obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Vysvětlivky k Dotazníku pro účely podání žádosti o peněžitou pomoc obětem trestné činnosti

Pokyny a vysvětlivky k Dotazníku pro účely podání žádosti o peněžitou pomoc obětem trestné činnosti dle z.č. 45/2013 Sb.:   

K bodu I.:

·         Peněžitá pomoc spočívá v jednorázovém poskytnutí peněžité částky k překlenutí zhoršené sociální situace způsobené oběti trestným činem.

·         Peněžitá pomoc se poskytuje oběti, která

1.      je státním občanem České republiky, pokud má na území České republiky místo trvalého pobytu, pokud se na území České republiky obvykle zdržuje nebo pokud se na území České republiky stala obětí trestného činu,

2.      je cizincem, pokud má trvalý pobyt nebo oprávněně pobývá na území jiného členského státu Evropské unie a stala se obětí trestného činu na území České republiky,

3.      je cizincem, pokud na území České republiky v souladu s jinými právními předpisy pobývá nepřetržitě po dobu delší než 90 dnů a stala se obětí trestného činu na území České republiky, nebo

4.      je cizincem, který se stal obětí trestného činu na území České republiky a který požádal o mezinárodní ochranu, kterému byl udělen azyl nebo kterému byla udělena doplňková ochrana na území České republiky.

·         Ostatním obětem, kterými jsou cizí státní příslušníci, se peněžitá pomoc poskytuje pouze za podmínek a v rozsahu stanoveném vyhlášenou mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána. 

·         Právo na peněžitou pomoc má:

1.      oběť, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví,

2.      oběť, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví,

3.      osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu,

4.      oběť trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítě, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), kterým vznikla nemajetková újma.

 

K bodu II.:

·         Právním důvodem vzniku zastoupení je zákonné ustanovení (např. rodič je zákonným zástupcem dítěte), dohoda o plné moci nebo rozhodnutí soudu o ustanovení opatrovníka.

·         Pro účely posouzení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci je třeba doložit právní skutečnost, která zastoupení zakládá. K žádosti je třeba přiložit kopii plné moci (u smluvního zastoupení), dále např. kopii rodného nebo oddacího listu (v případě zákonného zastoupení), rozhodnutí soudu o ustanovení opatrovníka nebo jinou obdobnou listinu.

·         Pozn.: pokud osobě bez procesní způsobilosti nebyl ustaven opatrovník, může tak pro účely řízení o poskytnutí peněžité pomoci učinit Ministerstvo spravedlnosti podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu.

 

K bodům III. a IV.:

·         Právo na peněžitou pomoc má i osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, nebo osoba, které zemřelý poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu.

·         Peněžitá pomoc se poskytne v paušální částce 200 000 Kč. Je-li osobou pozůstalou sourozenec, který s obětí žil v domácnosti, poskytne se peněžitá pomoc v paušální částce 175 000 Kč.

·         Peněžitá pomoc poskytovaná více obětem nesmí ve svém součtu přesáhnout částku 600 000 Kč; pokud by peněžitá pomoc ve svém součtu přesáhla tuto částku, částka poskytovaná každé oběti se přiměřeně zkrátí.

·         Pokud je žadatel osobou pozůstalou po osobě, která v důsledku trestného činu zemřela, je k žádosti třeba přiložit kopii úmrtního listu nebo jiného obdobného dokladu.

·         Osoba pozůstalá po oběti, která v důsledku trestného činu zemřela, byla-li rodičem, manželem, registrovaným partnerem, dítětem nebo sourozencem zemřelého a současně v době jeho smrti s ním žila v domácnosti, musí tyto skutečnosti prokázat (např. rodným nebo oddacím listem). V případě soužití v domácnosti postačí čestné prohlášení.

·         Pozůstalí, kterým osoba, která v důsledku trestného činu zemřela, poskytovala nebo byla povinna poskytovat výživu, přiloží k žádosti listiny, které tuto skutečnost dokládají (např. soudní rozhodnutí). 

 

K bodu V.:

·         Posledním rozhodnutím se rozumí rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení (policejní orgán, státní zastupitelství, soud), z něhož vyplývá, v jakém stadiu se věc nachází (např. usnesení o odložení věci, usnesení o zahájení trestního stíhání, opis obžaloby, rozsudek – i nepravomocný).

·         Toto rozhodnutí je nutné přiložit k žádosti. Není-li k dispozici, postačí označení orgánu činného v trestním řízení, který se věcí zabývá, a uvedení spisové značky. Dále je třeba uvést údaje o osobě podezřelé ze spáchání trestného činu, ale pouze za předpokladu, že je tato osoba nebo její totožnost žadateli známa. 

 

K bodu VI.:

·         Lhůta pro podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci činí 2 roky ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené trestným činem. Nejpozději lze však žádost o peněžitou pomoc podat do 5 let ode dne spáchání trestného činu. Tato lhůta je prekluzivní (propadná) a po jejím uplynutí právo podat žádost o poskytnutí peněžité pomoci zaniká. Ministerstvo spravedlnosti proto nemůže vyhovět žádostem o poskytnutí peněžité pomoci, jestliže byly doručeny po uplynutí stanovených lhůt.

·         Zde je třeba uvést datum spáchání trestného činu. V případě, že se oběť o škodě nebo nemajetkové újmě způsobené trestným činem dozvěděla později, je třeba uvést datum, kdy se tak stalo a jakým způsobem k tomu došlo (např. z lékařské zprávy).

 

 

K bodu VII.:

·         Tento bod není třeba vyplňovat, pokud nebyl pachatel trestného činu zjištěn.

·         Peněžitá pomoc se poskytne, pokud nemajetková újma, škoda na zdraví nebo škoda vzniklá v důsledku smrti způsobené trestným činem nebyla plně nahrazena.

·         Peněžitá pomoc může být snížena nebo se nepřizná s přihlédnutím k tomu, zda oběť využila všech zákonných prostředků k uplatnění nároku na náhradu škody nebo nemajetkové újmy na pachateli nebo jiné osobě, která je škodu povinna uhradit.

·         Změní-li se po podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci okolnosti, které mají vliv na posouzení žádosti o poskytnutí peněžité pomoci a stanovení její výše, zejména dojde-li pouze k částečné náhradě škody nebo nemajetkové újmy, je žadatel povinen na tyto okolnosti Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně upozornit.

 

K bodu VIII.:

·         Listinou, která potvrzuje uvedené skutečnosti o výdělkových poměrech žadatele, je v případě, že žadatel je v zaměstnaneckém poměru, potvrzení zaměstnavatele o průměrném výdělku podle § 351 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Jestliže je žadatel osobou samostatně výdělečně činnou, bude takovou listinou např. opis posledního daňového přiznání. Pokud žadatel pobírá starobní důchod, bude dokladem, který může prokázat zhoršenou sociální situaci, potvrzení o výši starobního důchodu.

·         V případě listin prokazujících majetkové poměry žadatele půjde o smlouvy, na jejichž základě žadatel nabyl svůj majetek do vlastnictví.

·         Pokud nelze ze závažného důvodu majetkové poměry žadatele doložit, je možné nahradit předmětné listiny čestným prohlášením, které je třeba přiložit k žádosti.

 

K bodu IX.:

·         Ublížením na zdraví se pro tyto účely rozumí takový stav záležející v poruše zdraví nebo jiném onemocnění, který porušením normálních tělesných nebo duševních funkcí znesnadňuje nejméně po dobu tří týdnů obvyklý způsob života oběti a který vyžaduje lékařského ošetření.

·         Těžkou újmou na zdraví se pro tyto účely rozumí jen vážná porucha zdraví nebo jiné vážné onemocnění. Za těchto podmínek je těžkou újmou na zdraví

1.      zmrzačení,

2.      ztráta nebo podstatné snížení pracovní způsobilosti,

3.      ochromení údu,

4.      ztráta nebo podstatné oslabení funkce smyslového ústrojí,

5.      poškození důležitého orgánu,

6.      zohyzdění,

7.      vyvolání potratu nebo usmrcení plodu,

8.      mučivé útrapy, nebo

9.      porucha zdraví trvající nejméně po dobu 6 týdnů.

·         K žádosti je třeba přiložit lékařskou zprávu a potvrzení o délce trvání pracovní neschopnosti (nebylo-li vystaveno rozhodnutí o pracovní neschopnosti, je třeba doložit lékařské potvrzení o délce trvání poruchy zdraví). Vznikla-li trestným činem těžká újma na zdraví, je třeba přiložit lékařskou zprávu prokazující tuto skutečnost.

 

K bodu X.:

·         Oběti, které bylo v důsledku trestného činu ublíženo na zdraví, lze na její žádost poskytnout peněžitou pomoc ve výši paušální částky 10 000 Kč, nebo ve výši, která představuje prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 200 000 Kč.

·         Oběti, které byla v důsledku trestného činu způsobena těžká újma na zdraví, lze na její žádost poskytnout peněžitou pomoc ve výši paušální částky 50 000 Kč nebo ve výši, která představuje obětí prokázanou ztrátu na výdělku a prokázané náklady spojené s léčením, snížené o součet všech částek, které oběť z titulu náhrady škody již obdržela; peněžitá pomoc nesmí přesáhnout ve svém součtu částku 200 000 Kč.

·         Jestliže o náhradě škody nebo nemajetkové újmy bylo již rozhodnuto pravomocným rozsudkem, je výše způsobené škody nebo nemajetkové újmy zjištěná v rozsudku závazná pro stanovení peněžité pomoci v rozsahu, v jakém již bylo o náhradě škody nebo nemajetkové újmy rozhodnuto.

·         Pokud se výše peněžité pomoci určuje podle prokazované ztráty na výdělku, přihlédne se i k výdělku, který oběti ujde v budoucnosti. Prokáže-li oběť poté, co jí byla poskytnuta peněžitá pomoc, že jí vzniklá škoda je vyšší, než jaká byla podkladem pro poskytnutí peněžité pomoci, lze jí poskytnout na její žádost peněžitou pomoc opětovně; přitom se přihlédne k částkám již vyplaceným. Žádost o opětovné poskytnutí peněžité pomoci je třeba podat ve lhůtě určené pro podání žádosti o poskytnutí peněžité pomoci, tj. nejpozději do 2 let ode dne, kdy se oběť dozvěděla o újmě způsobené trestným činem, nejpozději však do 5 let od spáchání trestného činu, jinak právo zaniká.

 

K bodu XI.:

·         Náklady spojenými s léčením se rozumí náklady na léky, zdravotnické pomůcky, rehabilitaci, přibrání cizí osoby na pomoc v domácnosti či ošetřování, zvýšené náklady na dopravu apod., za podmínky, že tyto náklady nebyly hrazeny zdravotní pojišťovnou.

·         Náklady zde uvedené musejí být doloženy, jinak na ně Ministerstvo spravedlnosti nebude moci brát zřetel.

 

K bodu XII.:

·         K prokázání výše dávek nemocenského pojištění je třeba přiložit potvrzení zaměstnavatele, okresní správy sociálního zabezpečení nebo zdravotní pojišťovny o výši těchto dávek.

·         V případě, že byl žadateli v důsledku škody na zdraví způsobené trestným činem přiznán invalidní důchod, je třeba prokázat jeho výši, a to potvrzením okresní správy sociálního zabezpečení.

 

K bodu XIII.:

·         Peněžitá pomoc se poskytne oběti trestného činu proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a dítěti, které je obětí trestného činu týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), jimž vznikla nemajetková újma, na úhradu nákladů spojených s poskytnutím odborné psychoterapie a fyzioterapie a jiné odborné služby zaměřené na nápravu vzniklé nemajetkové újmy, a to až do celkové výše 50 000 Kč.

·         Jestliže má však oběť zároveň právo i na peněžitou pomoc v důsledku škody na zdraví, poskytne se jí jen peněžitá částka pro oběti, kterým vznikla škoda na zdraví.

·           K žádosti je třeba přiložit doklady prokazující vznik a výši nákladů vynaložených na odbornou psychoterapii, fyzioterapii či jiné odborné služby. Je též třeba prokázat, že zmíněné služby byly využity na nápravu nemajetkové újmy vzniklé trestným činem.

 

Poučení o průběhu řízení o žádosti o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestných činů:

Doručením žádosti o poskytnutí peněžité pomoci podle zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, se zahajuje správní řízení. Ministerstvo spravedlnosti následně potvrdí příjem žádosti. Poté provádí šetření u orgánů činných v trestním řízení podle konkrétních okolností případu.

Do tří měsíců po podání žádosti vydá Ministerstvo spravedlnosti rozhodnutí o žádosti. Do této lhůty se nezapočítává doba až 30 dnů, jestliže je zapotřebí nařídit ústní jednání nebo místní šetření, je-li třeba někoho předvolat, předvést nebo doručovat veřejnou vyhláškou osobám, jimž se prokazatelně nedaří doručovat, nebo jde-li o zvlášť složitý případ, a dále doba nutná k provedení dožádání, ke zpracování znaleckého posudku nebo k doručení písemnosti do ciziny.

Připomínáme, že je nezbytně nutné přiložit veškeré dostupné doklady a potvrzení, na něž u jednotlivých položek odkazujeme. V případě, že k žádosti nebudou přiloženy všechny potřebné doklady, vyzve Ministerstvo spravedlnosti žadatele k odstranění nedostatků žádosti. K tomu mu poskytne přiměřenou lhůtu a poučí jej o následcích neodstranění nedostatků v této lhůtě. Současně může řízení přerušit. Jestliže potvrzení a doklady nebudou dodány ani dodatečně, může Ministerstvo spravedlnosti řízení zastavit. To ovšem nevylučuje možnost podání žádosti nové.

V řízení o žádosti o peněžitou pomoc nelze podat řádný opravný prostředek proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti o poskytnutí nebo neposkytnutí peněžité pomoci. Rozhodnutí nelze přezkoumat v přezkumném řízení. Proti pravomocnému rozhodnutí může žadatel podat žalobu podle soudního řádu správního.

Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, nenahrazuje institut objektivní odpovědnosti provozovatele motorových vozidel, na který navazuje povinně smluvní pojištění odpovědnosti. Proto je zapotřebí ve věcech dopravních nehod žádat o poskytnutí pojistného plnění subjekt spravující pojištění odpovědnosti. Pouze ve zcela ojedinělých případech s přihlédnutím ke konkrétním výjimečným okolnostem je možné žádat o poskytnutí peněžité pomoci Ministerstvo spravedlnosti. Zákon č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, dále nenahrazuje ani institut objektivní odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou zaměstnanci pracovním úrazem, při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním.

Základní informace

Adresa

Ministerstvo spravedlnosti ČR
Vyšehradská 16
128 10 Praha 2

tel.: +420-221 997 111
fax: +420-224 919 927
ID dat. schránky: kq4aawz
IČO: 00 02 54 29
e-mail: posta@msp.justice.cz
Kontakty

facebook twitter

Otevřená data

Aplikace Otevřená data

Ministr spravedlnosti

JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.

Ministr spravedlnosti JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D