obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za postup notáře či soudního exekutora

 

 1.

Identifikační číslo návodu

 

 2.

Kód životní situace

 

 3.

Pojmenování (název) životní situace

Uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, došlo-li ke škodě v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním, v soudnictví správním, jakož i v těch případech, kdy stát odpovídá za  postup notáře či soudního exekutora.

 

 4.

Základní informace k dané životní situaci, předmětu žádosti apod.

Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem České republiky o poskytnutí odškodnění v případech, kdy škoda  byla způsobena:

 

a) nezákonným rozhodnutím vydaným v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním;

b) rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném       opatření;

c) nesprávným úředním postupem orgánů státu v občanském soudním řízení nebo v řízení trestním a v případech zákonem stanovených některých úkonů notářů a soudních exekutorů.

 

ad a) Nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo příslušným orgánem pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, za podmínky, že poškozený jako účastník řízení využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje.  Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení nebo ten s nímž nebylo jako s účastníkem řízení jednáno, ačkoli jednáno být mělo v řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

 

ad b) Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno nebo byl obžaloby zproštěn nebo věc byla postoupena jinému orgánu

 

·        Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízením, byl obžaloby zproštěn nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno (§ 10 zákona), nebo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku

·        Právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o ochranném opatření má ten, na němž bylo zcela nebo zčásti vykonáno ochranné opatření, pokud bylo rozhodnutí v pozdějším jako nezákonné zrušeno

 

Zákon výslovně stanoví v § 12 případy kdy právo na náhradu škody nevznikne. Například právo na náhradu škody nemá ten, kdo si vazbu, odsouzení nebo uložení ochranného opatření zavinil sám, kdo byl zproštěn obžaloby nebo bylo proti němu trestní stíhání zastaveno jen proto, že není za spáchaný trestní čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost anebo že trestní čin byl amnestován.

 

ad c) právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávním úředním postupem způsobena škoda. Obecně lze nesprávný úřední postup charakterizovat jako porušení postupu stanoveného právními normami nebo postupu vyplývajícího z povahy a funkce státním orgánem státní správy. Za úřední postup je také považována činnost notáře v případech sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře, dále pak úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných s pověřením soudu podle zvláštního právního předpisu. Za nesprávný úřední postup je považováno porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě; nestanoví-li zákon žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se též za podmínek stanovených zákonem (§ 31a) přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

 5.

Kdo je oprávněn podat žádost, iniciovat jednání apod. (např. plnoletost, příslušnost trvalým bydlištěm apod.)

Fyzická či právnická osoba, která tvrdí, že jí vznikl nárok na náhradu škody a je způsobilá vlastními právními úkony uplatňovat nárok na náhradu škody, a to  bez ohledu na státní příslušnost či sídlo. Nezletilec, či osoba, která je zbavena či omezena ve způsobilosti k právním  úkonům, uplatňuje nárok prostřednictvím zákonného anebo ustanoveného zástupce.

 6.

Podmínky a postup pro řešení životní situace

Ministerstvo spravedlnosti o přiznání náhrady škody nerozhoduje tak, že by provádělo dokazování a vydávalo závazné rozhodnutí. Nárok na náhradu škody může mimosoudně vypořádat v případech, kdy jej lze považovat za nesporný,. Zákon počítá s tím, že případy, ve kterých je třeba provádět dokazování, nebo takové, jejichž vyřízení odvisí od složitějšího právního hodnocení, budou projednány a rozhodnuty v občanském soudním řízení, tedy  soudem, a to na základě žaloby podané poškozeným. V soudním sporu pak Ministerstvo spravedlnosti jedná jménem žalované České republiky.

Uplatnění nároku na náhradu škody u Ministerstva spravedlnosti je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu, kterého se může takto poškozený domáhat, pokud  do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok Ministerstvem spravedlnosti plně uspokojen.

 7.

Způsob, jakým je možno zahájit řešení životní situace (osobní návštěva, papírová nebo elektronická forma apod.)

V písemném podání, kterým se uplatňuje požadavek na mimosoudní poskytnutí odškodnění, je zapotřebí zejména uvést:

 

·        Přesné označení poškozeného, to je jméno, příjmení, rodné číslo, adresa bydliště a u právnických osob přesný název, IČ, sídlo, v případě zastoupení třeba přiložit originál plné moci.

 

·        Co nejvýstižnější popis skutečností, ze kterých je dovozováno právo na náhradu škody. Je-li skutečností, která zakládá odpovědnost státu za škodu rozhodnutí, uvádí se jeho spisová značka, označení soudu, respektive jiného orgánu, který je vydal a den vydání. Shodně se označí rozhodnutí, ze kterého lze dovodit, že předtím uvedené rozhodnutí založilo odpovědnost za škodu. To znamená, že např. označení nezákonného rozhodnutí se uvede spolu s rozhodnutím kterým bylo původní rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno, označení rozhodnutí o vazbě či trestu se uvede spolu označením  rozhodnutí, kterým bylo trestní stíhání zastaveno či kterým byla stíhaná osoba zproštěna obžaloby či kterým byla věc postoupena jinému orgánu. Při uplatnění požadavku náhrady škody způsobené nesprávným úředním postupem označit orgán v jehož postupu je nesprávný úřední postup spatřován a výstižně popis skutečnosti, které poškozený pokládá za nesprávný úřední postup.

                       

·        Popis (charakteristika) majetkové újmy, jejíž náhradu v penězích poškozený požaduje, by měl vystihovat též popis jejího vzniku tak, aby bylo zřejmé, že majetková újma vznikla v příčinné souvislosti se škodnou událostí (je jejím následkem). Dále uvést, jak poškozený dospěl k výpočtu výše požadované náhrady a připojit doklady tomu odpovídající.  Například ušlý zisk – v případě závislé činnosti třeba doložit potvrzení zaměstnavatele o ušlém výdělku, v případě osob samostatně výdělečně činných daňové přiznání o dani z příjmu za rozhodné období a účetní rok bezprostředně předcházející škodné události. Náklady řízení spočívající v nákladech právního zastoupení lze prokázat fakturou se specifikací poskytnutých právních služeb a dokladem o zaplacení.

 

·        Podání musí být datováno a podepsáno. Připojení dokladů osvědčujících rozhodné skutečnosti přispěje k urychlení projednání věci. Doklady týkající se majetkové újmy je namístě předložit v originále či jako ověřené kopie. Existenci zákonných předpokladů odpovědnosti státu ministerstvo posuzuje na podkladě spisového materiálu, a proto postačí rozhodnutí, ve kterých je základ odpovědnosti spatřován, připojit v kopii, která nemusí být ověřena. Zaslání kopií rozhodnutí zjednodušuje popis (označování) rozhodnutí a není nutné je zasílat, jestliže rozhodnutí jsou dostatečně označena v obsahu žádosti.

 

 

 8.

Název instituce, která záležitost vyřizuje

Ministerstvo spravedlnosti

 9.

Konkrétní organizační útvar (případně konkrétní pracovník), adresa, úřední hodiny, telefonní číslo

Ministerstvo spravedlnosti, odbor odškodňování, písemný styk - podatelna Vyšehradská 16, 128 10, Praha 2. Telefon sekretariát ředitele odboru 221997966, fax 221997967.

 

Úřední hodiny: Pondělí až pátek 7.45 – 16.15.

 

10.

Potřebné doklady a další podklady požadované po žadateli

Viz bod 7

11.

Formuláře používané při řešení dané životní situace

formuláře nejsou zpracovány

12.

Správní a jiné poplatky

mimosoudní projednání není zpoplatněno

13

Lhůty a termíny

Byť tak zákon výslovně nestanoví, doporučujeme, aby poškozený nárok na náhradu škody uplatnil jakmile zjistí, že mu byla způsobena škoda. Nejpozději by tak měl  učinit do konce promlčecí doby.

 

Zákon č. 82/1998 Sb. stanoví  promlčecí doby následujícím způsobem:

 

Nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví.

 

Nárok na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření se promlčí za dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci zprošťující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž bylo trestní řízení zastaveno, zrušující rozhodnutí, rozhodnutí, jímž byla věc postoupena jinému orgánu, nebo rozhodnutí odsuzující k mírnějšímu trestu.

 

Po dobu, kdy je s Ministerstvem spravedlnosti mimosoudně projednáván nárok na náhradu škody,  promlčecí doba ode dne uplatnění u ministerstva do skončení mimosoudního projednání, nejdéle však po dobu šesti měsíců, neběží. Proto zákon stanoví, že přizná-li Ministerstvo spravedlnosti náhradu škody, mělo by tak učinit do šesti měsíců od uplatnění nároku.

Nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za šest měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen.

 

14.

Další účastníci postupu

 

15.

Popis dalších činností požadovaných po žadateli

 

16.

Název a odkaz na funkční elektronickou službu, která umožňuje vyřízení příslušné žádosti, pokud existuje

 

17.

Číslo a název příslušného právního předpisu

Zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona ČNR č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti, ve znění pozdějších předpisů. Odpovědnost podle citovaného  zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne účinnosti zákona, a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem jeho účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy. Odpovědnost podle tohoto zákona se vztahuje na škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána ode dne jeho účinnosti (15. květen 1998), a na škodu způsobenou ode dne účinnosti zákona nesprávným úředním postupem. Odpovědnost za škodu způsobenou rozhodnutími, která byla vydána přede dnem účinnosti zákona, a za škodu způsobenou přede dnem účinnosti zákona nesprávným úředním postupem se řídí dosavadními předpisy, t.j zejména zákonem č. 58/1969 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou rozhodnutím orgánu státu nebo jeho nesprávným úředním postupem.

 

Dle článku II. zákona č. 160/2006 Sb., (novela zákona č. 82/1998 Sb.,)  účinného od 27.4.2006 odpovědnost podle tohoto zákona za nemajetkovou  újmu způsobenou nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí a § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona číslo 82/1998 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vztahuje také na nemajetkovou újmu vzniklou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nebyl nárok na náhradu této újmy promlčen; v případě, že poškozený podal před nabytím účinnosti tohoto zákona k Evropskému soudu pro lidská práva z tohoto titulu v dané věci včasnou stížnost, o které tento soud dosud nevydal konečné rozhodnutí, dojde k promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy za 1 rok ode dne účinnosti tohoto zákona.

 

18.

Číslo a název souvisejících právních předpisů

Nařízení vlády č. 116/1998 Sb., kterým se provádí zákon č. 82/1998 Sb.; Občanský zákoník, t.j  zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů.  Zde jsou uvedeny jen nejtěsněji souvisící předpisy, neboť dle povahy věci přichází do úvahy uplatnění procesních i hmotně právních předpisů, jejichž úplný výčet je pro účely této informace nereálný.

19.

Místo, lhůta a způsob pro podání opravného prostředku a související požadavky

Stanoviska zaujatá Ministerstvem spravedlnosti k uplatněným požadavkům na náhradu škody nejsou rozhodnutími ve smyslu zákona č. 500/2004 Sb. správního řádu (či jiného procesního předpisu), takže se ani nepřezkoumávají opravnými prostředky či jiným instančním postupem. Nepřizná-li Ministerstvo spravedlnosti odškodnění mimosoudně, lze se autoritativního rozhodnutí o tvrzeném nároku na náhradu škody domáhat cestou občanského soudního řízení, tedy žalobou podanou proti České republice – Ministerstvu spravedlnosti.

20.

Sankce, které mohou být uplatněny vůči občanovi (podnikatelskému subjektu) nebo orgánu veřejné správy při nedodržení předepsaných povinností, postupů, podmínek apod.

S mimosoudním, tak zvaným předběžným projednáním odškodnění, nejsou spojeny žádné sankce. Jestliže nelze tvrzený nárok na náhradu škody učinit nesporným, nastupuje cesta soudního řízení, jejíž vyvolání je na vůli poškozeného.

 

S ohledem na možnou (zpravidla obvyklou) náročnost a složitost formulování skutkových tvrzení a vyhodnocení právně významných skutečností pro uplatnění nároku na náhradu škody způsobené při výkonu státní moci, nemohou touto cestou podávané informace plně vyčerpat a objasnit problematiku uplatňování sporných nároků. Zejména pro případy, kdy Ministerstvo spravedlnosti požadavku na náhradu škody mimosoudně nevyhoví, se proto doporučuje uvážit možnost konzultovat další postup se zvoleným advokátem.

21.

Vybrané nejdůležitější často kladené otázky, související s danou životní situací, a stručné odpovědi na ně

 

22.

Širší kontext řešení životní situace, např. z pohledu resortu a daného území (např.: Další informace na www stránkách, Dále se můžete obrátit na…apod.)

 

23.

Jiné informační zdroje, komunikační formy

 

24.

Související životní situace a související odkazy (např. na právní předpisy)

 

25.

Označení odpovědného správce popsaného postupu (orgán, organizační útvar, funkce)

Ministerstvo spravedlnosti – odbor odškodňování

 

odsk@msp.justice.cz

26.

Jméno osoby – odpovědného správce popsaného postupu

Mgr. Petra Krupičková, ředitelka odboru odškodňování

27.

Datum, od kterého návod platí

21. 6. 2006

28.

Datum poslední aktualizace a nebo verifikace správnosti postupu

21. 6. 2006

29.

Datum konce platnosti

není stanoveno, bylo by možné stanovit jen v případě změny zákona

30.

Případná upřesnění a poznámky, především pro zaměstnance veřejné správy, které mohou pomoci úředníkovi při orientaci v životní situaci občana

 

 

 

 

 

 


Přílohy:
Zákon č.82/1998 Sb.