obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Podoba a funkce registru; role Ministerstva spravedlnosti

 

Základní informace:

Ministerstvo spravedlnosti se s účinností od 1. 9. 2017 stalo podle § 11 odst. 5 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro oblast střetu zájmů, a dále podle § 13 odst. 1 a § 14 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o střetu zájmů“) centrálním evidenčním orgánem pro oznámení podávaná veřejnými funkcionáři a správcem Centrálního registru oznámení.

Na základě zákona o střetu zájmů tak došlo ke zřízení Centrálního registru oznámení jakožto informačního systému veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, který Ministerstvo spravedlnosti využívá k výkonu veřejné moci v oblasti střetu zájmů. Na Centrální registr oznámení se zároveň vztahují specifické podmínky pro tvorbu a provoz informačních systémů obsažené v zákoně č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů. Zveřejněné osobní údaje jsou v Centrálním registru oznámení vedeny tak, aby nebylo možné jejich automatizované ukládání v internetových vyhledávačích (indexování).

 

Evidence veřejných funkcionářů a oznámení:

Centrální registr oznámení obsahuje úplnou evidenci všech veřejných funkcionářů podle § 2 zákona o střetu zájmů s oznamovací povinností. Konkrétně jsou jimi:

1/ § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů

a) poslanec Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky (dále jen "poslanec"),

b) senátor Senátu Parlamentu České republiky (dále jen "senátor"),

c) člen vlády nebo vedoucí jiného ústředního správního úřadu, v jehož čele není člen vlády,

d) náměstek člena vlády nebo náměstek ministra vnitra pro státní službu,

e) vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, vedoucí Kanceláře Senátu nebo vedoucí Kanceláře prezidenta republiky,

f) inspektor Úřadu pro ochranu osobních údajů,

g) předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,

h) člen Rady Českého telekomunikačního úřadu,

i) člen Rady Energetického regulačního úřadu,

j) člen bankovní rady České národní banky,

k) prezident, viceprezident a člen Nejvyššího kontrolního úřadu,

l) předseda nebo člen Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí,

m) veřejný ochránce práv a jeho zástupce,

n) člen Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

o) člen zastupitelstva kraje nebo člen Zastupitelstva hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn,

p) člen zastupitelstva obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn nebo který před svým zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyl v pracovním poměru, ale vykonává funkce ve stejném rozsahu jako člen zastupitelstva, který je pro výkon funkce dlouhodobě uvolněn, nebo

q) starosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města nebo městské části hlavního města Prahy, místostarosta obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, zástupce starosty městské části hlavního města Prahy nebo členové rady obce, městské části nebo městského obvodu územně členěného statutárního města, městské části hlavního města Prahy, kraje nebo hlavního města Prahy, kteří nejsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni.

Na osoby uvedené v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů dopadají povinnosti podle tohoto zákona včetně povinnosti podávat oznámení vždy.

 

2/ § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů

a) ředitel bezpečnostního sboru a vedoucí příslušník bezpečnostního sboru 1. a 2. řídicí úrovně podle zvláštního právního předpisu v bezpečnostním sboru, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb,

b) člen statutárního orgánu, člen řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou členů správních rad veřejných vysokých škol a statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu, členů řídicího, dozorčího nebo kontrolního orgánu samosprávných stavovských organizací zřízených zákonem,

c) vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu právnické osoby zřízené zákonem, státní příspěvkové organizace, příspěvkové organizace územního samosprávného celku, s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost školy nebo školského zařízení,

d) vedoucí organizační složky státu, vedoucí zaměstnanec 2. až 4. stupně řízení podle zvláštního právního předpisu v organizační složce státu, s výjimkou zpravodajské služby, nebo představený podle zákona o státní službě, nejde-li o vedoucího oddělení nebo o příslušníka zpravodajské služby,

e) vedoucí úředník územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu, do úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, do krajského úřadu, do Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy,

f) soudce,

g) státní zástupce,

h) voják z povolání ve vojenské hodnosti podplukovník a vyšší vojenské hodnosti, s výjimkou příslušníků zpravodajských služeb, nebo

i) ředitel veřejné výzkumné instituce podle zákona o veřejných výzkumných institucích.

Na osobu uvedenou v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů se povinnosti podle tohoto zákona vztahují vždy, a to s výjimkou povinnosti podávat oznámení, která se na takovou osobu vztahuje pouze tehdy, jestliže v rámci výkonu činnosti (veřejné funkce) zároveň splňuje některou z následujících podmínek:

i) je oprávněna nakládat s finančními prostředky orgánu veřejné správy jako příkazce operace ve smyslu zákona o finanční kontrole, pokud hodnota finanční operace přesáhne 250 000 Kč,

ii) bezprostředně se podílí na rozhodování při zadávání veřejné zakázky nebo na rozhodování při výkonu práv a povinností zadavatele při realizaci zadávané veřejné zakázky,

iii) rozhoduje ve správním řízení, s výjimkou blokového řízení, nebo

iv) podílí se na vedení trestního stíhání. 

V Centrálním registru oznámení je možné vyhledávat podle jména a příjmení veřejného funkcionáře, podle organizace, ve které působí, podle funkce, kterou v této organizaci zastává, a podle období, za něž bylo oznámení podáno.

Centrální registr oznámení obsahuje také úplnou evidenci všech oznámení podaných veřejnými funkcionáři podle § 9 až § 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů od 1. 9. 2017. Tato oznámení mají dle dikce tohoto zákona podobu elektronických dokumentů a Ministerstvo spravedlnosti je uchovává po dobu 5 let ode dne skončení výkonu funkce daného veřejného funkcionáře; po uplynutí této lhůty s nimi naloží v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů. Oznámení podaná do 31. 8. 2017 se nebudou do registru plošně nahrávat, nýbrž zůstanou evidována v listinné podobě u předchozích evidenčních orgánů.

Výjimku z výše uvedeného tvoří oznámení soudců, jež jsou ukládána v písemné (listinné) podobě u Nejvyššího soudu, který pro tuto kategorii veřejných funkcionářů vede samostatný a oddělený registr, do něhož nelze nahlížet; informace obsažené v registru Nejvyššího soudu se neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím. Rovněž kontrolní činnost ve vztahu k soudcům a jimi podaným oznámením vykonává Nejvyšší soud samostatně.

 

Nahlížení na oznámení:

Na oznámení evidovaná v Centrálním registru oznámení má právo nahlížet kdokoliv ze strany veřejnosti. Pro tento účel lze veřejné funkcionáře rozdělit do dvou kategorií:

   i) veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů a

   ii) veřejní funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů.

Na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 zákona o střetu zájmů může veřejnost nahlížet prostřednictvím veřejné datové sítě (internetu) bez dalšího. Na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů může veřejnost nahlížet až po předchozí žádosti adresované Ministerstvu spravedlnosti, které tyto žádosti uchovává po dobu pěti let ode dne jejich podání; žádost musí obsahovat náležitosti vypočtené v § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů (v případě fyzické osoby jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresu pro doručování žadatele a v případě právnické osoby obchodní firmu nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby, a její oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby). Také rozsah údajů, které jsou k dispozici pro nahlížení, je u veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů o něco menší, než u veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 tohoto zákona (§ 14b odst. 1 zákona o střetu zájmů);

Zcela vyňaty z nahlížení jsou u všech veřejných funkcionářů datum a místo narození a identifikace nemovité věci, a dále údaje, k jejichž poskytnutí veřejné funkcionáře zákon výslovně nepovinuje (např. adresa pro doručování). Veškeré údaje vedené v registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů přitom mohou být použity a dále zpracovávány pouze za účelem zjištění případného porušení povinností při výkonu funkce veřejného funkcionáře stanovených zákonem o střetu zájmů.

Zvláštní ochranu z hlediska nahlížení mají mimo soudců také veřejní funkcionáři z řad státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů. Ani na oznámení těchto veřejných funkcionářů veřejnost nemůže nahlížet a údaje v nich obsažené se neposkytují ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.

Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace rovněž některé další orgány veřejné moci. Konkrétně jde o orgány příslušné k projednání správních deliktů podle zákona o střetu zájmů (místně příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností a Úřad pro ochranu osobních údajů), soudy, orgány činné v trestním řízení, zpravodajské služby, orgány Finanční správy a Ministerstvo financí.

 

Kontrolní činnost:

Kdokoliv ze strany veřejnosti má rovněž možnost se na Ministerstvo spravedlnosti obrátit a sdělit mu skutečnosti, které nasvědčují nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních evidovaných v registru oznámení. Ministerstvo spravedlnosti následně skutečnosti uváděné ve sdělení prošetří a na základě jemu dostupných údajů:

   i) sdělení vyhodnotí jako neopodstatněné (tj. samo nezjistí skutečnosti nasvědčující nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámení veřejného funkcionáře), nebo

   ii) sdělení vyhodnotí jako opodstatněné a předá je se všemi potřebnými podklady orgánu příslušnému k projednání přestupků v oblasti střetu zájmů (v závislosti na povaze přestupku je jím Úřad pro ochranu osobních údajů, nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností).

V případě, že Ministerstvo spravedlnosti dospěje k závěru, že je dána podstatná disproporce mezi majetkovými hodnotami nabytými veřejným funkcionářem v průběhu výkonu funkce a jeho příjmy, předá věc Finanční správě k dalšímu postupu podle § 38x a násl. zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

V případě, že Ministerstvo spravedlnosti zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, oznámí je v souladu s § 8 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu, ve znění pozdějších předpisů, státnímu zástupci nebo policejním orgánům.

Ministerstvo spravedlnosti je oprávněno provádět výše popsanou kontrolní činnost i z vlastní iniciativy. Pro kontrolní účely byl Ministerstvu spravedlnosti zákonem o střetu zájmů zřízen přístup také do dalších registrů a informačních systému veřejné správy (§ 14c zákona o střetu zájmů). Konkrétně se jedná o:

   i) základní registr obyvatel, 

   ii) informační systém evidence obyvatel, i

   ii) informační systém cizinců, 

   iv) katastr nemovitostí,

   v) centrální registr silničních vozidel,

   vi) základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci,

   vii) obchodní rejstřík a

   viii) živnostenský rejstřík. 

Vedle vlastní evidenční a kontrolní činnosti bude Ministerstvo spravedlnosti jakožto ústřední orgán státní správy pro oblast střetu zájmů poskytovat rovněž metodickou podporu veřejným funkcionářům, podpůrným orgánům a přestupkovým orgánům, která v předchozím systému kontroly střetu zájmů zcela absentovala.

Jde-li o prověřování skutečností nasvědčujících nepravdivosti nebo neúplnosti údajů uvedených v oznámeních soudců, tuto činnost vykonává Nejvyšší soud, přičemž postupuje obdobně tomu, jak postupuje Ministerstvo spravedlnosti. Soudci však na rozdíl od jiných veřejných funkcionářů nepodléhají přestupkové odpovědnosti za porušení povinností uložených zákonem o střetu zájmů, proto v případě zjištění porušení oznamovací povinnosti soudcem je možné podat toliko návrh na zahájení kárného řízení o kárné odpovědnosti dotyčného soudce dle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů.

 

 

Základní informace

Adresa

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

tel.: +420-221 997 111
fax: +420-224 919 927
ID dat. schránky: kq4aawz
IČO: 00 02 54 29
e-mail: posta@msp.justice.cz
Kontakty

facebook twitter

Otevřená data

Aplikace Otevřená data

Ministr spravedlnosti

JUDr. Robert Pelikán, Ph.D.

Ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D