obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Nejčastěji kladené dotazy

1.    Co je to trest domácího vězení?

 

Trest domácího vězení je přímou alternativou k trestu odnětí svobody.  Byl zaveden s účinností od 1. 1. 2010 a rozšířil spektrum alternativních trestů v České republice. Jedná se o druhý nejpřísnější trest, bezprostředně po trestu odnětí svobody. Trest domácího vězení spočívá v povinnosti odsouzeného zdržovat se ve svém obydlí, a to v době stanovené rozhodnutím soudu. Prakticky to vypadá tak, že soud určí odsouzenému, které dny v týdnu a v jaké denní době má povinnost být doma. Tím je zásadně omezena možnost volného pohybu odsouzeného. Tento trest je možné uložit až na dobu dvou let.

Popsaný způsob omezení svobody odsouzeného má mj. přispět také k tomu, aby nedošlo k zpřetrhání pozitivních sociálních vazeb, ale naopak, aby byl odsouzený podpořen v možnosti řádně plnit své závazky (např. plnění vyživovací povinnosti), zajišťovat obživu svou, či své rodiny a tím se mohl snáze začlenit zpět do společnosti. Zákon výslovně stanoví, že tento trest nesmí bránit výkonu zaměstnání, či účasti odsouzeného na bohoslužbách, nebo náboženských shromážděních. Výchovný účinek trestu může být posílen tím, že soud uloží odsouzenému také tzv. přiměřená omezení nebo přiměřené povinnosti směřující k tomu, aby odsouzený vedl řádný život či nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil.

 

Trest domácího vězení lze také uložit odsouzenému v případě, že neplní jiný, původně uložený trest. Jedná se o tzv. přeměnu peněžitého trestu dle § 69 odst. 2a trestního zákoníku, přeměnu trestu obecně prospěšných prací § 65 odst. 2a trestního zákoníku. Také je možné přeměnit na trest domácího vězení již uložený a nejméně z poloviny vykonaný trest odnětí svobody (upravuje § 57a trestního zákoníku).

 

Podmínkou uložení trestu domácího vězení je písemný slib pachatele, že se ve stanovené době bude zdržovat v obydlí na určené adrese a při výkonu kontroly trestu poskytne veškerou potřebnou součinnost.

 

2.    Kolik bylo doposud uloženo trestů domácího vězení a za jaké trestné činy?

Od 1. 1. 2010 do 30. 8. 2014 bylo v České republice pravomocně uloženo 1210 trestů domácího vězení (zdroj: PMS; aktuální statistiky jsou k dispozici zde). Tento trest se ukládá nejčastěji pachatelům, kteří se dopustili přečinu maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (např. jde o porušení zákazu řízení motorových vozidel) nebo přečinu krádeže, přečinu ohrožení pod vlivem návykové látky či zanedbání povinné výživy.

3.    Proč se tento trest dosud poměrně málo využívá?

 

Jedná se o nový trest, s jehož aplikací nebyly v naší zemi dosud žádné zkušenosti. Přes jeho nesporné výhody a přínosy v podobě finančních úspor oproti výkonu trestu odnětí svobody ve věznici anebo v možnosti zachování pozitivních sociálních vazeb odsouzeného a tím jeho efektivnější integrace do společnosti, zůstává nedostatkem tohoto trestu absence možnosti zajištění permanentní kontroly odsouzeného. To je také ze strany soudů nejčastěji uváděným důvodem, který brání využití trestu v širším měřítku.

 

4.    Jak se trest domácího vězení v současné době kontroluje?

 

Platná právní úprava hovoří o tom, že kontrolu výkonu trestu domácího vězení zajišťuje Probační a mediační služba ve spolupráci s provozovatelem elektronického kontrolního systému, který umožňuje detekci pohybu odsouzeného nebo namátkovou kontrolou prováděnou probačním úředníkem.

 

Vzhledem k tomu, že v České republice dosud není zaveden elektronický kontrolní systém, probíhá kontrola odsouzených v režimu trestu domácího vězení pouze formou namátkové kontroly, zdali se odsouzený nachází v místě výkonu trestu v čase určeném soudem.  Namátkové kontroly provádějí pracovníci Probační a mediační služby. I když je četnost namátkových kontrol poměrně značná, nelze tímto režimem zajistit permanentní kontrolu odsouzených.

 

5.    Co přinese elektronická kontrola odsouzených?

 

Elektronický monitoring je nástrojem, který zvýší účinnost kontroly výkonu trestu. Nabídne možnost okamžitého zjištění porušení trestu a také adekvátní reakce na selhání (nepřítomnost) odsouzeného. V případě intenzivnějšího využívání trestu domácího vězení namísto krátkodobých trestů odnětí svobody je očekáván přínos v podobě úspory nákladů na výkon trestů. V praxi nebude muset probační úředník vykonávat časté fyzické kontroly, ale takto ušetřený čas bude věnován přímé probační práci s odsouzeným.

 

6.    Je možné elektronický monitoring využít i v jiných oblastech?

 

Současná právní úprava umožňuje využít elektronický monitoring pouze pro kontrolu trestu domácího vězení a v souvislosti s uložením přiměřené povinnosti zdržet se v určené době ve svém obydlí při podmíněném propuštění z výkonu trestu. Do budoucna se nabízí možnost zvážit rozšíření elektronického monitoringu do dalších oblastí, jako je náhrada vazby jiným opatřením, anebo pro potřeby ochrany obětí trestné činnosti.

 

7.    Kolik stojí elektronické monitorování?

V roce 2012 Probační a mediační služba realizovala projekt „Experiment elektronického monitoringu trestu domácího vězení“. V rámci tohoto 4 měsíčního experimentu bylo používáno 25 monitorovacích zařízení. Náklady na 1 monitorovací den a 1 sledovanou osobu byly vyčísleny na cca 165 Kč/den.

Pro srovnání lze uvést, že za rok 2013 Vězeňská služba ČR vyčíslila náklady na jeden den věznění na částku 1319 Kč. (Jedná se o průměrný denní náklad na jednoho vězně za celou VS ČR tj. náklady na platy, pojistné, ostatní věcné výdaje, FKSP a kapitálové výdaje;

Zdroj:http://www.vscr.cz/client_data/1/user_files/19/file/PDF/vyrocnizprava_vscr_2013.pdf.).