obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Metodika pro orgány státní správy poukazující prostředky na zvláštní účet dle zák.č. 59/2017 Sb. o použití prostředků z majetkových trestních sankcí

Metodika Ministerstva spravedlnosti pro organizační složky státu zasílající peněžní prostředky z majetkových trestních sankcí na zvláštní účet dle zák.č. 59/2017 Sb. o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí

 

Tato metodika upravuje postup organizačních složek státu při zasílání peněžních prostředků získaných výkonem majetkových trestních sankcí či ze zpeněžování věcí propadlých či zabraných v trestním řízení na zvláštní účet dle zák.č. 59/2017 Sb. o použití peněžních prostředků z majetkových trestních sankcí (dále jen zákon).

1.0    Použitelnost metodiky

Otázku použitelnosti metodiky, tedy toho, zdali s konkrétní peněžní částkou získanou výkonem majetkové trestní sankce má být naloženo ve smyslu zákona, či dle jiné právní úpravy, posoudí pracovník příslušné organizační složky státu povolaný s danou částkou nakládat.

1.1 Hledisko časové

Dle zákona se postupuje jen u prostředků z majetkových trestních sankcí pravomocně uložených ode dne 1.1.2018 (tedy sankcí uložených rozhodnutím soudu, které nabylo právní moci dne 1. ledna 2018 či později), prostředky získané výkonem majetkové trestní sankce pravomocně uložené před datem účinnosti zákona se na zvláštní účet nepoukazují[1] a bude se postupovat dosavadním způsobem.

1.2 Hledisko věcné

Za majetkovou trestní sankci ve smyslu zákona se pokládá jen takový trest taxativně vyjmenovaný v ustanovení § 2 odst. 1 zákona, jenž byl uložen v trestním řízení o trestném činu, kterým pachatel způsobil majetkovou škodu či nemajetkovou újmu, nebo jím získal bezdůvodné obohacení. O uložení takové majetkové trestní sankce pak musí být soudem rozhodnuto v hlavním líčení či ve veřejném zasedání, do něhož si rozhodnutí o jejím uložení vyhradil ve smyslu § 230 odst. 2, odst. 3 Trestního řádu.

Sankce, uložená rozhodnutím orgánu jiného státu, byť bylo v České republice uznáno, se za majetkovou trestní sankci ve smyslu zákona nepovažuje.

Za majetkovou trestní sankci ve smyslu zákona se považuje trest propadnutí majetku, peněžitý trest a peněžité opatření, trest propadnutí věci a trestní opatření propadnutí věci, propadnutí náhradní hodnoty, ochranné opatření zabrání části majetku, ochranné opatření zabrání věci a ochranné opatření zabrání náhradní hodnoty.

 

2.0 Způsob označení peněžních prostředků zasílaných na zvláštní účet

Organizační složka státu poukazující prostředky na zvláštní účet dle zákona je označí za pomoci webové aplikace Ministerstva spravedlnosti Výnosy trestních sankcí (dále jen VTS) k tomuto účelu zřízené. Je tedy vhodné, aby každý pracovník, u nějž připadá v úvahu, že bude v rámci své činnosti poukazovat prostředky na zvláštní účet, měl zároveň zajištěn přístup do aplikace VTS, aby jak poukaz příslušné platby, tak zadání údajů do aplikace prováděla tatáž osoba.

Pomocí aplikace VTS se shromáždí údaje identifikující platbu daného dílčího výnosu z majetkové trestní sankce a vygeneruje se variabilní symbol, který umožní ztotožnit každou jednotlivou platbu došlou na zvláštní účet a opětovně ji propojit s údaji obsaženými v aplikaci.

Uživatelská příručka aplikace VTS je přílohou této metodiky[2].

                2.1 Přístupová práva k webové aplikaci Výnosy z majetkových trestních sankcí

                Přístupová práva k aplikaci VTS přiděluje odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti.

                Pracovníci justičních složek se do aplikace VTS přihlašují pomocí své služební/pracovní e-mailové adresy coby uživatelského jména a běžného hesla, které již používají. K aplikaci VTS pracovníci soudů přistupují na adrese vts.external.justice.cz[3]. Není tedy třeba, aby pracovníci justičních složek žádali o zřízení zvláštních přístupových práv k aplikaci.

                O přístupová práva pro pracovníky ostatních organizačních složek státu se žádá prostřednictvím datové schránky Ministerstva spravedlnosti u odboru odškodňování. Žádost podává představený/přímý nadřízený pracovníků, kteří budou aplikaci VTS využívat a uvede v ní jméno, příjmení, pracovní pozici, datum narození a služební/pracovní e-mailovou adresu každého z podřízených, o jehož přístup do aplikace žádá.

                Ministerstvo spravedlnosti po vyhodnocení žádosti na uvedený služební/pracovní e-mail navrženého pracovníka zašle přístupové údaje do aplikace a popis způsobu, jak k aplikaci přistupovat.

2.2 Postup před zasláním výnosu majetkové trestní sankce na zvláštní účet

Pracovník před poukazem výnosu majetkové trestní sankce po přihlášení do aplikace VTS zkontroluje pomocí vyhledávání, zdali v systému daná trestní věc již není obsažena.

Jednotlivé trestní věci identifikuje prostřednictvím označení soudu, jenž v trestní věci rozhodoval v prvním stupni a spisové značky, pod níž byla věc vedena u soudu.

Pokud jde o trestní věc v aplikaci dosud neobsaženou, založí pracovník novou věc stisknutím tlačítka „vytvořit případ“ a následným výběrem soudu a spisové značky trestní věci[4]. Spisová značka, pod níž organizační složka státu věc vymáhá, je-li od spisové značky trestní věci odlišná, se neuvádí.

Po vyhledání správné trestní věci a jejím výběru uvede pracovník identifikační údaje v oddílu „vybrané částky“ tím, že stiskne tlačítko s nápisem „vytvořit vybraná částka“ a vybere z rozvinovací roletky druh trestu nebo ochranného opatření, z nějž poukazovaná částka pochází, jméno, bydliště a datum narození pachatele nebo jiné osoby, od kterého byla peněžní částka vymožena[5] nebo získána prodejem jejich majetku, výši plnění a označení měny, v níž je platba poukazována[6]. Pokud je pracovníku známo, že poukazovanou platbou je příslušná trestní sankce trest zcela splněna, označí tento údaj také, stejně jako v případě, že se očekávají další platby, či že pracovník tuto informaci nemá[7].

 Poté stiskne tlačítko „vytvořit vybraná částka“ a aplikace vygeneruje individuální variabilní symbol, sloužící k označení poukazovaných peněžních prostředků. Aplikace umožní tento variabilní symbol uložit do schránky.

Tím jsou v dané věci úkoly příslušného pracovníka v aplikaci VTS splněny.

2.3 Zaslání peněžních prostředků na zvláštní účet

Platbu příslušné částky na zvláštní účet provede pracovník státního orgánu bankovním převodem v souladu s podmínkami České národní banky pro vedení účtu právnickým osobám a provádění platebního styku včetně podmínek pro používání služby ABO-K internetového bankovnictví, zároveň platbu označí variabilním symbolem, který po založení platby vygenerovala webová aplikace VTS. Tento individuální variabilní symbol slouží k propojení konkrétní platby s údaji zadanými ve webové aplikaci a je nutné jej zadat správně.

Nejvhodnějším postupem tedy bude vložení variabilního symbolu přímo ze schránky pomocí klávesové zkratky CTRL+V.

Na zvláštní účet se peněžní prostředky zasílají vždy bezhotovostním bankovním převodem, a to z účtu vedeného v české nebo cizí měně. V případě převodu prostředků z bankovního účtu vedeného v cizí měně bude Českou národní bankou provedena automaticky konverze na české koruny dle obchodního kurzu deviza nákup platného ke dni připsání platby. U hotovostních prostředků  v české nebo cizí měně musí státní orgán provést nejdříve vklad na svůj příslušný bankovní účet, ze kterého je neprodleně převede na zvláštní účet.

Pokud zákon hovoří o tom, že peněžní prostředky získané výkonem majetkové sankce budou zasílány neprodleně[8], rozumí tím Ministerstvo spravedlnosti, s ohledem na nutné schvalovací procesy v rámci jednotlivých organizačních složek státu, lhůtu deseti (10) pracovních dní.

2.4 Postup v případě chybně zadaných údajů či chybné platby

Zjistí-li pracovník státního orgánu, že zadal údaje do aplikace VTS chybně, případně, že poukázal na zvláštní účet částku, která není výnosem majetkové trestní sankce dle zákona, podá o tom ihned zprávu prostřednictvím datové schránky Ministerstva spravedlnosti a zároveň o této skutečnosti telefonicky informuje pracovníky odboru odškodňování Ministerstva spravedlnosti (viz. kontaktní údaje pod bodem 5.0 metodiky), aby bylo možno zabránit případnému chybnému rozhodnutí či nesprávnému nakládání s údaji či poukázanou částkou.

2.5 Postup v případě zrušení rozhodnutí o majetkové trestní sankci

Dojde-li ke zrušení rozhodnutí, jímž byla majetková trestní sankce uložena, na základě mimořádných opravných prostředků, nelze již výnosy z takových trestních sankcí zasílat na zvláštní účet. Nárok na náhradu škody způsobené vykonáním majetkové trestní sankce na základě rozhodnutí, které bylo zrušeno, se posoudí dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci.

 

3.0 Zvláštní účet

Zvláštní účet je zřízen u České národní banky pod číslem 35-5120001/0710, IBAN CZ52 0710 0000 3500 0512 0001 BIC CNBACZPP a je veden v českých korunách.

 

4.0 Zpeněžení věcí propadlých či zabraných v trestním řízení

Je-li výnosem majetkové trestní sankce peněžní částka, příslušná organizační složka státu ji bez prodlení zašle na zvláštní účet[9]. Ostatní majetkové hodnoty podléhají nejprve zpeněžení ve smyslu zák.č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen ZMS)[10], přičemž zpeněžení provádí organizační složka, která s majetkovou hodnotou přešlou na stát v důsledku majetkové trestní sankce započala hospodařit (viz. § 15 ZMS). U těchto věcí tedy neplatí povinnost uvedená v § 15 odst. 2 ZMS rozmístit je u příslušných organizačních složek státu, pokud to vyžaduje jejich zvláštní povaha, ani nabídková povinnost vůči jiným organizačním složkám státu a státním organizacím, zda takovou věc nechtějí převzít pro zabezpečení výkonu své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti, a ani se nepředpokládá, že by si takové věci organizační složka státu ponechala z důvodu veřejného zájmu. Stejně tak se vylučuje přednostní nabídnutí propadlých nebo zabraných pozemků tvořících zemědělský půdní fond Státnímu pozemkovému úřadu podle § 15 odst. 3 zákona č. 219/2000 Sb. Ohledně těchto věcí se neuplatní ani schvalovací postupy uvedené v § 22 a 23 ZMS, v § 25a odst. 3 ZMS při převodu práva stavby a v § 32 při postoupení pohledávky za úplatu, jež bude nižší než 60% její nominální hodnoty včetně příslušenství. Nepředpokládá se ani využití jiných postupů při nakládání s majetkem státu podle ZMS, jež nesouvisejí se zpeněžením věci, např. možnost zatížit pozemek služebností
ve prospěch jiného pozemku (§ 19 odst. 3 ZMS), přenechání věci k užívání fyzické nebo právnické osobě (§ 27
a 27a ZMS), možnost sjednat plnění pohledávky ve splátkách, prominout dluh nebo upustit od jeho vymáhání
(§ 31, 34 a 35 ZMS - pohledávka se nevymáhá, ale zpeněží) apod.

Předpokládá se přitom, že jednotlivé věci, nebo části majetku u nichž vlastnictví přešlo na stát na základě uložených majetkových trestních sankcí, mohou být zpeněžovány samostatně. Výnos zpeněžení z každé jednotlivé věci nebo části majetku se poukazuje na zvláštní účet ve lhůtě deseti pracovních dní od okamžiku zpeněžení.

                4.1. Postup při zpeněžení majetku

Samotný proces zpeněžení není zákonem upraven, postupuje se tedy shodně jako dosud, v návaznosti na úpravu danou ZMS. Zpeněžení přitom podléhá veškerý majetek získaný státem na základě majetkových trestních sankcí uvedených v § 2 odst. 1 zákona, pokud není vyloučen ustanovením § 5 odst. 3 zákona.

Přitom není rozhodné, zdali oběť trestného činu požádala o uspokojení z výnosu majetkové trestní sankce či nikoliv, veškeré výnosy z majetkových trestních sankcí ve smyslu zákona se poukazují na zvláštní účet buď přímo (v případě peněz), či po svém zpeněžení (v případě jiného majetku) [11].

Majetek dotčený zákonem není možné pronajímat, v úvahu připadá pouze jeho zpeněžení. Pokud ovšem je majetek spadající do režimu zákona zatížen již existujícími nájemními či obdobnými smlouvami, tyto ze zákona nezanikají. Ustanovení § 41 ZMS tím není dotčeno[12].

Případný výnos z již existujících smluvních vztahů není příjmem zvláštního účtu a organizační složka s ním hospodaří v běžném režimu daném ZMS.

4.2. Neprodejný majetek

Pokud se nepodaří majetek postupem předvídaným ZMS zpeněžit po uplynutí 1 roku ode dne, kdy k němu organizační složka začala plnit své úkoly ve smyslu ZMS, pokládá se za neprodejný a je z působnosti zákona vyjmut. S neprodejným majetkem následně organizační složka nakládá dle ZMS.

Za zpeněžení se přitom pokládá i prodej věci o níž jiný subjekt neprojevil zájem, ve sběrně druhotných surovin, pokud k tomuto zpeněžení dojde do 1 roku.

Organizační složky při zpeněžování majetku postupují v přiměřených lhůtách a bez průtahů.

4.3. Okamžik zpeněžení věci

Okamžikem zpeněžení se pro účely zákona rozumí přechod vlastnického práva k věci, včetně situace, kdy k přechodu vlastnictví dochází až zápisem do veřejného registru. V takových případech je třeba podat návrh na vklad práva do příslušného registru bez zbytečného odkladu po uzavření kupní smlouvy a za okamžik zpeněžení se pokládá okamžik prodeje věci, za předpokladu, že dojde k zápisu změny vlastnického práva v příslušném registru.

4.4. Náklady na hospodaření s věcí a náklady na zpeněžení

Náklady hospodaření s věcí a náklady na zpeněžení ve smyslu § 6 odst. 5, o které se výnos zpeněžení před poukazem na zvláštní účet snižuje, se rozumí veškeré náklady, které již vznikly a byly vynaloženy do okamžiku zpeněžení, bez ohledu na to, zdali již byly zaplaceny.

Částku získanou zpeněžením po odečtení nákladů poté organizační složka zašle na zvláštní účet postupem popsaným pod bodem 2.

 

5.0 Kontakt na Ministerstvo spravedlnosti

Agendu zákona č. 59/2017 Sb. o použití prostředků z majetkových trestních sankcí bude vykonávat odbor odškodňování Ministerstva spravedlnosti, který lze kontaktovat prostřednictvím datové schránky ministerstva (kód DS kq4aawz), na e-mailové adrese odsk@msp.justice.cz, nebo na tel. čísle 221 997 966.


[1] Viz. ust. § 18 zák.č. 59/2017 Sb.

[2] Aplikace VTS v době rozeslání této metodiky ještě prochází vývojem, snímky některých obrazovek použité v uživatelské příručce se mohou od aktuální verze aplikace odlišovat. Aktuální verze uživatelské příručky bude vyvěšena na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti na portálu justice.cz.

[3] Tato adresa je funkční pouze pro pracovníky soudů, odkaz se předpokládá jako aktivní v době cca. poloviny listopadu.

[4] Aplikace poté provede automaticky kontrolu toho, zdali přeci jen není totéž řízení již v databázi obsaženo.

[5] Již existujícího pachatele, od nějž byla v dané trestní věci už nějaká částka vymožena, lze vybrat v rozvinovací roletce.

[6] Implicitně nastaveno na CZK.

[7] U některých majetkových trestních sankcí budou zpeněžování provádět různá teritoriální pracoviště organizačních složek státu, případně i pro různé části postiženého majetku pachatele. V takovém případě pracovník poukazující daný dílčí výnos zpeněžení nemůže disponovat informací o tom, zda u jiné organizační složky ještě nějaký majetek zbývá či nikoliv.

[8] Viz. ust. § 4 odst. 1 a § 5 zákona.

[9] Viz. § 5 zák.č. 59/2017 Sb.

[10] Postup je upraven v § 21 a násl. ZMS

[11] Část důvodové zprávy k zákonu uveřejněná v právně informačním systému ASPI, jež by mohla nasvědčovat opačné úvaze, bohužel neodpovídá schválenému znění zákona.

[12] Pokud stát nabyl majetek způsoby uvedenými v ustanovení § 13 (ZMS), dluhy předchozího vlastníka na stát nepřecházejí a zástavní práva k majetku, který stát takto nabyl, okamžikem jeho přechodu na stát zanikají; to neplatí v případě dědění nebo odúmrti a v případech, stanoví-li tak zvláštní právní předpis, rozhodnutí příslušného orgánu nebo mezinárodní smlouva, kterou je stát vázán.