obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Profesní legislativa

Profesní legislativa se zabývá přípravou návrhů právních předpisů z oblasti organizace činnosti soudů, znalecké a tlumočnické činnosti a právních předpisů týkajících se notářů, advokátů a soudních exekutorů.

V současné době jsou v legislativním procesu tyto návrhy právních předpisů:

• Vládní návrh zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech

Cílem návrhu zákona je především stabilizace a zkvalitnění výkonu znalecké činnosti. V souladu s právem Evropské unie se zavádí právní nárok na zápis do seznamu znalců. Dále se zakotvuje širší možnost přezkoumávání znaleckých posudků a kontrolu jejich formální i věcné správnosti. Upravují se opatření směřující k posílení dohledu nad osobami vykonávajícími znaleckou činnost a související zpřísnění a zefektivnění sankcí. V neposlední řadě s touto problematikou souvisí zdůraznění úlohy znalce jako osoby vykonávající službu ve veřejném zájmu.

Vládní návrh zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení.

• Vládní návrh zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Cílem návrhu zákona je stejně jako u znaleckého zákona stabilizace a zkvalitnění výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti. V této souvislosti dochází k tomu, že tlumočnická činnost je vyčleněna do samostatného zákona a je rozdělena na tlumočnickou a překladatelskou činnost, po takovéto úpravě je již několik let praxí voláno.

Vládní návrh zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení.

• Vládní návrh doprovodného zákona k zákonu o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákonu o soudních tlumočnících a soudních překladatelích

Vládní návrh zákona je projednáván Poslaneckou sněmovnou v prvním čtení.

 • Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Cílem je doplnit a rozšířit státem zajištěnou právní pomoc do oblastí, ve kterých není v současnosti poskytována (mimo řízení před orgány veřejné moci ve formě právních porad, v řízení před orgánem veřejné správy a v řízení před Ústavním soudem). Návrh navazuje na věcný záměr, který k této problematice schválila vláda 5. 10. 2016.

Předseda legislativní rady vlády doporučil vládě dne 26. 4. 2017 návrh zákona schválit.

• Návrh zákona, kterým se mění občanský soudní řád a další související zákony

Cílem je reagovat na problémy v oblasti exekucí, navrhovaná novela zavádí tzv. chráněný účet pro povinného, na němž bude chráněna nepostižitelná částka obdobně, jako je tomu u srážek ze mzdy, koncentruje mnohačetné exekuce vedené proti témuž povinnému u jednoho soudního exekutora, zavádí povinné zálohy pro oprávněné a řeší problémy spojené s předáváním exekutorských úřadů, jakož i postup při úpadku soudního exekutora. Návrh zákona projednala Legislativní rada vlády dne 4. 5. 2017, projednávání bylo přerušeno.

Předpisy z oblasti profesní legislativy, které nabyly/nabydou účinnosti v roce 2017:

• Vyhláška č. 441/2016 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 330/2001 Sb., o odměně a náhradách soudního exekutora, o odměně a náhradě hotových výdajů správce podniku a o podmínkách pojištění odpovědnosti za škody způsobené exekutorem, ve znění pozdějších předpisů

 Touto vyhláškou dochází ke snížení minimální odměny exekutora ze 3 000 Kč na 2 000 Kč. Zároveň se odstraňuje hranice 10 000Kč v případě snížení náhrady hotových výdajů exekutora, splní-li povinný vymáhaný nárok dobrovolně ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení výzvy ke splnění vymáhané povinnosti.

Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. 4. 2017.

• Zákon č. 14/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Novelou zákona o střetu zájmů byly Ministerstvu spravedlnosti přiděleny role ústředního správního úřadu pro oblast střetu zájmů a centrálního evidenčního orgánu pro oznámení veřejných funkcionářů.

Zákon bude účinný od 1. 9. 2017.

• Vyhláška č. 79/2017 Sb., o stanovení struktury a formátu oznámení podle zákona o střetu zájmů

Novelou zákona o střetu zájmů publikovanou pod č. 14/2017 Sb. se zavádí mj. plná elektronizace vedení registru oznámení, včetně podávání jednotlivých oznámení výhradně elektronicky. Výjimku z elektronického podávání oznámení nicméně tvoří soudci, kteří nebudou podávat oznámení elektronicky, nýbrž v listinné podobě. Registr oznámení soudců povede Nejvyšší soud a na rozdíl od oznámení jiných veřejných funkcionářů nebude přístupný veřejnosti. Formulář oznámení bude dostupný na webových stránkách Ministerstva spravedlnosti.

Vyhláška bude účinná od 1. 9. 2017.

Předpisy z oblasti profesní legislativy, které nabyly účinnosti v roce 2016:

• Věcný záměr zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s rozšířením státem zajištěné právní pomoci

Po několika neúspěšných pokusech předchozích ministrů, schválila vláda věcný záměr zákona. Předchozí věcné záměry byly v září roku 2011 a v srpnu roku 2013 Legislativní radou vlády odmítnuty. Věcný záměr předpokládá doplnění a rozšíření státem zajištěné právní pomoci do oblastí, ve kterých se v současnosti státem zajištěná právní pomoc nerealizuje – nově by tedy měla být státem zajištěná právní pomoc poskytovaná mimo řízení před orgány veřejné moci, ve správním řízení a řízení před Ústavním soudem. Právní pomoc mimo řízení před orgány veřejné moci by měla spočívat v udělování právních porad. Jednalo by se o ústní porady informačního charakteru. Právní porady v systému státem zajištěné právní pomoci budou oprávněni poskytovat pouze advokáti a zákonem stanoveným časovým rozsahem bude maximálně 120 minut za rok. Nejkratší časový úsek se navrhuje v délce 30 minut. Na financování právních porad by se částečně podíleli samotní žadatelé formou regulační náhrady ve výši 100 Kč za jednu poskytnutou prezenční poradu, a to bez ohledu na časový rozsah poskytnuté porady.

Vláda věcný záměr schválila 5 října 2016.

• Vyhláška č. 338/2016 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 196/2001 Sb., o odměnách a náhradách notářů, správců pozůstalosti a Notářské komory České republiky (notářský tarif).

Návrh vyhlášky stanoví výši paušálně stanovené náhrady hotových výdajů Notářské komory České republiky za poskytování údajů z Rejstříku zástav orgánům veřejné moci a výši jednorázové náhrady hotových výdajů Notářské komory České republiky za zřízení dálkového a nepřetržitého přístupu k údajům z Rejstříku zástav.

Vyhláška nabyla účinnosti 2. listopadu 2016.

Předpisy z oblasti profesní legislativy, které nabyly účinnosti v roce 2015:

• Zákon č. 139/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

Nově jsou soudní exekutoři před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů povinni zjistit, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu evidována listina modifikující zákonný majetkový režim. Exekuční příkaz tedy nelze vydat na majetek, který by byl ve společném jmění manželů, kdyby se řídilo zákonným režimem, na základě uvedené listiny v něm však není.

Zákon dále zrušil možnost postihovat pro dluh jednoho z manželů mzdu nebo jiné peněžité pohledávky manžela povinného, zachována zůstala pouze možnost vést exekuci na pohledávku z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Manželovi musí zůstat zachována částka ve výši poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz, minimálně dvojnásobek životního minima jednotlivce.

Dále je nově umožněno, aby exekuce na účet manžela povinného byla zastavena, nejsou-li na něm ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak náležely do společného jmění manželů.

• Zákon č. 164/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů

Mezi příjmy, které lze v exekuci postihovat jako srážky ze mzdy, byla zařazena odměna z dohody o pracovní činnosti a dále výsluhový příspěvek příslušníků ozbrojených sborů a příplatky nebo zvláštní příspěvek k důchodu vyplácený osobám, které byly postiženy komunistickým režimem nebo byly účastníky národního boje za vznik a osvobození Československa. Toto opatření umožnilo, aby z uvedených příjmů byla dlužníkovi ponechána nepostižitelná částka, z níž bude moci hradit své základní životní potřeby.

Byl rozšířen výčet movitých věcí, které jsou vyloučeny z exekuce, např. o studijní a náboženskou literaturu, školní potřeby a dětské hračky, obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se povinného nebo členů jeho rodiny. Dále byl zakotven demonstrativní výčet obvyklého vybavení domácnosti. Tato změna by měla přispět k lepší ochraně majetku povinného, který povinný potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých a své rodiny.

Byla zakotvena povinnost pořídit zvukově obrazový záznam o průběhu prohlídky bytu a jiných místností, k níž může dojít v rámci exekuce prodejem movitých věcí.

Soudnímu exekutorovi byla nově stanovena povinnost zastavit výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše vymáhaných pohledávek nepřesahuje 30 000 Kč bez příslušenství. Tímto způsobem by měla být zajištěna ochrana bydlení povinného v případech, kdy jsou exekucí vymáhány nižší částky.

• Vyhláška č. 365/2014 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 418/2001 Sb., o postupech při výkonu exekuční a další činnosti, ve znění pozdějších předpisů, byl předložen k projednání s cílem uvést tento předpis do souladu s exekučním řádem ve znění zákona č. 396/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Exekuční řád s účinností od 1. ledna 2015 v § 49 odst. 3 stanoví, že přílohou exekučního příkazu, jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3 exekučního řádu, v němž je uvedeno, co se rozumí právní mocí usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu v exekučním řízení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu, peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy vyplácet a vybírat peněžní prostředky z účtu, a označení povinnosti, která má být exekucí vymožena.

Vzhledem k tomu, že exekuční řád předpokládá, že formát a struktura uvedených datových souborů budou stanoveny vyhláškou, byla vypracována novelizace vyhlášky č. 418/2001 Sb., v níž je již zakotven formát a struktura datových souborů, jejichž pomocí soudní exekutoři obdobným způsobem komunikují s Českou správou sociálního zabezpečení a Úřadem práce České republiky.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. ledna 2015.

• Vyhláška č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Návrh vyhlášky byl předložen k provedení § 26 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. června 2015.

Předpisy z oblasti profesní legislativy, které nabyly účinnosti v roce 2014:

• Vyhláška č. 120/2014 Sb., kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.

Navrhovaná právní úprava si kladla za cíl dosáhnout snížení částky, kterou je povinna nahradit úspěšné straně neúspěšná strana občanského soudního řízení v těch věcech, kde hodnota peněžitého plnění, o němž je rozhodnuto, nepřevýší 50 000 Kč. Takovéto omezení výše náhrady odměny advokáta bylo navrhováno v reakci na situaci, kdy zejména v případě bagatelních pohledávek docházelo k jevu, který již popsal i Ústavní soud ve svém rozhodnutí, kterým zrušil tzv. přísudkovou vyhlášku. Tímto jevem bylo postupování pohledávek a jejich vymáhání nikoli pro pohledávku samotnou, ale pro částku přiznávanou jako náhradu nákladů řízení. Předložený návrh snížil výši náhrady hotových výdajů tak, aby absolutní výše těchto nákladů nemotivovala účastníky řízení k uplatnění pohledávky právě pro částku nákladů, ale současně umožnila, aby úspěšné straně sporu byly hrazeny účelně vynaložené náklady na právní zastoupení.

Vyhláška nabyla účinnosti 1. července 2014.