrativně ulevit soudům zrušením možnosti zaplatit soudní poplatek ještě do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení.

Zákon také obsahuje novelu zákona o soudech a soudcích, která má zakotvit přidělování insolvenčních věcí na soudech s využitím programových prostředků a na principu náhodnosti v zájmu posílení principu zákonného soudce. Dále došlo ke zrušení výlučné příslušnosti Obvodního soudu pro Prahu 2 na trestné činy v dopravě.

 

Změna některých zákonů v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti (zákon č. 303/2017 Sb.)

Tato úprava bude mít s účinností od 1. 1. 2018 za následek změnu občanského zákoníku a dalších devíti zákonů, která z právního řádu odstraní institut statusu veřejné prospěšnosti. Samotné vymezení veřejně prospěšné právnické osoby zůstává v občanském zákoníku zachováno (§ 146). Vypuštěna nicméně byla úprava předvídající přijetí zákona, který by měl stanovit podmínky, za nichž má veřejně prospěšná právnická osoba právo na zápis statusu veřejné prospěšnosti do veřejného rejstříku. Důvodem daných změn je poznání vzešlé z opakovaných snah o přijetí prováděcího zákona, které ukázalo neochotu jednotlivých resortů spojit se zápisem statusu odpovídající benefity a nesouhlas neziskových organizací se zvýšenou administrativní zátěží bez takového odpovídajícího protiplnění. Rovněž tak byla eliminována budoucí administrativní zátěž soudů, které by rozhodovaly o otázkách statusu veřejné prospěšnosti.

 

Nový zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (zákon č. 262/2017 Sb.)

Zákon nabyl účinnosti 1. 9. 2017. Transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/104/EU o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži.

Cílem je usnadnit osobám poškozeným některými delikty v oblasti hospodářské soutěže možnost domoci se náhrady škody. Předmětem úpravy je tedy zejména zavedení pravidel pro tzv. soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, a to prostřednictvím žalob o náhradu škody, kterými se poškození domáhají proti škůdcům náhrady škody způsobené dohodou soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení. Zavádí se rovněž speciální řízení o zpřístupnění důkazních prostředků, které má vést k odstranění důsledků tzv. informační asymetrie, kdy se poškozený v důsledku svého informačního deficitu není s to bránit žalobou o náhradu škody následkům deliktního jednání škůdce.

 

Novela občanského zákoníku

Pod č. 460/2016 Sb. byl publikován zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Obsahem zákona jsou tyto dílčí změny civilního kodexu a souvisejících předpisů:

 

1.      úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let, aby se umožnilo nezletilým zřídit pracovněprávní vztah již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky, dále aby byla odstraněna nejistota na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobená možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením 16 let zaměstnance ukončit;

2.      úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob, prodloužení doby, na niž lze svéprávnost nejdéle omezit, ze tří na pět let, aby bylo možné napříště lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebyly tak vystaveny častému opakovanému přezkumu, a prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu a zvážení možnosti uplatnit do budoucna méně omezující opatření;

3.      vyjasnění pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách, aby již bylo napříště zřejmé, že i tyto pitvy lze za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách provádět i bez souhlasu zemřelého;

4.      zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady;

5.      odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu;

6.      odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkursu, nikoli zjištěním úpadku;

7.      usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené ve formě veřejné listiny;

8.      zavedení evidence svěřenských fondů;

9.      snížení nejvýše přípustné výše peněžité jistoty za splnění povinnosti zaplatit nájemné a jiných povinností vyplývajících z nájmu bytu a domu z šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek;

10.  zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku;

11.  vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech;

12.  vyjasnění, že součástí pozemku nejsou liniové stavby nebo jiné předměty, jež pravidelně zasahují více pozemků;

13.  připuštění vzniku práva na zaplacení úroku z prodlení v případě výživného, které bylo dosavadní judikaturou spíše odpíráno (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 k problematice rozhodování o výživném pro nezletilé děti, sp. zn. Cpjn 204/2012);

14.  znovuzavedení předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci;

15.  odstranění nedostatku v transpozici směrnice o timeshare;

16.  změny související s pracovněprávními vztahy týkající se úpravy započtení proti pohledávce mzdy, platu nebo odměny z dohody a dále úpravy dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Cílem je stanovení jediného limitu nejvýše přípustné výše započtení a srážek proti daným pohledávkám;

17.  změna prodlužující lhůtu k vystěhování z bytu zvláštního určení ze tří měsíců na šest měsíců v případě osob, které byly členy nájemcovy domácnosti, žily v bytě ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt. Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak;

18.  změny přístupu k evidenci odborových organizací zavádějící zejména stejný režim pro zánik odborové organizace a změnu o ní zapsaných údajů, který platí pro jejich vznik,

19.  vypuštění povinnosti právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem pověřit jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům.

 

Část zákona týkající se prodloužení lhůty pro přezkum případů osob dříve omezených na svéprávnosti nabyla účinnosti dnem 30. 12. 2016. Zbývající část zákona nabyla účinnosti dnem 28. 2. 2017, s výjimkou úpravy evidence svěřenských fondů, která nabyla účinnosti dnem 1. 1. 2018.

 

Pod č. 64/2017 Sb. byl publikován zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Hlavním cílem změn je důsledná ochrana práv účastníků insolvenčního řízení, posílení dohledových pravomocí ministerstva nad insolvenčními správci, snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů, regulace subjektů poskytujících služby v oblasti oddlužení a intenzivnější ochrana před podáváním tzv. šikanózních insolvenčních návrhů.

 

Přijaté změny se dotýkají zejména těchto oblastí:

 

1.      Zamezení masivnímu zřizování fiktivních nebo nefungujících provozoven insolvenčními správci za účelem zvýšení nápadu nových insolvenčních věcí v oblasti oddlužení. Zákonem se mění systém přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení. Insolvenčnímu správci budou případy přidělovány v obvodech všech krajských soudů, kde bude mít své sídlo nebo provozovnu. Insolvenčnímu správci tak bude umožněno být v každém z osmi soudních krajů zapsán v kolečku pro konkurs a v kolečku pro oddlužení. U veřejných obchodních společností bude počet zápisů v kolečku odvislý od počtu ohlášených společníků.

2.      Posílení kompetencí Ministerstva spravedlnosti při dohledové činnosti nad výkonem funkce insolvenčních správců a zefektivnění možnosti insolvenční správce za zjištěná pochybení sankcionovat. Cílem zákona je zajistit, aby ministerstvo bylo schopno vykonávat kontrolní a správněprávní pravomoc nad výkonem funkce insolvenčního správce v obecné rovině.

3.      Nedostatečná transparentnost insolvenčních řízení, která by účinně bránila a předcházela korupčním praktikám. Zavádí se předkládání některých dokumentů ve strojově čitelné podobě (např. soupis majetkové podstaty, seznam přihlášených pohledávek, konečnou zprávu a zprávu o plnění reorganizačního plánu). Údaje budou sloužit insolvenčnímu soudu v konkrétním insolvenčním řízení i ministerstvu při analytické práci s daty. Další oblast opatření se týká zneužití věřitelského postavení netransparentními subjekty k újmě skutečných věřitelů.

4.      Přetíženost soudního aparátu insolvenčních soudů agendou oddlužení. Přesun řady činností (např. zjišťování skutkových okolností významných pro posouzení návrhu na povolení oddlužení) z insolvenčního soudu na insolvenčního správce.

5.      Nemožnost regulovat či jakkoli postihovat komerční subjekty, které typicky fyzickým osobám ve velmi tíživé finanční situaci obvykle za zcela nepřiměřenou úplatu přislíbí zpracování nekvalitního insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Zavádí se povinné zastoupení dlužníků k podání návrhu dvěma okruhy osob: a) advokáty, insolvenčními správci nebo notáři, b) tzv. akreditovanými osobami (veřejně prospěšné právnické osoby).

6.      Nedostačující ochrana před podáváním věřitelských šikanózních insolvenčních návrhů. Zavádí se předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu a možnost jeho odmítnutí v režimu utajení, dále povinnost některých insolvenčních navrhovatelů kvalifikovaně doložit svou splatnou pohledávku, povinnost insolvenčního navrhovatele složit zálohu na náklady řízení, zvýšení horní hranice pokuty za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh a další opatření.

Tento zákon nabyl účinnosti dne 1. 7. 2017.

 

 

II. Legislativní návrhy a záměry

Návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách

Ministerstvo spravedlnosti vypracovalo návrh věcného záměru zákona o hromadných žalobách. Tento návrh je v současnosti projednáván v meziresortním připomínkovém řízení. Základním cílem věcného záměru je zavedení komplexní a ucelené procesní úpravy kolektivní ochrany individuálních práv, jež ve stávajícím právním řádu chybí. K obdobnému kroku ostatně nabádá i Evropská komise (Doporučení 2013/396/EU o společných zásadách pro prostředky kolektivní právní ochrany týkající se zdržení se jednání a náhrady škody v zemích EU).

Jak zjistilo Ministerstvo spravedlnosti z dotazníkového šetření, vznikají v každodenním životě nároky, které se u soudu nevyplatí vymáhat. Jde zejména o nároky spotřebitelů vzniklé nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, nároky podnikatelů, kteří jsou obětí nekalé soutěže, nároky vznikající z porušení práva životního prostředí či v pracovně-právních vztazích. Tyto nároky jsou specifické tím, že zpravidla samostatně nedosahují vysoké výše. Náklady případného soudního řízení by tak výrazně převýšily hodnotu vymáhaného plnění. Z tohoto důvodu nejsou mnohdy dotčenými osobami ani uplatňovány. Těchto nároků, které se vyznačují stejným nebo obdobným právním i skutkovým základem, je však mnoho a ve svém souhrnu vytvářejí značnou celospolečenskou škodu. Vedle toho lze spatřovat nedostatky i ve chvíli, kdy se tyto nároky začnou uplatňovat – soudy jsou zbytečně zavaleny stejnými či podobnými žalobami, musí se toutéž věcí zabývat opakovaně, přitom by vše bylo možné vyřešit v jediném soudním řízení. Náklady rostou státu i stranám řízení, vzniká riziko nejednotnosti rozhodování.

Cílem uvažované úpravy je zavést procesní prostředek, který by vymáhání vybraných nároků usnadnil, a odstranil tak dlouholetý nedostatek české právní úpravy. Tyto nároky by přitom měly být vymáhány v jediném soudním řízení, aby došlo k racionalizaci soudního procesu, podpoře procesní ekonomie, úspoře na straně soudu i obou stran sporu a konečně k zajištění jednotného rozhodování.

Návrh věcného záměru počítá s přijetím samostatného zákona, který by do právního řádu České republiky zavedl institut hromadné žaloby uceleně. Při přípravě návrhu byl brán zřetel především na zahraniční zkušenosti, které ukazují, co se v praxi osvědčilo a co naopak nikoliv. Na podkladě zmíněných komparativních analýz bylo vyhodnoceno, že alternativy, které odpovídají americké úpravě class action, jsou z hlediska dosažení cílů nejvíce vhodné. Návrh věcného záměru se tedy přiklání k řešení obecnému založenému na principu opt-out (výjimečně opt-in), přičemž věcná působnost zákona nebude v zásadě omezena na vybraný segment společenské problematiky. Advokát jako zástupce člena skupiny bude mít v řízení posílenou úlohu. Stejně tak posílena bude i úloha soudce, a to zejména při rozhodování o průběhu řízení a v oblasti dohledu nad činností advokáta.

 

Teze věcného záměru civilního řádu soudního

Ministerstvo spravedlnosti uveřejnilo podrobný a ucelený dokument, který by měl být základem věcného záměru civilního soudního řádu, zpracovaný přizvanými odborníky na civilní právo procesní, za spolupráce Ministerstva spravedlnosti.

Potřeba přijetí nového předpisu upravujícího civilní řízení soudní vychází z předpokladu, že je dlouhodobě neudržitelné zachování stávajícího občanského soudního řádu, který vznikal v jiných společensko-politických poměrech, byl poplatný své době a založený na pojetí dnes zastaralém. Ani po roce 1989 se nepodařilo mnohé jeho nedostatky odstranit. Množství pozdějších novel postrádajících často jednotnou koncepci naopak prohloubilo nepřehlednost občanského soudního řádu a jeho vnitřní rozpornost.

Nový kodex by ovšem podle připraveného koncepčního materiálu neměl přinést revoluci, ale evoluci. To, co se z předchozí úpravy osvědčilo, bude v potřebném rozsahu zachováno. Inspiračním zdrojem byl především rakouský civilní řád soudní (Zivilprozessordnung), který platil rovněž na našem území do roku 1950. Na rozdíl od současného občanského soudního řádu bude nový civilní řád soudní založen na jasné koncepci, která je důsledně promítnuta do jednotlivých institutů a pravidel. Díky tomu bude nový civilní řád soudní představovat funkční celek, jehož interpretace a aplikace bude snazší, než je tomu dosud. Nový civilní řád soudní by měl být přitom postaven na těchto pilířích:

·         Zda bude řízení zahájeno a co se v něm bude projednávat, je ponecháno stranám. Soud nemá v řízení v prvním stupni ani v řízení o opravných prostředcích rozhodovat o něčem jiném, než mu strany předložily. Stejně tak má být v rukou stran, zda řízení o přípustné žalobě má z jejich vůle skončit jinak než kontradiktorním rozsudkem.

·         Žalobce v žalobě tvrdí, že mu náleží určitý nárok, žalovaný se tomu brání. Je proto v zájmu samotných stran, aby skutečnosti odůvodňující jejich stanoviska tvrdily a prokázaly. Důležité skutečnosti nesmí strany zatajovat ani o nich lhát, neboť by tím byla ohrožena věcná správnost soudního rozhodnutí a řízení by vůbec neplnilo svůj účel – spravedlivou ochranu skutečných práv. V zájmu objasnění pravdy se soudu umožňuje aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu.

·         Rozhodnutí soudu musí být věcně správné, zároveň však nesmí přijít příliš pozdě. Teze věcného záměru proto obsahují řadu institutů, které mají za cíl urychlit řízení a samozřejmě též snížit náklady s ním spojené. Zároveň se ale dbá o to, aby těmito opatřeními nebyla ohrožena věcná správnost rozhodnutí.

·         Rychlosti řízení významně prospívá zcela jinak pojatý systém opravných prostředků, včetně např. změny koncepce dovolání, rozlišení odvolání a stížnosti, zavedení tzv. vyhrazené (odložené) stížnosti či přísného zákazu novot v odvolacím a stížnostním řízení.

Příslušný dokument byl zveřejněn na internetových stránkách crs.justice.cz za účelem konzultace s odbornou i jinou zainteresovanou veřejností. Internetová aplikace umožňuje uživatelům vkládat komentáře i dotazy k jednotlivým tezím materiálu.

 

Nový návrh zákona o ochraně spotřebitele

Vláda dne 18. 9. 2017 schválila věcný záměr nového zákona o ochraně spotřebitele. Tento materiál vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem spravedlnosti. Jeho cílem je celkové zdokonalení právní úpravy ochrany spotřebitele a posílení vymahatelnosti práv spotřebitelů v České republice. Metodou plánované regulace je soustředění úpravy ochrany spotřebitele, která je v současnosti upravena soukromoprávními i veřejnoprávními předpisy, do jednoho předpisu. Zcela nahrazen bude stávající zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. Z občanského zákoníku budou do nového zákona přenesena ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, úprava tzv. spotřebitelské kupní smlouvy, dále úprava zájezdu a potenciálně i úprava odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Účelem plánovaného zákona je zvýšení ochrany spotřebitelů, zlepšení orientace uživatelské veřejnosti v úpravě ochrany spotřebitele, zakotvení povinností a sankcí za jejich porušení na jediném místě a v tomto ohledu také posílení veřejnoprávní ochrany tam, kde je to potřeba. Koncentrace spotřebitelského práva do samostatného právního předpisu (zejména díky vyjmutí příslušných částí z občanského zákoníku) umožní pružnou reakci na potřebu implementovat novou evropskou legislativu, neboť vývoj v této oblasti na půdě Evropské unie je velmi dynamický. Zejména bude vytvořen potřebný prostor pro právní ukotvení zcela nových prvků regulace (v souvislosti s digitálním prostředím, online prodejem apod.). Takovou úpravou nebude muset být zatěžován občanský zákoník, do něhož se dosti podrobná a technicistní úprava pro jeho obecnost příliš nehodí. Konečně, prostřednictvím této změny dojde k nápravě v chybné transpozici evropských směrnic, jakož ke zdokonalení právní úpravy v jiných ohledech. Předpokládaným termínem nabytí účinnosti zákona je rok 2020.

Návrh novely vyhlášky č. 323/2013 Sb., o náležitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku, a návrh novely nařízení vlády č. 351/2017 Sb., v souvislosti s nově zřizovanými evidencemi svěřených fondů a skutečných majitelů

Novelami rejstříkového zákona č. 368/2016 Sb. a 460/2016 Sb. se k 1. 1. 2018 zřídí evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích právnických osob a svěřenských fondů (tzv. evidence skutečných majitelů).

Cílem navrhované novely vyhlášky je v návaznosti na tuto úpravu stanovit náležitosti formulářů pro podávání návrhů na zápis do nově vzniklé evidence svěřenských fondů a evidence skutečných majitelů a též náležitosti formuláře v případě změny či výmazu údajů o odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů nebo mezinárodní organizaci zaměstnavatelů. Dále by měly být nově ve vyhlášce upraveny podrobnosti týkající se způsobu dálkového přístupu k údajům v evidenci skutečných majitelů a neveřejným údajům v evidenci svěřenských fondů.

Stávající ustanovení nařízení o veřejném rejstříku by měla být aplikovatelná i v případě evidence svěřenských fondů, formulář pro zápis do evidence skutečných majitelů bude možné vyplnit výhradně elektronicky a zaslat takový formulář soudu lze jak v elektronické, tak v listinné podobě.

 

III. Nové předklady do angličtiny  

Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhotovilo anglický překlad nového zákona č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže ve znění účinném od 1. 9. 2017. Překlad má jen informativní charakter, závazné je pouze české znění publikované ve Sbírce zákonů. Dostupný zde v anglickém a českém znění, zde v tabulkové verzi bez poznámek pod čarou.

Ministerstvo spravedlnosti vyhotovilo neoficiální anglický překlad zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném od 1. 1. 2018. Dostupný zde nebo na stránkách rekodifikace. Překlad má jen informativní charakter, závazné je pouze české znění publikované ve Sbírce zákonů.