obsah

Ministerstvo spravedlnosti ČR

Civilní legislativa

 

Anglický překlad zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže

 

Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhotovilo anglický překlad nového zákona č. 262/2017 Sb., o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže), ve znění účinném od 1. 9. 2017. Překlad má jen informativní charakter, závazné je pouze české znění publikované ve Sbírce zákonů. Dostupný zde v anglickém a českém znění, zde v tabulkové verzi bez poznámek pod čarou.

 

Anglický překlad zákona o veřejných rejstřících

 

Ministerstvo spravedlnosti vyhotovilo neoficiální anglický překlad zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění účinném od 1. 1. 2018. Dostupný zde nebo na stránkách rekodifikace. Překlad má jen informativní charakter, závazné je pouze české znění publikované ve Sbírce zákonů.

 

Legislativní změny z poslední doby

V oblasti civilního práva byly v nedávné době schváleny tyto návrhy Ministerstva spravedlnosti:

 

Pod č. 460/2016 Sb. byl publikován zákon, kterým se mění zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a další související zákony. Obsahem zákona jsou tyto dílčí změny civilního kodexu a souvisejících předpisů:

 

1.      úprava předpokladů pro zaměstnávání osob starších 15 let, aby se umožnilo nezletilým zřídit pracovněprávní vztah již po dovršení 15 let, avšak se dnem nástupu nejdříve po ukončení povinné školní docházky, dále aby byla odstraněna nejistota na straně zaměstnavatelů i zaměstnanců způsobená možností zákonných zástupců pracovněprávní vztah před dovršením 16 let zaměstnance ukončit;

2.      úprava podmínek pro rozhodování o omezení svéprávnosti fyzických osob, prodloužení doby, na niž lze svéprávnost nejdéle omezit, ze tří na pět let, aby bylo možné napříště lépe zohlednit odlišné potřeby osob, jejichž celková situace odůvodňující dané opatření je spíše nevratná, a nebyly tak vystaveny častému opakovanému přezkumu, a prodloužení doby, po jejímž uplynutí se osoby, které byly dříve omezeny nebo zbaveny způsobilosti k právním úkonům, stanou automaticky plně svéprávnými, aby byl v zájmu takto dříve omezených osob vytvořen dostatečný časový prostor pro přezkum jejich případu a zvážení možnosti uplatnit do budoucna méně omezující opatření;

3.      vyjasnění pochybností stran úpravy tzv. patologicko-anatomických pitev, které jsou způsobeny nesouladem mezi občanským zákoníkem a zákonem o zdravotních službách, aby již bylo napříště zřejmé, že i tyto pitvy lze za podmínek stanovených zákonem o zdravotních službách provádět i bez souhlasu zemřelého;

4.      zrušení požadavku na sepsání plné moci ve formě veřejné listiny ve všech případech, kdy zákon požaduje pro samotné právní jednání formu veřejné listiny, aby byl ulehčen právní styk a nevznikaly při něm osobám další náklady;

5.      odstranění pochybnosti o tom, že nabývá-li manžel za trvání manželství podíl v obchodní korporaci způsobem nezakládajícím jeho výlučné vlastnictví, stává se druhý manžel oprávněným pouze z majetkové hodnoty podílu, která je součástí společného jmění, ale není tím založena jeho účast v dotčené obchodní společnosti nebo družstvu;

6.      odstranění pochybnosti o tom, že povinnost rodiče pečovat o jmění dítěte zaniká prohlášením konkursu, nikoli zjištěním úpadku;

7.      usnadnění pořizování závěti osobám nevidomým a osobám se smyslovým postižením, které nemohou číst a psát v případě závěti pořízené ve formě veřejné listiny;

8.      zavedení evidence svěřenských fondů;

9.      snížení nejvýše přípustné výše peněžité jistoty za splnění povinnosti zaplatit nájemné a jiných povinností vyplývajících z nájmu bytu a domu z šestinásobku měsíčního nájemného na trojnásobek;

10.  zrušení požadavku úpravy názvu spolků a společenství vlastníků vzniklých před účinností nového občanského zákoníku;

11.  vypuštění pojmu „pobočné odborové organizace“ a „pobočné organizace zaměstnavatelů“ v občanském zákoníku a dalších zákonech;

12.  vyjasnění, že součástí pozemku nejsou liniové stavby nebo jiné předměty, jež pravidelně zasahují více pozemků;

13.  připuštění vzniku práva na zaplacení úroku z prodlení v případě výživného, které bylo dosavadní judikaturou spíše odpíráno (srov. Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016 k problematice rozhodování o výživném pro nezletilé děti, sp. zn. Cpjn 204/2012);

14.  znovuzavedení předkupního práva ke spoluvlastnickému podílu na nemovité věci;

15.  odstranění nedostatku v transpozici směrnice o timeshare;

16.  změny související s pracovněprávními vztahy týkající se úpravy započtení proti pohledávce mzdy, platu nebo odměny z dohody a dále úpravy dohody o srážkách ze mzdy nebo jiných příjmů. Cílem je stanovení jediného limitu nejvýše přípustné výše započtení a srážek proti daným pohledávkám;

17.  změna prodlužující lhůtu k vystěhování z bytu zvláštního určení ze tří měsíců na šest měsíců v případě osob, které byly členy nájemcovy domácnosti, žily v bytě ke dni smrti nájemce a nemají vlastní byt. Pokud v bytě zvláštního určení žila ke dni smrti nájemce osoba zdravotně postižená nebo osoba, která dosáhla věku sedmdesáti let, žila s nájemcem nejméně jeden rok ve společné domácnosti a nemá vlastní byt, přejde na ni nájem ke dni smrti nájemce, pokud se pronajímatel s touto osobou nedohodnou jinak;

18.  změny přístupu k evidenci odborových organizací zavádějící zejména stejný režim pro zánik odborové organizace a změnu o ní zapsaných údajů, který platí pro jejich vznik,

19.  vypuštění povinnosti právnické osoby s kolektivním statutárním orgánem pověřit jednoho člena statutárního orgánu právním jednáním vůči zaměstnancům.

 

Část zákona týkající se prodloužení lhůty pro přezkum případů osob dříve omezených na svéprávnosti nabyla účinnosti dnem 30. 12. 2016. Zbývající část zákona nabyla účinnosti dnem 28. 2. 2017, s výjimkou úpravy evidence svěřenských fondů, která nabyde účinnosti dnem 1. 1. 2018.

 

Pod č. 64/2017 Sb. byl publikován zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Hlavním cílem změn je důsledná ochrana práv účastníků insolvenčního řízení, posílení dohledových pravomocí ministerstva nad insolvenčními správci, snížení administrativní zátěže insolvenčních soudů, regulace subjektů poskytujících služby v oblasti oddlužení a intenzivnější ochrana před podáváním tzv. šikanózních insolvenčních návrhů.

 

Přijaté změny se dotýkají zejména těchto oblastí:

 

1.      Zamezení masivnímu zřizování fiktivních nebo nefungujících provozoven insolvenčními správci za účelem zvýšení nápadu nových insolvenčních věcí v oblasti oddlužení. Zákonem se mění systém přidělování insolvenčních věcí v oblasti oddlužení. Insolvenčnímu správci budou případy přidělovány v obvodech všech krajských soudů, kde bude mít své sídlo nebo provozovnu. Insolvenčnímu správci tak bude umožněno být v každém z osmi soudních krajů zapsán v kolečku pro konkurs a v kolečku pro oddlužení. U veřejných obchodních společností bude počet zápisů v kolečku odvislý od počtu ohlášených společníků.

2.      Posílení kompetencí Ministerstva spravedlnosti při dohledové činnosti nad výkonem funkce insolvenčních správců a zefektivnění možnosti insolvenční správce za zjištěná pochybení sankcionovat. Cílem zákona je zajistit, aby ministerstvo bylo schopno vykonávat kontrolní a správněprávní pravomoc nad výkonem funkce insolvenčního správce v obecné rovině.

3.      Nedostatečná transparentnost insolvenčních řízení, která by účinně bránila a předcházela korupčním praktikám. Zavádí se předkládání některých dokumentů ve strojově čitelné podobě (např. soupis majetkové podstaty, seznam přihlášených pohledávek, konečnou zprávu a zprávu o plnění reorganizačního plánu). Údaje budou sloužit insolvenčnímu soudu v konkrétním insolvenčním řízení i ministerstvu při analytické práci s daty. Další oblast opatření se týká zneužití věřitelského postavení netransparentními subjekty k újmě skutečných věřitelů.

4.      Přetíženost soudního aparátu insolvenčních soudů agendou oddlužení. Přesun řady činností (např. zjišťování skutkových okolností významných pro posouzení návrhu na povolení oddlužení) z insolvenčního soudu na insolvenčního správce.

5.      Nemožnost regulovat či jakkoli postihovat komerční subjekty, které typicky fyzickým osobám ve velmi tíživé finanční situaci obvykle za zcela nepřiměřenou úplatu přislíbí zpracování nekvalitního insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. Zavádí se povinné zastoupení dlužníků k podání návrhu dvěma okruhy osob: a) advokáty, insolvenčními správci nebo notáři, b) tzv. akreditovanými osobami (veřejně prospěšné právnické osoby).

6.      Nedostačující ochrana před podáváním věřitelských šikanózních insolvenčních návrhů. Zavádí se předběžné posouzení věřitelského insolvenčního návrhu a možnost jeho odmítnutí v režimu utajení, dále povinnost některých insolvenčních navrhovatelů kvalifikovaně doložit svou splatnou pohledávku, povinnost insolvenčního navrhovatele složit zálohu na náklady řízení, zvýšení horní hranice pokuty za zjevně bezdůvodný insolvenční návrh a další opatření.

Tento zákon nabyde účinnosti dne 1. 7. 2017.

 

Z dalších změn, které souvisejí s resortem justice, lze odkázat také na zákon č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Součástí tohoto zákona je rovněž novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Jejím obsahem je zavedení evidence skutečných majitelů právnických osob zapisovaných do veřejného rejstříku a svěřenských fondů. Evidence bude samostatným registrem vedeným rejstříkovými soudy. Půjde o neveřejnou evidenci, na niž se nebudou vztahovat pravidla pro veřejné rejstříky ani úprava rejstříkového řízení. Přístup do evidence bude zajištěn pro oprávněné orgány a osoby (státní orgány, povinné osoby dle AML zákona atd.). Část informací bude moci získat kdokoli, kdo prokáže tzv. oprávněný zájem v souvislosti s praním špinavých peněz a financováním terorismu. Požadavek na vznik evidence a její podobu je výsledkem implementace tzv. IV. AML směrnice. Evidence má být především pomocným nástrojem v oblasti boje proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Příslušná část zákona nabyde účinnosti 1. 1. 2018.

 

 

Legislativní návrhy

Z aktuálních legislativních aktivit v oblasti civilního práva, které nebyly dosud ukončeny a jejichž přijetí lze očekávat v tomto volebním období, lze upozornit zejména na tyto:

 

1)      Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony (sněmovní tisk 987)

Návrh obsahuje dílčí změny civilních procesních předpisů. V úpravě občanského soudního řádu se navrhuje změna věcné příslušnosti ve věcech obchodních korporací, zvýšení složené jistoty v případě opakovaného podání návrhu na předběžné opatření, připuštění posuzování místní příslušnosti u žalovaných fyzických osob subsidiárně dle místa jejich trvalého pobytu, vytvoření opravného prostředku proti předběžným opatřením, které pozbyly účinků nebo byly zrušeny či nová úprava výkonu rozhodnutí vyklizením bytu. Dále má návrh přinést technické změny v úpravě dovolání, které směřují ke snížení nápadu věcí na Nejvyšší soud a podpoře podmínek pro jeho rozhodovací činnost.

Navrhovaná právní úprava také zasahuje do zákona o zvláštních řízeních soudních. Má se umožnit soudu vyslovit v řízeních, které lze zahájit i bez návrhu, že rozsudek je předběžně vykonatelný i bez výslovného návrhu účastníků, odstraňuje se možnost jmenovat opatrovníkem dítěte orgán sociálně právní ochrany dětí v případech, kdy tento orgán podal návrh na zahájení řízení nebo postavit najisto, kdy je rozhodováno usnesením a kdy rozsudkem v řízení péče soudu o nezletilé.

Změny v zákoně o soudních poplatcích mají za cíl prohloubit regulační funkci soudních poplatků a administrativně ulevit soudům zrušením možnosti zaplatit soudní poplatek ještě do konce lhůty k odvolání proti usnesení o zastavení řízení.

Návrh obsahuje rovněž novelu zákona o soudech a soudcích, která má u insolvenčních věcí zakotvit přidělování s využitím programových prostředků a na principu náhodnosti v zájmu naplnění principu zákonného soudce. Pravomoc k sestavování rozvrhu práce by i nadále měla zůstat v rukou předsedy soudu. Návrh se nijak nedotkne specializací. Využití tzv. automatického generátoru v dlouhodobém ohledu nepovede k nerovnoměrnému přidělování věcí a právní úprava umožní vhodně reagovat i na případy přechodné nerovnoměrnosti.

Poslanecká sněmovna návrh schválila 12. 7. 2017 na 59. schůzi (usnesení č. 1753). Projednávání tisku bylo zařazeno na pořad 9. schůze Senátu (od 16. 8. 2017).

 

2)     Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti se zrušením statusu veřejné prospěšnosti.(sněmovní tisk 1005)

Návrh směřuje ke zrušení statusu veřejné prospěšnosti v občanském zákoníku a mění v této souvislosti i další zákony. Tato podoba zákona, původně zamýšleného naopak na provedení statusu veřejné prospěšnosti, je výsledkem diskusí v Poslanecké sněmovně.

Poslanecká sněmovna návrh schválila 12. 7. 2017 na 59. schůzi (usnesení č. 1754). Projednávání tisku bylo zařazeno na pořad 9. schůze Senátu (od 16. 8. 2017).

 

3)      Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s veřejným opatrovnictvím (sněmovní tisk 992)

Návrh má uspokojivě vyřešit některé otázky související s veřejným opatrovnictvím, jejichž právní úprava v současnosti absentuje. Má zakotvit možnost přenosu funkce veřejného opatrovníka veřejnoprávní smlouvou, možnost odvolání veřejného opatrovníka, který neskýtá záruky řádného výkonu funkce, a jmenování jiného vhodného veřejného opatrovníka. Návrh má konečně stanovit gesci Ministerstva práce a sociálních věcí jako ústředního správního úřadu pro veřejné opatrovnictví.

Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 13. 12. 2016.

 

4)      Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk 1030)

Cílem návrhu je zpřístupnění oddlužení širšímu okruhu poctivých dlužníku, kteří v současnosti nesplňují podmínky pro povolení oddlužení, zejména předpoklad splacení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů za 5 let. V této souvislosti by mělo dojít k diferenciaci podmínek pro splnění oddlužení (splacení 50 % pohledávek za 3 roky, splacení 30 % pohledávek za 5 let, splnění oddlužení po 7 letech bez kvalifikovaného splacení pohledávek nezajištěných věřitelů, jestliže dlužník plnil všechny povinnosti a usiloval o plné uspokojení pohledávek). Jako kvantitativní podmínka pro vstup do oddlužení je stanoveno placení odměny a náhrady hotových výdajů správce, splacení odměny zpracovatele návrhu na povolení oddlužení a rovněž výživného ze zákona. Za účelem zvýšení uspokojení věřitelů má být oddlužení plněním splátkového kalendáře obligatorně spojeno se zpeněžením majetkové podstaty. Oddlužení prostým zpeněžením majetkové podstaty má být zachováno pro případy, v nichž si věřitelé tento způsob zvolí. Při kombinaci splátkového kalendáře a zpeněžení majetkové podstaty má být chráněno dlužníkovo přiměřené obydlí.

Předpokládá se, že případné zvýšení nápadu na insolvenční soudy bude kompenzováno především úsporami souvisejícími s administrativním odbřemeněním insolvenčních soudů, které přináší tzv. akreditační novela insolvenčního zákona (zejména přenos jednodušší právně administrativní činnosti na insolvenční správce).

Návrh byl předložen Poslanecké sněmovně Parlamentu dne 8. 2. 2017.

 

5)     Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (Čj. OVA 155/17)

Cílem návrhu zákona je odstranit některé nedostatky, které v praxi doposud vyvstaly při uplatňování zákona o obchodních korporacích. Jde zejména o odstranění nepřesností či nejednoznačností (například problematika tzv. vypořádací smlouvy, druhů podílů a akcií aj.), snížení regulatorní zátěže pro podnikatele, funkční úprava monistického systému vnitřní správy akciové společnosti, odstranění nedostatků v transpozici některých ustanovení směrnic Evropské unie či zajištění větší ochrany práv společníků a třetích osob.

Součástí návrhu jsou také opatření směřující k efektivnímu vynucování povinnosti zakládat účetní dokumenty do sbírky listin obchodního rejstříku a v této souvislosti i řešení problematiky tzv. neaktivních společností. Dále realizace propojení obchodního rejstříku s ostatními obdobnými evropskými registry prostřednictvím systému propojení rejstříků.

Návrh byl v tomto volebním období stažen z dalšího projednávání.

 

6)      Dále lze upozornit na vládní návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže a o změně zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže) (sněmovní tisk 991), který byl předložen vládě Úřadem pro ochranu hospodářské ve spolugesci s Ministerstvem spravedlnosti. Jedná se o transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2014/104/EU ze dne 26. listopadu 2014 o určitých pravidlech upravujících žaloby o náhradu škody podle vnitrostátního práva v případě porušení právních předpisů členských států a Evropské unie o hospodářské soutěži.

Cílem předloženého návrhu je usnadnit osobám poškozeným některými delikty v oblasti hospodářské soutěže domoci se náhrady škody. Předmětem úpravy je zejména zavedení pravidel pro tzv. soukromoprávní vymáhání soutěžního práva, a to prostřednictvím žalob o náhradu škody, kterými se poškození domáhají proti škůdcům náhrady škody způsobené dohodou soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení. Zavádí se rovněž speciální řízení o zpřístupnění důkazních prostředků, které má vést k odstranění důsledků tzv. informační asymetrie, kdy se poškozený v důsledku svého informačního deficitu není s to bránit žalobou o náhradu škody následkům deliktního jednání škůdce.

Poslanecká sněmovna návrh schválila 7. 6. 2017 na 57. schůzi (usnesení č. 1694). Senát návrh schválil 20. 7. 2017 na 8. Schůzi (usnesení č. 228).