obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Často kladené dotazy (FAQ)

 

1. Jaké jsou povinnosti podpůrných orgánů dle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění zákona č. 14/2017 Sb., tedy od 1. září 2017?

 

První povinností, která podpůrným orgánům náležela, byl zápis všech osob vykonávajících veřejnou funkci ve smyslu § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů v oboru jejich působnosti, mají-li tyto osoby povinnost podávat oznámení dle zákona o střetu zájmů, do Centrálního registru oznámení. Zápis probíhal v rozsahu těchto údajů:

 

i) jméno a příjmení veřejného funkcionáře;

ii) datum a místo narození veřejného funkcionáře;

iii) organizace, ve které veřejný funkcionář působí;

iv) funkce, kterou veřejný funkcionář zastává;

v) datum, od kterého veřejný funkcionář vykonává svou funkci.

 

Povinnost prvního zápisu musely podpůrné orgány splnit v průběhu měsíce září 2017.

 

Na první zápis všech veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení byla navázána povinnost podpůrných orgánů vygenerovat pro veřejné funkcionáře jméno a heslo pro přihlášení do tohoto registru, prostřednictvím něhož (mimo jiné) pak veřejní funkcionáři podávají svá oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., resp. v řádném režimu podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů.

 

Podpůrný orgán má povinnost zapisovat do Centrálního registru oznámení vznik a zánik funkce jakéhokoliv „svého“ veřejného funkcionáře také v řádném režimu. Zápis v tomto případě probíhá v rozsahu těchto údajů:

 

i) jméno a příjmení veřejného funkcionáře;

ii) datum a místo narození veřejného funkcionáře;

iii) organizace, ve které veřejný funkcionář působí;

iv) funkce, kterou veřejný funkcionář zastává;

v) datum zahájení / skončení výkonu funkce.

 

Povinnost zápisu veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení v řádném režimu musí podpůrný orgán splnit nejpozději do 15 dnů ode dne zahájení nebo skončení výkonu funkce dotyčného veřejného funkcionáře.

 

V návaznosti na tento zápis má podpůrný orgán povinnost informovat dotyčného veřejného funkcionáře o datu, kdy byl zápis proveden. Veřejný funkcionář je následně povinen do 30 dní od data tohoto zápisu podat příslušné (vstupní či výstupní) oznámení.

 

  

2. Jak se podpůrný orgán přihlašuje do Centrálního registru oznámení? 

 

Podpůrný orgán se do Centrálního registru oznámení přihlašuje na doméně http://cro.justice.cz, v záložce „Přihlásit se jako“ -> „Podpůrný (zapisující) orgán“. Přihlašování probíhá v rámci tzv. Jednotného identitního prostoru (JIP-KAAS/Czech POINT). Podrobné technické náležitosti spojené s tímto přihlašováním jsou popsány v příručce pro lokální administrátory - ke stažení zde (v případě potřeby by měli poskytnout potřebnou součinnost lokální administrátoři příslušného podpůrného orgánu, např. IT pracovník). Lokální administrátoři by měli postupovat podle příručky lokálních administrátorů (viz odkaz výše), a to konkrétně podle kapitoly 3.6.6 Přidělování přístupových rolí do AIS uživateli resp. související kapitoly 3.12 Hromadná správa agentových činnostních rolí. Jedná se o agendu A1941 Střet zájmů, činnostní roli CR12218 Zápis veřejných funkcionářů.  

 

 

3. Jak probíhá zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení? 

 

Podpůrný orgán má možnost zapisovat do Centrálního registru oznámení veřejné funkcionáře dvěma způsoby - hromadně a individuálně, v závislosti na aktuální potřebě.

 

Hromadný zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení probíhá importem ze souboru ve formátu CSV nebo XLSX. Jde o jednoduché souborové formáty určené pro výměnu tabulkových dat, které sestávají z řádků, v nichž jsou jednotlivé položky odděleny nějakým znakem – typicky čárkou nebo středníkem. Variantu se středníkem přitom používá např. Microsoft Excel; jde tedy de facto o formy excelové tabulky.  Šablona pro import (zápis) veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení je podpůrným orgánům zpřístupněna přímo v Centrálním registru oznámení (na doméně http://cro.justice.cz) a na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti v záložce „Střet zájmů“ - "Ke stažení". Vyplněnou šablonu posléze podpůrný orgán nahraje do Centrálního registru oznámení za pomoci jednoduché importní funkce.

 

Individuální zápis veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení bude probíhat vyplněním jednoduchého webového formuláře na výše uvedené doméně, s uvedením údajů dle odpovědi na FAQ č. 1.

 

 

4. Jak podpůrný orgán získá jméno a heslo pro přihlášení veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení, aby jej mohl předat veřejnému funkcionáři?

 

Podpůrný orgán získá přihlašovací jméno a heslo veřejného funkcionáře jejich vygenerováním za pomocí speciálního tlačítka přímo při zápisu dotyčného veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení.  

 

 

5. Je nějaká doporučená forma, jak přihlašovací údaje veřejným funkcionářům distribuovat? 

 

Důvodová zpráva k zákonu č. 14/2017 Sb. popisuje způsob, jakým s důrazem na zabezpečení a ochranu citlivých údajů přihlašovací údaje předávat. Konkrétně se doporučuje tak činit osobním předáním s prokázáním totožnosti veřejného funkcionáře a proti jeho podpisu, případně zasláním do jeho datové schránky, pokud ji má zřízenou a zpřístupněnou, nebo poštou do vlastních rukou. Jen takto bude mít podpůrný orgán možnost jednoznačně doložit splnění své zákonné povinnosti, což se jeví jako důležité s ohledem na navazující povinnost veřejného funkcionáře pod hrozbou správního postihu podat do 30 dní ode dne zápisu vzniku jeho funkce do Centrálního registru oznámení své (vstupní) oznámení. 

 

Distribuci přihlašovacích údajů prostřednictvím elektronické pošty, tím spíše do soukromé e-mailové schránky, nelze doporučit s ohledem na hrozbu zpřístupnění těchto citlivých údajů nepovolané osobě.

 

Byť zákon o střetu zájmů počítá s modelem, kdy podpůrný orgán vydá veřejnému funkcionáři uživatelské jméno a přístupové heslo do Centrálního registru oznámení k jeho žádosti, není v rozporu s tímto zákonem ani postup, kdy tak podpůrný orgán učiní i bez předchozí žádosti veřejného funkcionáře.

 

    

6. Kteří pracovníci podpůrného orgánu mají do Centrálního registru oznámení přístup?

                                                   

Volba pracovníka, který bude odpovědný za zápis veřejných funkcionářů do Centrálního registru oznámení, není nijak stanovena zákonem ani prováděcím právním předpisem. Je tak záležitostí jednotlivých podpůrných orgánů, zda je k výkonu této agendy určen jen jeden zaměstnanec, nebo zda jich je více, jakož i kdo tímto zaměstnancem je. 

 

 

7. Kdo odpovídá za to, že v Centrálním registru oznámení budou zapsáni všichni veřejní funkcionáři vykonávající svou funkci u organizací a organizačních složek podřízených podpůrnému (zapisujícímu) orgánu? 

 

Z pohledu zákona o střetu zájmů je orgánem odpovědným za zápis do Centrálního registru oznámení a dohlížejícím na správnost a úplnost zapsaných údajů podpůrný orgán, do jehož působnosti tito veřejní funkcionáři náleží ve smyslu § 14a odst. 2 zákona o střetu zájmů. Zákonodárce při přijetí tohoto modelu odpovědnosti předpokládal nastavení efektivních a rychlých komunikačních kanálů mezi podpůrným orgánem a příslušnou podřízenou organizací či organizační složkou.

 

Jakým způsobem si podpůrný orgán a jemu podřízené organizace a organizační složky tyto komunikační kanály nastaví a zda tak učiní např. za pomoci vnitřních předpisů, zákon o střetu zájmů nijak nepředepisuje.  

 

 

8. Zapisují se do Centrálního registru oznámení i veřejní funkcionáři, kteří nemají povinnost podávat oznámení, neboť nevykonávají žádnou z činností dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů? 

 

Podle výkladu, který Ministerstvo spravedlnosti zastává, mají veřejní funkcionáři uvedení v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů povinnost podávat oznámení pouze v případě, vykonávají-li ve své funkci zároveň některou z činností uvedených v § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů; u činnosti dle § 2 odst. 3 písm. a) zákona o střetu zájmů by přitom dle nové právní úpravy účinné od 1. 9. 2017 mělo postačovat pouhé oprávnění k jejímu výkonu - nevyžaduje se již její faktický výkon (tak alespoň zákonodárce odůvodnil provedenou změnu ve formulaci "nakládá" -> "je oprávněna nakládat").

 

Protože je Centrální registr oznámení (jak plyne již z jeho názvu) primárně registrem oznámení, a nikoliv registrem veřejných funkcionářů, a protože jsou v zásadě veškeré povinnosti v souvislosti provozem Centrálního registru oznámení všem odpovědným subjektům ukládány v úzké vazbě na povinnost veřejných funkcionářů podávat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů, nejeví se jako rozumné, aby i veřejní funkcionáři bez této oznamovací povinnosti byli do Centrálního registru oznámení podpůrnými orgány zapisováni. Mimoto by Ministerstvo spravedlnosti mohlo u těchto veřejných funkcionářů pouze velice obtížně (pokud vůbec) kontrolovat, zda je absence oznámení u některého veřejného funkcionáře nesplněním jeho oznamovací povinnosti, nebo zda v daném případě veřejný funkcionář oznamovací povinnost vůbec nemá.


 

9. Jak podpůrný orgán zjistí, zda veřejný funkcionář podal oznámení? 

 

Podpůrné orgány mají po přihlášení do svého rozhraní v Centrálním registru oznámení k dispozici přehled všech veřejných funkcionářů, které zapsaly, včetně skutečnosti, zda dotyční veřejní funkcionáři podali svá oznámení, či nikoliv. Protože zákon o střetu zájmů podpůrnému orgánu neukládá veřejného funkcionáře vyrozumět o tom, že nepodal včas oznámení, lze takový postup pouze doporučit.

 

 

10. Kde veřejní funkcionáři podávají svá oznámení?

 

Veřejní funkcionáři podávají svá oznámení na internetové adrese http://cro.justice.cz/. V záložce "Přihlásit se jako" zvolí veřejný funkcionář možnost "Veřejný funkcionář" a do příslušných polí vyplní přihlašovací jméno a heslo, které mu byly přiděleny jeho podpůrným orgánem.

 

 

11. Budou veřejní funkcionáři podávat v roce 2017 oznámení dvakrát? Co vše budou oznamovat?

 

Ano, pokud jim vznikla povinnost podat tzv. průběžné oznámení za rok 2016 a pokračoval-li výkon jejich funkce i k 1. září 2017, podávají veřejní funkcionáři příslušné oznámení v roce 2017 dvakrát.

 

Poprvé veřejní funkcionáři podali tzv. průběžné oznámení za rok 2016 do 30. června 2017. Toto oznámení se podávalo podle dosavadní zákonné úpravy, tedy podle zákona o střetu zájmů ve znění účinném do 31. srpna 2017 a podle vyhlášky č. 578/2006 Sb., kterou se stanoví struktura a formát formuláře pro podávání oznámení podle zákona o střetu zájmů, ve znění účinném do 31. srpna 2017.

 

Druhé oznámení veřejní funkcionáři (kromě poslanců a senátorů Parlamentu ČR, který vykonávají jen jednu funkci - funkci poslance a senátora) podávají dle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. Toto oznámení veřejný funkcionář podá ve lhůtě do 30. listopadu 2017. Oznámení v tomto případě zahrnuje:

 

i) oznámení o jiných vykonávaných činnostech ke dni 1. září 2017;

 

ii) oznámení o nesplacených závazcích ke dni 1. září 2017;

 

iii) oznámení o majetku (věcech nemovitých, cenných papírech, podílech v obchodních korporacích nepředstavovaných cenným papírem a jiných věcech movitých určených podle druhu), který veřejný funkcionář vlastní ke dni 1. září 2017; jiné věci movité určené podle druhu veřejný funkcionář oznámí, pouze pokud jejich hodnota ke dni podání oznámení přesahuje v jednotlivém případě částku 500 000 Kč [na den účinnosti zákona č. 14/2017 Sb. se pro účely oznamovací povinnosti dle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení tohoto zákona nahlíží jako den zahájení výkonu funkce, aplikuje se zde proto limit stanovený v § 10 odst. 2 písm. d) bodu 1 zákona o střetu zájmů].

 

Oznámení veřejný funkcionář činí za podmínek a v rozsahu údajů blíže specifikovaných ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů, mírně modifikovaných zmíněným čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. – oznámení se oproti řádnému režimu podává podle stavu ke dni 1. září 2017 s uvedením hodnoty majetku ke dni podání oznámení. Smyslem takto rozsáhlé oznamovací povinnosti týkající se majetku je vytvořit přehlednou startovací čáru (tzv. bod nula), aby posléze v rámci výkonu kontrolní činnosti Ministerstvem spravedlnosti bylo možné spolehlivě hodnotit, zda změny v tomto majetku, které má veřejný funkcionář povinnost oznamovat v rámci jednotlivých tzv. průběžných oznámení, korespondují s jeho příjmy.

 

Veřejní funkcionáři, kteří podají výše uvedené oznámení podle čl. II bodu 3 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb., budou mít následně povinnost podat do 30. června 2018 na základě čl. II bodu 4 přechodných ustanovení zákona č. 14/2017 Sb. oznámení o příjmech nebo jiných majetkových výhodách nabytých během výkonu funkce v roce 2017. Jiné tzv. průběžné oznámení tito veřejní funkcionáři za rok 2017 podávat nebudou.

 

 

12. Uvádí veřejný funkcionář v oznámení o majetku také peněžní prostředky na účtu u banky a peníze v hotovosti? 

 

Mezi věci movité se řadí také peněžní prostředky na účtu u bankovní a jiné obdobné instituce (bez ohledu na typ vedeného účtu) jakožto pohledávka vůči takové instituci. Takovou pohledávku je veřejný funkcionář povinen oznámit spolu s její druhovou identifikací, např. uvedením názvu příslušné bankovní či nebankovní instituce, pokud jsou pro vznik povinnosti oznámit tuto věc movitou naplněny příslušné zákonné limity. Mimo běžné účty veřejný funkcionář oznamuje i např. spořící účty, termínované účty, nebo také stavební spoření a některé formy pojištění, je-li v rámci smluvních podmínek daného finančního produktu veden u příslušné instituce vypořádací či obdobný účet (např. v případě kapitálového životního pojištění, důchodového spoření nebo penzijního připojištění) s nárokem, byť termínovaným, na výplatu naspořené částky. Veřejný funkcionář neuvádí takové formy svého pojištění, kde vypořádací účet zřízen není a výplata pojistné částky závisí na nahodilé (pojistné) události, která je předmětem pojištění (např. úrazové pojištění, rizikové životní pojištění, pojištění majetku, cestovní pojištění, či pojištění odpovědnosti za provoz motorového vozidla).

 

Obdobným způsobem veřejný funkcionář oznamuje i jiné pohledávky, které má vůči fyzické nebo právnické osobě, spolu s jejich druhovou identifikací (např. uvedením účelu, za kterým pohledávka vznikla).

 

Mezi movité věci určené podle druhu se řadí i peníze v hotovosti, které je tak veřejný funkcionář rovněž povinen oznámit, pokud jejich hodnota přesáhne příslušný zákonný limit. Protože maximální nominální hodnota jednotlivých bankovek je věcí rozhodnutí České národní banky, nelze vyvozovat, že záměrem zákonodárce bylo, aby hodnota jednotlivých kusů oběživa byla určována samostatně. Hodnota peněz v hotovosti se tak pro účely plnění oznamovací povinnosti stanoví součtem nominálních hodnot jednotlivých kusů tohoto oběživa, kterými veřejný funkcionář disponuje.

 

 

13. Uvádí veřejný funkcionář v oznámení majetkovou účast (podíl) manžela v obchodní korporaci a příjmy, které tomuto manželovi z jeho majetkové účasti plynou? 

 

Pokud je společníkem v obchodní společnosti manžel, který není veřejným funkcionářem, a podíl je v jeho výlučném vlastnictví, veřejný funkcionář podíl v oznámení o majetku neuvádí a neuvádí ani příjmy z tohoto podílu v oznámení o příjmech [podle § 11 odst. 2 písm. a) zákona o střetu zájmů jsou z oznamovací povinnosti vyňaty příjmy druhého z manželů]. O jinou situaci půjde v případě, že podíl náleží do společného jmění manželů a původci případných příjmů z něho jsou tak oba manželé – tehdy veřejný funkcionář uvede vlastnictví podílu v oznámení o majetku a příjmy z podílu v oznámení o příjmech, a to s poznámkou, že náleží do společného jmění manželů.

 

 

14. Může veřejný funkcionář oznámení měnit či doplňovat i po jeho odeslání Ministerstvu spravedlnosti? 

 

Veřejný funkcionář má možnost rozpracovaný formulář uložit a odeslat jej Ministerstvu spravedlnosti až po jeho kompletním vyplnění, ať už se tak stane kdykoliv během lhůty pro podání oznámení. Po odeslání oznámení ministerstvu však veřejný funkcionář oznámené údaje již sám měnit nemůže. V takovém případě je nezbytné, aby dotyčný veřejný funkcionář kontaktoval ministerstvo s žádostí o zpřístupnění podaného oznámení za účelem opravy nebo doplnění některých údajů (eventuálně může veřejný funkcionář podat oznámení nové, správné a kompletní a požádat o provedení výmazu původně podaného oznámení). Pokud se však tak stane až po uplynutí lhůty pro podání oznámení, striktně vzato může jít o porušení povinnosti veřejného funkcionáře, na které zákon o střetu zájmů váže přestupkovou odpovědnost [§ 23 odst. 1 písm. e), resp. f)]. Bude pak záležet na posouzení přestupkového orgánu, resp. v krajním případě soudu, zda veřejný funkcionář v daném případě v oznámení uvedl zjevně nepřesné, neúplné či nepravdivé údaje a zda takovým jednáním byla naplněna materiální složka přestupku (tj. jeho společenská škodlivost).

 

 

15. Podávají oznámení také veřejní funkcionáři, kteří svou funkci dočasně nevykonávají z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti či mateřské/rodičovské dovolené, a jejich zástupci? 

 

Veřejní funkcionáři mají mimo jiné povinnost podávat každoročně tzv. průběžné oznámení o skutečnostech podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů ve znění účinném od 1. září 2017, a to po celou dobu funkce; toto oznámení se podává vždy do 30. června daného roku za předcházející kalendářní rok. Oznamovací povinnosti veřejné funkcionáře nezbavují ani překážky, pro které svou funkci nemůže dočasně vykonávat (např. protože se nachází v dlouhodobé pracovní neschopnosti, nebo čerpají mateřskou/rodičovskou dovolenou), neboť zákon s těmito překážkami nespojuje zánik funkce. Nedostatek informací o skutečnostech, na něž se oznamovací povinnost vztahuje, v letech, kdy překážky trvaly, by nadto poněkud stěžoval výkon kontrolní činnosti ze strany Ministerstva spravedlnosti, a to i v navazujícím období po odpadnutí těchto překážek.

 

Naopak povinnost podávat oznámení podle § 9 až 11 a § 12 odst. 4 zákona o střetu zájmů ve znění účinném od 1. září 2017 nikterak nedopadá na zástupce veřejných funkcionářů podle § 9 odst. 7, resp. § 66 zákona o státní službě, či podle ekvivalentních ustanovení jiných, zvláštních právních předpisů upravujících poměr veřejného funkcionáře k organizaci, u které působí (zákoník práce, zákon o úřednících územních samosprávných celků). To platí i v případě, že zástupce veřejného funkcionáře vykonává funkci v plném rozsahu za zastoupeného, tzn. včetně např. toho, že nakládá s finančními prostředky daného orgánu veřejné správy jako příkazce operace. Opačný výklad by nepřípustným  způsobem rozšiřoval kategorii veřejných funkcionářů definovanou v § 2 zákona o střetu zájmů a v tomto ohledu by kolidoval s principem legitimního očekávání.

 

 

16. Jak podávají oznámení veřejní funkcionáři dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, kteří vykonávají některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů pouze v některých letech výkonu funkce? 

 

Jde-li o veřejné funkcionáře dle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů, kteří od počátku výkonu funkce žádnou z činností dle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů nevykonávali, nýbrž některou z nich začnou vykonávat až v průběhu výkonu funkce (např. druhý či třetí rok), je třeba řešit otázku, k jakému datu pak mají tito veřejní funkcionáři dodatečně podle právní úpravy účinné od 1. 9. 2017 podat své vstupní oznámení. Obecně platí, že v případě vstupního oznámení veřejný funkcionář oznamuje relevantní činnosti, majetek a závazky dle stavu ke dni předcházejícímu dni zahájení výkonu funkce. Avšak v případě, že veřejný funkcionář začne některou z činností podle § 2 odst. 3 zákona o střetu zájmů (dále jen "činnosti") vykonávat až v průběhu výkonu funkce, bere se pro účely podávání vstupního oznámení za den předcházející dni zahájení výkonu funkce den, který předchází dni, kdy veřejný funkcionář některou z činností začal vykonávat - k tomuto dni vzniká rovněž povinnost podpůrnému orgánu zapsat do 15 dní takového veřejného funkcionáře do Centrálního registru oznámení. Následně veřejný funkcionář podá standardně do 30 dní ode dne zápisu své vstupní oznámení (dle stavu ke dni předcházejícímu dni, kdy začal některou z činností vykonávat) a posléze podá v zákonných termínech rovněž průběžná oznámení, a to po celé období, v němž veřejný funkcionář činnosti vykonává, resp. je oprávněn je vykonávat, až do dne, kdy ukončí výkon své funkce, popřípadě kdy dojde k příslušné změně vnitřních předpisů, z nichž oprávnění k výkonu činností vyplývá; k takovému dni pak veřejný funkcionář podá své výstupní oznámení.

 

 

17. Je ředitel základní nebo mateřské školy veřejným funkcionářem podle zákona střetu zájmů? 

 

Ředitelé základních a mateřských škol byli z okruhu veřejných funkcionářů vyňati zákonem č. 350/2009 Sb., kterým v minulosti došlo k úpravě ustanovení § 2 odst. 2 písm. c) zákona o střetu zájmů doplněním klíčových slov „s výjimkou právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení“, jež předtím v tomto ustanovení absentovala. Tato úprava přitom byla výslovně zákonodárcem odůvodněna jeho záměrem vyjmout ředitele škol zřizovaných Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem nebo obcí ve formě příspěvkové organizace z množiny veřejných funkcionářů podle zákona o střetu zájmů. Na této skutečnosti podle našeho názoru nic nemění ani to, že se provedená změna nepromítla do ustanovení § 2 odst. 2 písm. b) zákona o střetu zájmů, které s vynětím právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení z jeho dosahu výslovně nepočítá.  

 

 

18. Patří mezi veřejné funkcionáře velitel městské policie? 

 

Příslušníci městské policie nejsou příslušníky bezpečnostních sborů ve smyslu zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, a nejsou ani vedoucími úředníky obce zařazení do obecního úřadu, kteří by se podíleli na výkonu správních činností, neboť obecní policie je samostatným orgánem obce, na obecním úřadu relativně nezávislým. Na příslušníky městské policie proto nedopadá žádné z ustanovení § 2 odst. 1 a 2 zákona o střetu zájmů, pročež je nelze považovat za veřejné funkcionáře. 

 

 

19. Jaký je vztah mezi pojmem vedoucí úředník podle § 2 odst. 2 písm. e) zákona o střetu zájmů a stejným pojmem užívaným zákonem o úřednících územních samosprávných celků?

 

Kvalifikaci vedoucího úředníka územního samosprávného celku jako veřejného funkcionáře zákon o střetu zájmů [§ 2 odst. 2 písm. e)] váže na skutečnost, že se jedná o vedoucího úředníka (zaměstnance) podílejícího se na výkonu správních činností, zařazeného do příslušného obecního úřadu (resp. úřadu městského obvodu, úřadu městské části, krajského úřadu či Magistrátu hlavního města Prahy). Zákon o úřednících územních samosprávných celků (§ 2 odst. 4 a 5) pak vedoucího úředníka územního samosprávního celku přímo definuje jako vedoucího zaměstnance podílejícího se na výkonu správních činností, který je zařazen do příslušného obecního úřadu (resp. městského úřadu, magistrátu statutárního města nebo magistrátu územně členěného statutárního města, úřadu městského obvodu nebo úřadu městské části územně členěného statutárního města, krajského úřadu, Magistrátu hlavního města Prahy nebo úřadu městské části hlavního města Prahy). Pojmy vedoucího úředníka - jako veřejného funkcionáře - používané v obou právních předpisech se tak shodují; zákon o střetu zájmů v tomto bodě pouze navazuje na příslušná ustanovení zákona o úřednících územních samosprávných celků.

 

 

20. Jak to bude s oznámeními veřejných funkcionářů a s žádostmi o nahlížení na tato oznámení, které byly podány do 31. srpna 2017 a jsou uchovávány u podpůrného orgánu? Budou se hromadně nahrávat do Centrálního registru oznámení?

 

Oznámení veřejných funkcionářů a žádosti o nahlížení na tato oznámení podané do 31. srpna 2017 zůstanou i nadále uchovávány u předchozího evidenčního orgánu. Všechny tyto dokumenty má tento evidenční orgán povinnost uchovávat (pouze) v listinné podobě, a to po dobu pěti let od účinnosti zákona č. 14/2017 Sb., tj. do 1. září 2022. Po uplynutí této zákonem stanovené doby bude s listinnými dokumenty naloženo dle příslušných ustanovení zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů. Uchovávání zmíněných dokumentů v existujících elektronických registrech oznámení zákon č. 14/2017 Sb. nijak neupravuje a ponechává tak na vůli podpůrných orgánů, jak s těmito elektronickými registry naloží. V tomto ohledu lze pouze doporučit, aby po uplynutí lhůty pro uchováváni oznámení a žádostí o nahlížení v listinné podobě byly obsahově shodné informace odstraněny i z elektronických registrů.

S hromadným přesunem oznámení a žádostí o nahlížení na tato oznámení do Centrálního registru oznámení zákon nepočítá.

Oznámení a žádosti o nahlížení na tato oznámení podané od 1. září 2017 budou uchovávané přímo u Ministerstva spravedlnosti. 

 

21. Jak se bude postupovat v případě žádosti o nahlížení na oznámení veřejného funkcionáře uchovávané u podpůrného orgánu? 

 

Od 1. září 2017 je k vyřizování všech žádostí o nahlížení na oznámení veřejného funkcionáře příslušné Ministerstvo spravedlnosti, a to i v případě oznámení uchovávaných u příslušného podpůrného orgánu (tj. v případě oznámení podaných do 31. srpna 2017). Bude-li taková žádost podána, Ministerstvo spravedlnosti si u příslušného podpůrného (do 31. srpna 2017 evidenčního) orgánu oznámení vyžádá; podpůrný orgán je následně zašle Ministerstvu spravedlnosti (např. prostřednictvím datové schránky) a to je žadateli zpřístupní.

Žádosti o nahlížení na oznámení podané podpůrnému orgánu po 1. září 2017 postoupí tento podpůrný orgán k přímému vyřízení Ministerstvu spravedlnosti.   

 

22. Jaký je vztah ustanovení upravujících podání žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů (§ 13 odst. 3 až 5 zákona o střetu zájmů) k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů?

Ustanovení upravující podání žádosti o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů (§ 13 odst. 3 až 5 zákona o střetu zájmů) jsou ve vztahu speciality k zákonu č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 106/1999 Sb. se tedy na případy nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů podaná podle zákona o střetu zájmů nepoužije.  

 

 

23. Budou veřejnému funkcionáři podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů poskytnuty k jeho žádosti údaje o osobách, které žádaly o nahlížení na jeho oznámení? 

 

Zákon o střetu zájmů otázku poskytování informace o žadatelích o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů neupravuje. Aplikuje se proto obecná právní úprava zákonem  č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle této obecné úpravy platí, že veřejný funkcionář má nárok (pokud o to požádá) na veškeré informace o žadateli, kterými Ministerstvo spravedlnosti disponuje, tzn. veškeré informace, které žadatel do žádosti uvedl dle § 13 odst. 4 zákona o střetu zájmů (jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození, trvalý pobyt a adresa pro doručování žadatele; v případě právnické osoby obchodní firma nebo název, identifikační číslo osoby a sídlo, a údaje o fyzické osobě, která jedná v zastoupení právnické osoby včetně jejího oprávnění jednat v zastoupení právnické osoby).

 

 

24.  Na koho se lze obracet stran informací ke střetu zájmů?

 

V případě jakýchkoliv žádostí, podnětů, dotazů či připomínek týkajících se zákona o střetu zájmů nebo Centrálního registru oznámení se lze obracet na společnou e-mailovou schránku odboru střetu zájmů Ministerstva spravedlnosti OSZ@msp.justice.cz. Jednotlivá podání budou vyřizována v závislosti na jejich množství a na okamžité vytíženosti zaměstnanců odboru.